Zadetki iskanja
Prekmurski
Pèter -tra m Peter: Peter, Paveo KŠ 1754, 9b; Peter, ki ſze je 'Zidovſzki Simon KŠ 1771, 699; vzemimo gori ſzvétoga Petra Apoſtola opominanye TF 1715, 8; ſzeſzkouſz ſze je Petra dr'zao KŠ 1771, 101; zatajávczi Petri KŠ 1754, 232; Pride záto k-Simon Petri KŠ 1771, 310; i te drügi vucsenik je prebej'zao hitrej Petra KŠ 1771, 331; Geto ſze je pa po Petri k-Kriſztuſi pripelao KŠ 1771, 101
Prekmurski
segréjvati -am nedov. greti: Kak vſzak dén toplo ſzuncze Szegrejva rodne nyive BKM 1789, 168; Szegrêva, nevu'ziga BRM 1823, 107
segréjvati se -am se greti se: i se rada [mačka] na sunci segreva AI 1878, 9; Ah da bi ſze vnárocsaj Tvoji ſzegrejvao KŠ 1754, 261; Ah da bi ſze vnárocsaj Tvoji ſzegrejvao BKM 1789, 281; Peter i ſzegrejvao ſze je pri ognyi KŠ 1771, 149; i ſzegrejvali ſzo ſze KŠ 1771, 326
segrevajóči -a -e segrevajoč: Nazâ szi na mláde széde ino je Z-perotami szegrêvajôcs pokrije KAJ 1870, 15; Bio je pa 'znyimi Peter ſztojécsi i ſzegrejvajoucsi ſze KŠ 1771, 326
segréjvati se -am se greti se: i se rada [mačka] na sunci segreva AI 1878, 9; Ah da bi ſze vnárocsaj Tvoji ſzegrejvao KŠ 1754, 261; Ah da bi ſze vnárocsaj Tvoji ſzegrejvao BKM 1789, 281; Peter i ſzegrejvao ſze je pri ognyi KŠ 1771, 149; i ſzegrejvali ſzo ſze KŠ 1771, 326
segrevajóči -a -e segrevajoč: Nazâ szi na mláde széde ino je Z-perotami szegrêvajôcs pokrije KAJ 1870, 15; Bio je pa 'znyimi Peter ſztojécsi i ſzegrejvajoucsi ſze KŠ 1771, 326
Prekmurski
spomenóti -ém dov. omeniti, imenovati: Emlétni; spomenóti KOJ 1833, 155; nyegova imena zamán neſzpomeni SM 1747, 88; Nyegova imena zamán ne ſzpomeni BKM 1789, 182
spomenóti se tudi spoumenóti se -ém se spomniti se, ne pozabiti: i ſzvoji grejhov ſze ne ſzpomeném KŠ 1754, 216; i znepravednoſzti nyihove ſze vecs ne ſzpomeném KŠ 1771, 684; da ſze 'snyih nigdár vecs ne ſzpomeném KM 1783, 21; i tam ſze ſzpomenés, kaj brat tvoj má kaj prouti tebi KŠ 1771, 15; Ar na ſzmerti nische ſze ztébe nezpomené ABC 1725, A8a; I ſzpomené ſze Peter zrejcsi Jezuſove KŠ 1771, 92; Ár vöziscse nyih krv, 'z nyih sze szpomené TA 1848, 7; csi sze z-szvoji roditelov szpomené KAJ 1870, 54; cſi ſze ſzpomenémo ſzKrájnczov KŠ 1771, A6a; niti ſze ne ſzpomenéte z-ti pét lejbov kruha KŠ 1771, 53; Szpomeniſze cslovecse, da dén ſzobotni poſzvetis TF 1715, 13; Szpomenisze da ſzoboto poszvetis ABC 1725, A4a; nego ſzpomeniſze zméne SM 1747, 93; Szpoumeniſze, da Szoboutni dén poſzvetis KŠ 1754, 23; Szpoumeni ſze záto, kakda ſzi vzéo i csuo KŠ 1771, 771; Szpoumeni ſze znász Goszpodne KM 1783, 118; Szpoumeni ſze Goſzpon zvernih tvoji BKM 1789, 177; Szpoumeni ſze, da ſzvétke poſzvetis KM 1790, 110; Szpoumeni sze cslovek, da szi práh KOJ 1845, 97; Szpômeni sze, goszpon KAJ 1848, 9; Záto ſze znaſe ſzmrti Szpoumenimo BKM 1789, 405; Vſzi ſze vezdáj ſztoga ſzpoumenimo SŠ 1796, 7; Szpomenteſze ztoga, kteri je on SM 1747, 28; Szpomente ſze zmoje vouze KŠ 1771, 611; Neg’ z-Bo'se miloscſe vi ſze ſzpoumenite SŠ 1796, 23; Szamo na ſze zſziromákov ſzpomenémo KŠ 1771, 559; naj, gda pride vora, ſze zpomenéte zeti KŠ 1771, 319; i ſzpoumeno bi ſze ſzvojega zákona KŠ 1771, 166; Szpoumeno ſzam ſze pa zrejcsi Goſzpodnove KŠ 1771, 376; Hválo ti dájemo, ka ſzi ſze znáſz nevolni grejsnikov ſzpoumeno KŠ 1771, 845; I ſzpoumeno ſze je Peter zrejcsi KŠ 1771, 151; teda ſzo ſze ſzpoumenoli, kaj ſzo eta bilá od nyega piſzana KŠ 1771, 307
spómnovši se -a se -e se ko se je spomnil: Szpomnovſi ſze zobecsanya, Da bi pri nyem pocſivao BKM 1789, 16
spomenóti se tudi spoumenóti se -ém se spomniti se, ne pozabiti: i ſzvoji grejhov ſze ne ſzpomeném KŠ 1754, 216; i znepravednoſzti nyihove ſze vecs ne ſzpomeném KŠ 1771, 684; da ſze 'snyih nigdár vecs ne ſzpomeném KM 1783, 21; i tam ſze ſzpomenés, kaj brat tvoj má kaj prouti tebi KŠ 1771, 15; Ar na ſzmerti nische ſze ztébe nezpomené ABC 1725, A8a; I ſzpomené ſze Peter zrejcsi Jezuſove KŠ 1771, 92; Ár vöziscse nyih krv, 'z nyih sze szpomené TA 1848, 7; csi sze z-szvoji roditelov szpomené KAJ 1870, 54; cſi ſze ſzpomenémo ſzKrájnczov KŠ 1771, A6a; niti ſze ne ſzpomenéte z-ti pét lejbov kruha KŠ 1771, 53; Szpomeniſze cslovecse, da dén ſzobotni poſzvetis TF 1715, 13; Szpomenisze da ſzoboto poszvetis ABC 1725, A4a; nego ſzpomeniſze zméne SM 1747, 93; Szpoumeniſze, da Szoboutni dén poſzvetis KŠ 1754, 23; Szpoumeni ſze záto, kakda ſzi vzéo i csuo KŠ 1771, 771; Szpoumeni ſze znász Goszpodne KM 1783, 118; Szpoumeni ſze Goſzpon zvernih tvoji BKM 1789, 177; Szpoumeni ſze, da ſzvétke poſzvetis KM 1790, 110; Szpoumeni sze cslovek, da szi práh KOJ 1845, 97; Szpômeni sze, goszpon KAJ 1848, 9; Záto ſze znaſe ſzmrti Szpoumenimo BKM 1789, 405; Vſzi ſze vezdáj ſztoga ſzpoumenimo SŠ 1796, 7; Szpomenteſze ztoga, kteri je on SM 1747, 28; Szpomente ſze zmoje vouze KŠ 1771, 611; Neg’ z-Bo'se miloscſe vi ſze ſzpoumenite SŠ 1796, 23; Szamo na ſze zſziromákov ſzpomenémo KŠ 1771, 559; naj, gda pride vora, ſze zpomenéte zeti KŠ 1771, 319; i ſzpoumeno bi ſze ſzvojega zákona KŠ 1771, 166; Szpoumeno ſzam ſze pa zrejcsi Goſzpodnove KŠ 1771, 376; Hválo ti dájemo, ka ſzi ſze znáſz nevolni grejsnikov ſzpoumeno KŠ 1771, 845; I ſzpoumeno ſze je Peter zrejcsi KŠ 1771, 151; teda ſzo ſze ſzpoumenoli, kaj ſzo eta bilá od nyega piſzana KŠ 1771, 307
spómnovši se -a se -e se ko se je spomnil: Szpomnovſi ſze zobecsanya, Da bi pri nyem pocſivao BKM 1789, 16
Prekmurski
držàti tudi deržàti -ím nedov.
1. imeti kaj z rokami oprijeto: i ono je (pavozino) eden csaſz vu kejpi toga ſzuncza dr'sao KM 1790, 38; Ti mo'zjé pa, ki ſzo dr'zali Jezuſa KŠ 1771, 249; na szlêdnye 'ze dete proti nyemi dr'zála AI 1875, kaz. br. 7; za drek dersim SM 1747, 27
2. imeti, ohranjati: On je ſzám dr'sao ſzvojo zemlou KM 1790, 66; bode zemlo zürocsinye dersal SM 1747, 94; Ki je pa kaj dobroga dr'sao, tá je drügoga nerad püſzto KM 1790, 86; pren. Ki dr'zi vſzáko ſztvár BRM 1823, 5; ár te jaſz dr'zim KŠ 1754, 264; kako Bo'zo rejcs dr'zati moremo KŠ 1754, 27; Der'zi náſz do koncza vrázumi BKM 1789, 136; sitka ne dersi vſzebi SM 1747, 82; dr'zmo eto vadlüvanye KŠ 1771, 677; Vucsécsi dr'zati vſza KŠ 1771, 99; kak dugo dr'zis vu dvojnoſzti düſo naſo KŠ 1771, 301; obcſinszka vöra zaisztino dr'si KM 1783, 208; trétye liki meſzto dr'zi vu Bo'zanſztvi KŠ 1754, 123
3. zadrževati, gostiti: tri dni náſz je po priátelſzkom dr'sao KŠ 1771, 428
4. ujemati: To tudi z-substantivumom dr'si adjectivum vu racsúni KOJ 1833, 116; more na nacsise dr'sati KOJ 1833, 6
5. zagotoviti: ka bi nyemi edno ládjiczo gotovo dr'zali KŠ 1771, 109
6. opravljati dejanje, kot ga določa samostalnik: tanács ſzo dr'zali KŠ 1771, 73, 92; Zakaj ſzo dr'ſali Apoſtolje Szpráviscse KM 1796, 128; poglavárje tanács dr'zijo TA 1848, 3; Szpráviscse nede szedsztvo dr'zalo AI 1875, kaz. br. 2; cslovik zdávanye dr'zo AI 1876 br. 3, 8
7. ohranjati v določenem stanju: Tak i Boug mertik dr'zi BKM 1789, 314; Boug mertik dersi SM 1747, 73; Jeli je ſzlobodno priſzego dr'zati KŠ 1754, 18; Ne de vecs potrebno toliko v-glávi dr'zati AI 1875, kaz. br. 6
8. imeti določeno prostornino: séſzt kameni vejder ſteri je vſzáko dr'zalo dvej ali tri mericze KŠ 1771, 268
9. imeti, šteti za: ludsztvo ga kak szvetcza v postenyi dr'si KOJ (1914), 154; da ne vredno dr'zo kral bidti AI 1875, kaz. br. 3; drügi szive ocsi dr'zijo za lepse KAJ 1870, 31; za veliko rusno dugovanje dersati SM 1747, 40
10. meniti, misliti: Jaſz tou dr'sim, ka ſzmo jo mi pripravili KM 1790, 48; Ar tak dr'zim: ka ſzo nej vrejdne trplivoſzti KŠ 1771, 465; Vrednoszt nyegovo v-miszli dr'ze KAJ 1848, 10
11. trajati: dokecs delo i csinejnye dr'zi KŠ 1754, 184
držàti se tudi deržàti se -ím se
1. delati, kot je primerno, dobro: ſteri ſze k právomi vadlüvanyi drzijo KŠ 1754, 130; da ſze jaſz Bogá dr'zim KŠ 1754, 14; kſteroj ſze naj vecs luſztva i naj zmo'znejsa Goszpoda ino králove dr'zijo KŠ 1754, 10b; Vkom ſze trbej Farizeuſov dr'zati KŠ 1771, 75
2. biti enakega prepričanja, čustvovanja: ſzeſzkouſz ſze je Petra dr'zao KŠ 1771, 101; Dr'zte sze szredbenika KAJ 1848, 120; József II. sze je pa bole rúszke Czararicze dr'sao KOJ 1848, 114; Kriſztusa ſze z-verov dr'zi BRM 1823, 3; da ſze li etoga krála dr'zimo KŠ 1771, 818; i ne dr'zte ſze 'znyim KŠ 1771, 630; ſze náſz vſzelei, (vſzigdár) dersio SM 1747, 27
3. vesti se, kazati razpoloženje: kak ſzo ſze dr'zali knyim KŠ 1771, 614; I vſzákom deli ſzam ſze tak dr'zao, i eſcse na dale bodem ſze dr'zao KŠ 1771, 547; Csi ſze okorno prouti nyim dr'zimo KŠ 1754, 32; I on ſze je dr'zao, liki dabi dale ſteo idti KŠ 1771, 256; Kakda sze more dr'sati vu i okol Cérkvi KOJ 1845, 22; Kiszilo sze ne dr'si KOJ 1845, 30; ali premore vſzáki ſznáj'sno ſze dr'sati KM 1790, 18
4. opravljati, delati: Jeli je dr'sao Dávid pokouro KM 1796, 62; gda ſze molitvi dr'sijo KŠ 1771, 348
5. ohranjati svoj položaj kljub ogroženosti: Hercegovinanci proti törkom sze osztro dr'zijo AI 1875, kaz. br. 3; Csi poszlavci i sze nadale k szvojemi dokoncsanyi dr'zijo AI 1875, kaz. br. 2; pren. czérkev ovcsárniczo imenüjes, za ſtere dveri ſzedr'zi ſzám tvoj ſz. Szin KŠ 1771, 832; Ka ſze Kejpove dr'sijo jeli ſze neprotivi KMK 1780, 38
6. zadrževati se: ki ſzo ſze pri nyem dr'zali KŠ 1771, 371; idoucsi od Judee vu Csezário, tam ſze je dr'zao KŠ 1771, 380; poredno vrejmena ſzo ſze tam dr'zali KŠ 1771, 385; v-Rimi ſze dvej leti dr'zi KŠ 1771, 427
7. imeti, šteti za: Steri ſze dr'zijo, ka dabi bogábojécsi bili KŠ 1754, 20; Csi ſze ſto za moudroga dr'zi KŠ 1754, 21; ki ſze dr'zijo za vládnike poganov KŠ 1771, 135
8. hraniti, imeti: Vu klejti se vsakojačka stvár za jelo derži BJ 1886, 7
držèči -a -e držeč: ſztrá'zo dr'zécſi vnocſi KŠ 1771, 168; tanács pa dr'zécsi kupili ſzo KŠ 1771, 93; za malo dr'sécsi KM 1796, 19; táksi réd dr'sécse zvejzde KM 1796, 4
držàvši -a -e ko je držal: Dr'zavſi zvézanoga BKM 1789, 76; Dr'zavſi vpüscſini národ 'Zidoſzki BKM 1789, 326; vſzáko (vejdro) dvej ali tri mericze dr'savsi SIZ 1807, 14; v-kôpalnici sze dr'závsi AI 1875, kaz. br. 8
držàni -a -o
1. s silo zadrževan: I tak je Peter dr'záni vu temniczi KŠ 1771, 378; pren. od právde vu ſteroj ſzmo prvle dr'záni bili KŠ 1771, 461
2. trajajoč: 2 ¾ vöre dr'zánom gucsi na szpráviscsi napredáno AI 1875 kaz. br. 2
3. opravljan, izvajan: Szpráviscse nede szedsztvo dr'záno AI 1875, kaz. br. 2
1. imeti kaj z rokami oprijeto: i ono je (pavozino) eden csaſz vu kejpi toga ſzuncza dr'sao KM 1790, 38; Ti mo'zjé pa, ki ſzo dr'zali Jezuſa KŠ 1771, 249; na szlêdnye 'ze dete proti nyemi dr'zála AI 1875, kaz. br. 7; za drek dersim SM 1747, 27
2. imeti, ohranjati: On je ſzám dr'sao ſzvojo zemlou KM 1790, 66; bode zemlo zürocsinye dersal SM 1747, 94; Ki je pa kaj dobroga dr'sao, tá je drügoga nerad püſzto KM 1790, 86; pren. Ki dr'zi vſzáko ſztvár BRM 1823, 5; ár te jaſz dr'zim KŠ 1754, 264; kako Bo'zo rejcs dr'zati moremo KŠ 1754, 27; Der'zi náſz do koncza vrázumi BKM 1789, 136; sitka ne dersi vſzebi SM 1747, 82; dr'zmo eto vadlüvanye KŠ 1771, 677; Vucsécsi dr'zati vſza KŠ 1771, 99; kak dugo dr'zis vu dvojnoſzti düſo naſo KŠ 1771, 301; obcſinszka vöra zaisztino dr'si KM 1783, 208; trétye liki meſzto dr'zi vu Bo'zanſztvi KŠ 1754, 123
3. zadrževati, gostiti: tri dni náſz je po priátelſzkom dr'sao KŠ 1771, 428
4. ujemati: To tudi z-substantivumom dr'si adjectivum vu racsúni KOJ 1833, 116; more na nacsise dr'sati KOJ 1833, 6
5. zagotoviti: ka bi nyemi edno ládjiczo gotovo dr'zali KŠ 1771, 109
6. opravljati dejanje, kot ga določa samostalnik: tanács ſzo dr'zali KŠ 1771, 73, 92; Zakaj ſzo dr'ſali Apoſtolje Szpráviscse KM 1796, 128; poglavárje tanács dr'zijo TA 1848, 3; Szpráviscse nede szedsztvo dr'zalo AI 1875, kaz. br. 2; cslovik zdávanye dr'zo AI 1876 br. 3, 8
7. ohranjati v določenem stanju: Tak i Boug mertik dr'zi BKM 1789, 314; Boug mertik dersi SM 1747, 73; Jeli je ſzlobodno priſzego dr'zati KŠ 1754, 18; Ne de vecs potrebno toliko v-glávi dr'zati AI 1875, kaz. br. 6
8. imeti določeno prostornino: séſzt kameni vejder ſteri je vſzáko dr'zalo dvej ali tri mericze KŠ 1771, 268
9. imeti, šteti za: ludsztvo ga kak szvetcza v postenyi dr'si KOJ (1914), 154; da ne vredno dr'zo kral bidti AI 1875, kaz. br. 3; drügi szive ocsi dr'zijo za lepse KAJ 1870, 31; za veliko rusno dugovanje dersati SM 1747, 40
10. meniti, misliti: Jaſz tou dr'sim, ka ſzmo jo mi pripravili KM 1790, 48; Ar tak dr'zim: ka ſzo nej vrejdne trplivoſzti KŠ 1771, 465; Vrednoszt nyegovo v-miszli dr'ze KAJ 1848, 10
11. trajati: dokecs delo i csinejnye dr'zi KŠ 1754, 184
držàti se tudi deržàti se -ím se
1. delati, kot je primerno, dobro: ſteri ſze k právomi vadlüvanyi drzijo KŠ 1754, 130; da ſze jaſz Bogá dr'zim KŠ 1754, 14; kſteroj ſze naj vecs luſztva i naj zmo'znejsa Goszpoda ino králove dr'zijo KŠ 1754, 10b; Vkom ſze trbej Farizeuſov dr'zati KŠ 1771, 75
2. biti enakega prepričanja, čustvovanja: ſzeſzkouſz ſze je Petra dr'zao KŠ 1771, 101; Dr'zte sze szredbenika KAJ 1848, 120; József II. sze je pa bole rúszke Czararicze dr'sao KOJ 1848, 114; Kriſztusa ſze z-verov dr'zi BRM 1823, 3; da ſze li etoga krála dr'zimo KŠ 1771, 818; i ne dr'zte ſze 'znyim KŠ 1771, 630; ſze náſz vſzelei, (vſzigdár) dersio SM 1747, 27
3. vesti se, kazati razpoloženje: kak ſzo ſze dr'zali knyim KŠ 1771, 614; I vſzákom deli ſzam ſze tak dr'zao, i eſcse na dale bodem ſze dr'zao KŠ 1771, 547; Csi ſze okorno prouti nyim dr'zimo KŠ 1754, 32; I on ſze je dr'zao, liki dabi dale ſteo idti KŠ 1771, 256; Kakda sze more dr'sati vu i okol Cérkvi KOJ 1845, 22; Kiszilo sze ne dr'si KOJ 1845, 30; ali premore vſzáki ſznáj'sno ſze dr'sati KM 1790, 18
4. opravljati, delati: Jeli je dr'sao Dávid pokouro KM 1796, 62; gda ſze molitvi dr'sijo KŠ 1771, 348
5. ohranjati svoj položaj kljub ogroženosti: Hercegovinanci proti törkom sze osztro dr'zijo AI 1875, kaz. br. 3; Csi poszlavci i sze nadale k szvojemi dokoncsanyi dr'zijo AI 1875, kaz. br. 2; pren. czérkev ovcsárniczo imenüjes, za ſtere dveri ſzedr'zi ſzám tvoj ſz. Szin KŠ 1771, 832; Ka ſze Kejpove dr'sijo jeli ſze neprotivi KMK 1780, 38
6. zadrževati se: ki ſzo ſze pri nyem dr'zali KŠ 1771, 371; idoucsi od Judee vu Csezário, tam ſze je dr'zao KŠ 1771, 380; poredno vrejmena ſzo ſze tam dr'zali KŠ 1771, 385; v-Rimi ſze dvej leti dr'zi KŠ 1771, 427
7. imeti, šteti za: Steri ſze dr'zijo, ka dabi bogábojécsi bili KŠ 1754, 20; Csi ſze ſto za moudroga dr'zi KŠ 1754, 21; ki ſze dr'zijo za vládnike poganov KŠ 1771, 135
8. hraniti, imeti: Vu klejti se vsakojačka stvár za jelo derži BJ 1886, 7
držèči -a -e držeč: ſztrá'zo dr'zécſi vnocſi KŠ 1771, 168; tanács pa dr'zécsi kupili ſzo KŠ 1771, 93; za malo dr'sécsi KM 1796, 19; táksi réd dr'sécse zvejzde KM 1796, 4
držàvši -a -e ko je držal: Dr'zavſi zvézanoga BKM 1789, 76; Dr'zavſi vpüscſini národ 'Zidoſzki BKM 1789, 326; vſzáko (vejdro) dvej ali tri mericze dr'savsi SIZ 1807, 14; v-kôpalnici sze dr'závsi AI 1875, kaz. br. 8
držàni -a -o
1. s silo zadrževan: I tak je Peter dr'záni vu temniczi KŠ 1771, 378; pren. od právde vu ſteroj ſzmo prvle dr'záni bili KŠ 1771, 461
2. trajajoč: 2 ¾ vöre dr'zánom gucsi na szpráviscsi napredáno AI 1875 kaz. br. 2
3. opravljan, izvajan: Szpráviscse nede szedsztvo dr'záno AI 1875, kaz. br. 2
Prekmurski
nasledǜvati -ǜjem nedov.
1. slediti komu, čemu: Za Gejzom vu Vojvodsztvi je naszledüvao nyegov szin Stevan KOJ 1848, 11; Szvéti-dén naszledüje nôvo-leto AIP 1876, br. 1, 6; csi tô eden drügi glasznik naszledüje AIN 1876, 6; tákse kaſtige naſzledüjo KMK 1780, 29; Znamejnya bodo eta naſzledüvala KŠ 1771, 156; naſzledüvalo ga je vno'zina lüſztva KŠ 1771, 24
2. ravnati se po kom, posnemati koga: Cslovik more Ravnanye ſzvétoga Dühá naszledüvati SM 1747, 22; kakda je potrejbno náſz naſzledüvati KŠ 1771, 629; jákoſzti lüdih potrejbno je naſzledüvati KM 1790, 18; Zacsni naſzledüvati nyé BKM 1789, 1b; Da bi vsza eta i etaksa steli naszledüvati KOJ 1833, XVII; ki nyega zná z-'zitkom naszledüvati KAJ 1848, 10; Tebé naſzledüjem BKM 1789, 70; Zapoved Tvojo naſzledüjem BRM 1823, 8; Zakaj naſzledüjes telovno náſzlobnoſzt SŠ 1796, 9; i mené naſzledüje SM 1747, 29; ſteroga naſzledüje Bo'za ſzrditoſzt KŠ 1754, 74; i nikse pobougsanye je ne naſzledüje KŠ 1771, 443; Blá'zen, ki z-delom naszledüje KAJ 1848, 4; po toj poti, stero zdaj naszledüva, országa ne zvrácsi AI 1875, br. 2, 1; [tiger] te človeka posebno nasledüje AI 1878, 11; to pa dobro naſzledüjemo KŠ 1754, 13; ſzmo vſza oſztavili i naſzledüjemo tebé KŠ 1771, 63; rejcs proroczko, jo naſzledüjete KŠ 1754, 157; Naſzledüjo molitvi ino peszmi KŠ 1754, 223; ka jo drügim na peldo naſzledüjo KŠ 1771, 614; A naſzledüjo ſzveczko ſzlepoto SŠ 1796, 37; nego obcsinszke regule naszledüjo KOJ 1833, 7; Odürjávam one, ki nasledüjo tadanke mérnoszti TA 1848, 23; Opice rade človeka činejnja nasledüvajo AI 1878, 6; i veli nyemi, naſzledüj me KŠ 1771, 28; na naſzledüimo Deczo vſzlaboi pámeti TF 1715, 8; I veli nyima, naſzledüjta me KŠ 1771, 12; niti je ne naſzledüjte KŠ 1771, 229; Naſzledüjte eto lejpo návado BKM 1789, 6; kai jaſz nyé nebodem naſzledüval SM 1747, 49; nyega Neſztanoma Bom vu vſzem naſzledüvau SM 1747, 75; naſzledüvao te bodem KŠ 1771, 26; I vnougi bodo naſzledüvali nyihove pogibelnoſzti KŠ 1771, 719; ka ga naszledüvali bodejo KOJ 1848, 7; da bi ga vu vſzem verno naſzledüvao KŠ 1771, 631; té naj ſzám i naſzledüje mené KŠ 1771, 55; naj nyega naſzledüjete vu ſztopáji nyegovi KŠ 1754, 107; Ráta je, naj ga naſzledüjo KŠ 1771, 596; nego ſzem bole naſzledüval SM 1747, 48; Ali réd ſzem naſzledüvao Vogrſzkoga Gráduvála BKM 1789, 4; Naſzledüvao je pa Jezuſa KŠ 1771, 235; csi je vſze dobro delo naſzledüvala KŠ 1771, 640; naſzledüvala ſzta nyega KŠ 1771, 12; naſzledüvali ſzo ga vucseniczke KŠ 1771, 26; Tou ſzo naſzledüvale po vö razglaſenom Evangyeliomi KŠ 1771, A5a
nasledüvajóuči -a -e
1. ki sledi v prostoru: ſztáre práve Szlovene naſzledüvajoucſi KŠ 1754; Peter naſzledüvajoucsi nyega KŠ 1771, 332; Ta naſzledüvajoucsa Pavla KŠ 1771, 392; Ár ſzo pili zte dühovne nyé naſledüvajoucse pecsine KŠ 1771, 508; i obrné ſze knaſzledüvajoucsemi nyega lüſztvi KŠ 1771, 187; i naſzledüvajoucsi ſzo kricsali KŠ 1771, 137; i erkao je tim naſzledüvajoucsim KŠ 1771, 25
2. naslednji, ki sledi v času: djánye ſze zové eto naſzledüvajoucse piſzmo záto KŠ 1771, 337; Naszledüvajoucse leto szám Czaszar pride KOJ 1845, 67; szamo te szlejdnyi szlisi k-tomi naszledüvajoucsemi KOJ 1833, 7; nego ka je viſſe od potrejbcsine, naſzledüvajoucsim tálom ono lejhko taóſztáne KM 1790, 66; Oni petéri glávni táli ſzo naſzledüvajoucsi KMK 1780, A2 (3); napiszkov, kakti eti naszledüvajôcsi KOJ 1848, IV; naszledüvajoucse regule szo meli vucseniczke KOJ 1845, 8; Eta naszledüvajôcsa AIN 1876, 8; Májo stirideszét naszledüvajoucsih liter KOJ 1833, 2; Veliki czil té je i vu eti naszledüvajôcsi peszem szprávlanyi KAJ 1848; Znaſzledüvajoucſimi Molitvami KŠ 1754, 9a; i to rejcs potrdjávavſi znaſzledüvajoucsimi csüdami KŠ 1771, 156
nasledǜvavši -a -e sledeč: nájmre: 'so ednoga 'se drügaga koréna naszledüvavsi preminlivo KOJ 1833, 83
1. slediti komu, čemu: Za Gejzom vu Vojvodsztvi je naszledüvao nyegov szin Stevan KOJ 1848, 11; Szvéti-dén naszledüje nôvo-leto AIP 1876, br. 1, 6; csi tô eden drügi glasznik naszledüje AIN 1876, 6; tákse kaſtige naſzledüjo KMK 1780, 29; Znamejnya bodo eta naſzledüvala KŠ 1771, 156; naſzledüvalo ga je vno'zina lüſztva KŠ 1771, 24
2. ravnati se po kom, posnemati koga: Cslovik more Ravnanye ſzvétoga Dühá naszledüvati SM 1747, 22; kakda je potrejbno náſz naſzledüvati KŠ 1771, 629; jákoſzti lüdih potrejbno je naſzledüvati KM 1790, 18; Zacsni naſzledüvati nyé BKM 1789, 1b; Da bi vsza eta i etaksa steli naszledüvati KOJ 1833, XVII; ki nyega zná z-'zitkom naszledüvati KAJ 1848, 10; Tebé naſzledüjem BKM 1789, 70; Zapoved Tvojo naſzledüjem BRM 1823, 8; Zakaj naſzledüjes telovno náſzlobnoſzt SŠ 1796, 9; i mené naſzledüje SM 1747, 29; ſteroga naſzledüje Bo'za ſzrditoſzt KŠ 1754, 74; i nikse pobougsanye je ne naſzledüje KŠ 1771, 443; Blá'zen, ki z-delom naszledüje KAJ 1848, 4; po toj poti, stero zdaj naszledüva, országa ne zvrácsi AI 1875, br. 2, 1; [tiger] te človeka posebno nasledüje AI 1878, 11; to pa dobro naſzledüjemo KŠ 1754, 13; ſzmo vſza oſztavili i naſzledüjemo tebé KŠ 1771, 63; rejcs proroczko, jo naſzledüjete KŠ 1754, 157; Naſzledüjo molitvi ino peszmi KŠ 1754, 223; ka jo drügim na peldo naſzledüjo KŠ 1771, 614; A naſzledüjo ſzveczko ſzlepoto SŠ 1796, 37; nego obcsinszke regule naszledüjo KOJ 1833, 7; Odürjávam one, ki nasledüjo tadanke mérnoszti TA 1848, 23; Opice rade človeka činejnja nasledüvajo AI 1878, 6; i veli nyemi, naſzledüj me KŠ 1771, 28; na naſzledüimo Deczo vſzlaboi pámeti TF 1715, 8; I veli nyima, naſzledüjta me KŠ 1771, 12; niti je ne naſzledüjte KŠ 1771, 229; Naſzledüjte eto lejpo návado BKM 1789, 6; kai jaſz nyé nebodem naſzledüval SM 1747, 49; nyega Neſztanoma Bom vu vſzem naſzledüvau SM 1747, 75; naſzledüvao te bodem KŠ 1771, 26; I vnougi bodo naſzledüvali nyihove pogibelnoſzti KŠ 1771, 719; ka ga naszledüvali bodejo KOJ 1848, 7; da bi ga vu vſzem verno naſzledüvao KŠ 1771, 631; té naj ſzám i naſzledüje mené KŠ 1771, 55; naj nyega naſzledüjete vu ſztopáji nyegovi KŠ 1754, 107; Ráta je, naj ga naſzledüjo KŠ 1771, 596; nego ſzem bole naſzledüval SM 1747, 48; Ali réd ſzem naſzledüvao Vogrſzkoga Gráduvála BKM 1789, 4; Naſzledüvao je pa Jezuſa KŠ 1771, 235; csi je vſze dobro delo naſzledüvala KŠ 1771, 640; naſzledüvala ſzta nyega KŠ 1771, 12; naſzledüvali ſzo ga vucseniczke KŠ 1771, 26; Tou ſzo naſzledüvale po vö razglaſenom Evangyeliomi KŠ 1771, A5a
nasledüvajóuči -a -e
1. ki sledi v prostoru: ſztáre práve Szlovene naſzledüvajoucſi KŠ 1754; Peter naſzledüvajoucsi nyega KŠ 1771, 332; Ta naſzledüvajoucsa Pavla KŠ 1771, 392; Ár ſzo pili zte dühovne nyé naſledüvajoucse pecsine KŠ 1771, 508; i obrné ſze knaſzledüvajoucsemi nyega lüſztvi KŠ 1771, 187; i naſzledüvajoucsi ſzo kricsali KŠ 1771, 137; i erkao je tim naſzledüvajoucsim KŠ 1771, 25
2. naslednji, ki sledi v času: djánye ſze zové eto naſzledüvajoucse piſzmo záto KŠ 1771, 337; Naszledüvajoucse leto szám Czaszar pride KOJ 1845, 67; szamo te szlejdnyi szlisi k-tomi naszledüvajoucsemi KOJ 1833, 7; nego ka je viſſe od potrejbcsine, naſzledüvajoucsim tálom ono lejhko taóſztáne KM 1790, 66; Oni petéri glávni táli ſzo naſzledüvajoucsi KMK 1780, A2 (3); napiszkov, kakti eti naszledüvajôcsi KOJ 1848, IV; naszledüvajoucse regule szo meli vucseniczke KOJ 1845, 8; Eta naszledüvajôcsa AIN 1876, 8; Májo stirideszét naszledüvajoucsih liter KOJ 1833, 2; Veliki czil té je i vu eti naszledüvajôcsi peszem szprávlanyi KAJ 1848; Znaſzledüvajoucſimi Molitvami KŠ 1754, 9a; i to rejcs potrdjávavſi znaſzledüvajoucsimi csüdami KŠ 1771, 156
nasledǜvavši -a -e sledeč: nájmre: 'so ednoga 'se drügaga koréna naszledüvavsi preminlivo KOJ 1833, 83
Prekmurski
s predl.
I. z rod.
1. iz, za izražanje izhodišča, izvora: nikakvi haſzen ſztoga nevolna Decza neima TF 1715, 5; Vö zaprejnyem ſzkráleſztva nebeſzkoga KŠ 1754, 65; dönok ſze ſztoga lejhko razmi KŠ 1771, 337; ki ſzo bili ſzpopovſzkoga roda KŠ 1771, 350; Da je pa dobro plácso doubo ſz-té ſzlü'sbe KM 1790, 44; ár je gvant ali ſz-predivna, ali z-vune KM 1790, 48; Ka ſze ſz-toga vcsimo KM 1796, 7; Ki dávas áldov ſz-Tvoji rôk, ali naszkorom eden sz-králeszkoga roda rodjen boj zacsno AI 1875, kaz. br. 3
2. za izražanje nagiba, vzroka: kai ſzi ti mené ſztvoie dobrote, ino obar(u)val ABC 1725, A5a; kai ſzi mené ſztvoje miloſcſe obaruval SM 1747, 47; Szkoj poznamo, ka vöro mámo KŠ 1754, 79; Szkoj ſztoji cslovik KMK 1780, 10; mene ſzi pa ſz-tvoje dobroute na pokouro zdr'sao KM 1783, 5; Sztébe ſze zábiti nemrem BKM 1789, 324; Kaj ſze je nej tou nad tebom zgoudilo ſzpripetjá SŠ 1796, 53; Szkój nasztáne gucs AIN 1876, 5; I dnes smo hráno i pilo stvoje dobrôte zobstom dôbili BJ 1886, 8
3. s, za izražanje usmerjenosti stran: naj ſztoupi zdaj ſzkri'za KŠ 1754, 108; Jeli beréjo ſztrnya grozdje KŠ 1771, 22; ka je ſz-prepovejdanoga drejva ſzád jejla KM 1796, 7; kral i sz-králesztva dolipovedavsi, odiso AI 1875, kaz. br. 3; i vnogih mesztaj sz-trávnikov vecs vozôv odpelano AI 1875, kaz. br. 8
II. z or.
1. za izražanje medsebojnega odnosa: neboidi náz ſzrám ſztov málov Deczov navküpe katechiſmus ſze vcſiti TF 1715, 8; Jesus ſze prikáse zNebéſz, ſztemi Angelmi SM 1747, 15; o'zivo náſz je z-Kriſztuſom KŠ 1754, 117; ah! ka je nám ſztebom Jesus Názarenſzki KŠ 1771, 104; Peter ſzKriſztuſom po mourji hodi KŠ 1771, 47; Bojdi hválen ſztvojim ſzvétim Szinom SŠ 1796, 9
2. za izražanje sredstva, pripomočka, s katerim se dejanje opravlja: kakobi nyé ſztov skoulſzkov ſibov kaſtigati dáli TF 1715, 4; ſztrüdnimi petami potrdjávati moremo KŠ 1754, 4a; Micse zocsmi i ſzprſztami vcsi KŠ 1754, 55; ſzpetimi lejbi ſze vecs 5000. lüſztva nahráni KŠ 1771, 47; liſzicz .. i ſzpárom je nyé vküp zvézao KM 1796, 49; Stampane sz-Kultsár Kataline piſzkmi BRM 1823, I; doli povehnyeno glávo sztrepetécsimi rokámi gorpopadno AI 1875, kaz. br. 7; nevarna opica s plávimi licami AI 1878, 7; ino nyega spesničkov dobro zdregao BJ 1886, 5
3. za izražanje načina poteka dejanja: kai ſzkelikim bole nám ta ſzvetloſcha ſzveiti, ſztim vecs TF 1715, 3; Gdo ſivé doſztoino ſztov vetſérjov Goſzpodnovov TF 1715, 44; ino ſzi náz ſztvoiov kervjov odküpo ABC 1725, A6b; csi ſze gli ſzpámetyov ne vjediná KŠ 1754, 78; nikoga, ki bi ſze ſztejm iménom zváo KŠ 1771, 165; Kaiſzi pa ti pred Bogom ſztvoimi greihi zaſzlüſo SM 1747, 38; Sz pobosnim sztroskom nikih dobrocsinitelov KM 1783, nasl. str.; ſzo nej znali ni ſzpopejvanyem Bougi ſzlü'ziti BKM 1789, 5; ſz-kelikim je bougsi, ki je náſz ſztvouro KM 1796, 5; Sterogaje Kriſztus ſztrplejnyem Szpravo SŠ 1796, 6; Ti me Sz-Tvojim Dühom zbüdjávaj BRM 1823, 7; sze orszácsko szpraviscse od krála sz-precstênyom králeszke recsih odpré AI 1875, kaz. br. 1; Ta nücliva stvár je pa človeki s svojim betegom, zbesnenjom nevarna AI 1878, 8
4. za izražanje prehoda v novo stanje: Gda tejlo ſzpráhom posztáne KM 1783, 240; Têlo ſz-práhom poſztáne BRM 1823, 77; Ár csi vsze sz-práhom posztáne KAJ 1848, 219
I. z rod.
1. iz, za izražanje izhodišča, izvora: nikakvi haſzen ſztoga nevolna Decza neima TF 1715, 5; Vö zaprejnyem ſzkráleſztva nebeſzkoga KŠ 1754, 65; dönok ſze ſztoga lejhko razmi KŠ 1771, 337; ki ſzo bili ſzpopovſzkoga roda KŠ 1771, 350; Da je pa dobro plácso doubo ſz-té ſzlü'sbe KM 1790, 44; ár je gvant ali ſz-predivna, ali z-vune KM 1790, 48; Ka ſze ſz-toga vcsimo KM 1796, 7; Ki dávas áldov ſz-Tvoji rôk, ali naszkorom eden sz-králeszkoga roda rodjen boj zacsno AI 1875, kaz. br. 3
2. za izražanje nagiba, vzroka: kai ſzi ti mené ſztvoie dobrote, ino obar(u)val ABC 1725, A5a; kai ſzi mené ſztvoje miloſcſe obaruval SM 1747, 47; Szkoj poznamo, ka vöro mámo KŠ 1754, 79; Szkoj ſztoji cslovik KMK 1780, 10; mene ſzi pa ſz-tvoje dobroute na pokouro zdr'sao KM 1783, 5; Sztébe ſze zábiti nemrem BKM 1789, 324; Kaj ſze je nej tou nad tebom zgoudilo ſzpripetjá SŠ 1796, 53; Szkój nasztáne gucs AIN 1876, 5; I dnes smo hráno i pilo stvoje dobrôte zobstom dôbili BJ 1886, 8
3. s, za izražanje usmerjenosti stran: naj ſztoupi zdaj ſzkri'za KŠ 1754, 108; Jeli beréjo ſztrnya grozdje KŠ 1771, 22; ka je ſz-prepovejdanoga drejva ſzád jejla KM 1796, 7; kral i sz-králesztva dolipovedavsi, odiso AI 1875, kaz. br. 3; i vnogih mesztaj sz-trávnikov vecs vozôv odpelano AI 1875, kaz. br. 8
II. z or.
1. za izražanje medsebojnega odnosa: neboidi náz ſzrám ſztov málov Deczov navküpe katechiſmus ſze vcſiti TF 1715, 8; Jesus ſze prikáse zNebéſz, ſztemi Angelmi SM 1747, 15; o'zivo náſz je z-Kriſztuſom KŠ 1754, 117; ah! ka je nám ſztebom Jesus Názarenſzki KŠ 1771, 104; Peter ſzKriſztuſom po mourji hodi KŠ 1771, 47; Bojdi hválen ſztvojim ſzvétim Szinom SŠ 1796, 9
2. za izražanje sredstva, pripomočka, s katerim se dejanje opravlja: kakobi nyé ſztov skoulſzkov ſibov kaſtigati dáli TF 1715, 4; ſztrüdnimi petami potrdjávati moremo KŠ 1754, 4a; Micse zocsmi i ſzprſztami vcsi KŠ 1754, 55; ſzpetimi lejbi ſze vecs 5000. lüſztva nahráni KŠ 1771, 47; liſzicz .. i ſzpárom je nyé vküp zvézao KM 1796, 49; Stampane sz-Kultsár Kataline piſzkmi BRM 1823, I; doli povehnyeno glávo sztrepetécsimi rokámi gorpopadno AI 1875, kaz. br. 7; nevarna opica s plávimi licami AI 1878, 7; ino nyega spesničkov dobro zdregao BJ 1886, 5
3. za izražanje načina poteka dejanja: kai ſzkelikim bole nám ta ſzvetloſcha ſzveiti, ſztim vecs TF 1715, 3; Gdo ſivé doſztoino ſztov vetſérjov Goſzpodnovov TF 1715, 44; ino ſzi náz ſztvoiov kervjov odküpo ABC 1725, A6b; csi ſze gli ſzpámetyov ne vjediná KŠ 1754, 78; nikoga, ki bi ſze ſztejm iménom zváo KŠ 1771, 165; Kaiſzi pa ti pred Bogom ſztvoimi greihi zaſzlüſo SM 1747, 38; Sz pobosnim sztroskom nikih dobrocsinitelov KM 1783, nasl. str.; ſzo nej znali ni ſzpopejvanyem Bougi ſzlü'ziti BKM 1789, 5; ſz-kelikim je bougsi, ki je náſz ſztvouro KM 1796, 5; Sterogaje Kriſztus ſztrplejnyem Szpravo SŠ 1796, 6; Ti me Sz-Tvojim Dühom zbüdjávaj BRM 1823, 7; sze orszácsko szpraviscse od krála sz-precstênyom králeszke recsih odpré AI 1875, kaz. br. 1; Ta nücliva stvár je pa človeki s svojim betegom, zbesnenjom nevarna AI 1878, 8
4. za izražanje prehoda v novo stanje: Gda tejlo ſzpráhom posztáne KM 1783, 240; Têlo ſz-práhom poſztáne BRM 1823, 77; Ár csi vsze sz-práhom posztáne KAJ 1848, 219
Prekmurski
vzéti vzèmem dov.
1. vzeti, narediti, da pride kaj h komu ali kam: nej je dobro vzéti krüh deczé KŠ 1771, 51; nego more krájdo v-rôke vzéti AI 1875, kaz. br. 6; i nyegove (knige) naprej vzemem BKM 1789, 8b; da prevecs ténte nevzemem vu pero KAJ 1870, 7; knige vzemem BJ 1886, 6; i vzeme ſzebom ſzedem drügi dühouv KŠ 1771, 41; Vzeme nám vſze blágo BKM 1789, 10; Pri polskom deli nyemi telikájše vnogo haska vzememo BJ 1886, 14; Vzemi me Sztoga ſzvejta KŠ 1754, 256; vzemi tvojo poſztelo KŠ 1771, 28; i vzemi vsza eta od méne KM 1783, 5; náj ménsega kaj ne vzemi KM 1790, 54; Vzemi me vu tvoje krilo SŠ 1796, 3; Vzemi me med verne tvoje BRM 1823, 5; Vzemite ino jeite SM 1747, 40; vzemte, jejte KŠ 1771, 89; naj vzeme brat nyegov 'zeno nyegovo KŠ 1771, 74; naj ſzprjhlivo korouno vzemejo KŠ 1771, 508; ka bi kaj vzéo zhi'ze ſzvoje KŠ 1771, 80; kaibi naſſega blisnyega ſene nevzéli TF 1715, 17; kaibi ſzlejpi pogléd vzéli SM 1747, 11; 'zeno ſzam ſzi vzéo KŠ 1771, 220; kaj ſzi ti vzéo ta dobra tvoja v'zitki tvojem KŠ 1771, 227; vzeuje vrouke krüh TF 1715; je vzéo i pehár KŠ 1754, 203; je priſao potop i vzéo je vſze KŠ 1771, 82; Vzéo je na ſze cslovecse tejlo BKM 1789, 45; Ki ſze je ponizo da Je na ſzé vzéo Ádama BKM 1789, 14; Ké je tejlo na ſzé vzéla BKM 1789, 20; vnougi dobrout, ſtere je od nyih vzéo KM 1790, 58; Zaszpáno dête na nárocsa vzéla AI 1875, kaz. br. 7; Hvála za dari, ké ſzmo od nyega vzéli SM 1747, 8; Csi ſzmo to dobro od Bogá vzéli KŠ 1754, 179; zobſztom ſzte vzéli KŠ 1771, 32; vzéli ſzo tejlo nyegovo KŠ 1771, 48; ſtere ſzo vzéle lampaſe ſzvoje KŠ 1771, 83; vu dományi oupraviczaj nyemi lejhko haſzek vzéli KM 1790, 58; pren. ſzvoi kris na ſze vzéti SM 1747, 29; i vzemem ſzrczé kameno ſztejla vaſſega KŠ 1754, 96; i kris ſzvoih na ſzébe vzeme SM 1747, 29
2. dobiti, sprejeti kaj duševnega ali duhovnega: nikákve obláſzti nad menom nebodo mogli vzéti TF 1715, 46; Racsun scsé vzéti Goſzpodin Boug od lüdi SŠ 1796, 27; stere dú'snoſzti cslovik na ſzébe vzéti more SIZ 1807, 9; Kristussa kſzebi vzemem SM 1747, 49; Vzemes ono blá'sensztvo KM 1783, 218; têm le'zê vzemes môcs nad nyim KAJ 1870, 91; da vrág nikakse moucsi nad menom nevzeme ABC 1725, A5b; i nigdár moucſi nad menom ne vzeme KM 1783, 56; K-ſzebi vzeme Kriſztus naſe düſe SŠ 1796, 8; stere dú'snoſzti cslovik na ſzébe vzeme SIZ 1807, 9; Bôg, ki v sztráh vzeme lüdsztvo TA 1848, 14; vsze ono szpráviscse v-tanácsivanye vzeme AI 1875, 2; i mi tak ſzvétoga Düha vzememo SM 1747, 17; nyegovo rejcs po pozványi gori vzememo KŠ 1754, 126; 'Sitka ürocsino vzememo SŠ 1796, 45; Záto vzemete 'zmetnejſo ſzoudbo KŠ 1771, 76; Szmrtjom hüd’ konecz vzemete BKM 1789, 270; Vucſitelje, ſteri vrouke ne vzemo nei kaibi tolmacſili návuk vöre TF 1715, 5; Csi nam vzemejo Postejnye SM 1747, 80; kaj odpüscsanye grejhov vzemejo KŠ 1754, 79; gda csüjejo to rejcs, preczi jo zradoſztyom vzemejo KŠ 1771, 112; Vzemmo dobri, vzemmo hüdi ovo ſzvesztvo KM 1783, 63; Tam vecſno radoſzt vzemejo BKM 1789, 126; Jezuſa ki v-ſzrczé vzemo SŠ 1796, 37; právde-podsztavo tüdi vtanácsivanye vzemejo AI 1875, kaz. br. 2; Iména Bosjega zamán nevzemi vu tvoja vüſzta TF 1715, 13; zaman ne vzemi vu tvoia vüszta ABC 1725, A4a; Vzemi k ſzebi mo düſo SM 1747, 71; Lejpi poklon vzemi BKM 1789, 17; vzemi tak za kincs té zahválnoszt KAJ 1848, 6; vſze na bougsi ſztrán vzemimo KŠ 1754, 54; Vzemmo tou dobrouto BKM 1789, 105; Priliko od vnougi mrtvi ſzi vzemimo BKM 1789, 405; Vzemte ſzvétoga Dühá TF 1715, 34; lebko zvelicsanya vzemte KŠ 1754, 63; ni nikaj 'znyé ne vzemte KŠ 1754, 157; vzemite Dühá ſzvétoga KŠ 1754, 194; Vzemte na ſzé járem moj KŠ 1771, 37; Naj ne vzemes najem hüdi KŠ 1754, 257; nai vi obecsanye vzemete SM 1747, 27; naj vzemejo odpüscsanye grejhov KŠ 1754, 76; biu Kriſztus je, Sto bi mi nyega vzéo KŠ 1754, 262; naj bi eto tesko delo na ſzébe vzéo BRM 1823, IV; dabi ſzinovcſino vzéli KŠ 1754, 115; ſtero ſzkerb ſzem jaſz na ſzébe gori vzéu TF 1715, 9; Od tébe kaj ſzem vzél, na dobro mi naj bo BKM 1789, 367; kai ſzi prekleſztvo moje na tébe vzél SM 1747, 52; On je grehouv naſſih plácſo na ſzé vzél SM 1747, 12; ino je vzél Oblübo ſzvétoga Duhá SM 1747, 14; Kákse zapouvidi je vzéo Abrahám od Bouga KM 1796, 17; rúszki boj za Czaszara 'sáloszten konecz je vzéo KOJ 1848, 119; kâ je delo konec vzelô KAJ 1870, 133; Krisztus je Vzéo nájem za sztálno vernoszt KAJ 1848, 120; I mi ſzmo vſzi 'znyegove punoſzti vzéli KŠ 1771, 265; dára, ſteroga ſzo Apoſtolje z-Nebéſz vzéli KM 1796, 117
3. zavesti se, vedeti, opaziti: ino nai vpamet vzeme, jelie on eſche natom ſzveiti TF 1715, 43; Reics Bosjo ſzlisſimo, napametjo vzemo SM 1747, 81; trám pa vu tvojem ouki na pamet ne vzemes KŠ 1771, 21; Ka more na pamet vzéti od Adjectivumov KOJ 1833, 29; stero vſzáki lehko na pamet vzeme BRM 1823, II
vzéti se vzèmem se
1. vzeti se: se velki hasek vzeme njénoj (gos) pérji AI 1878, 24; naj ſze po etom betégi na pout etoga ſzvejta vzemem KŠ 1754, 242; Vſzáko ſztvorjenyé Bo'ze ſze naj zhválo dávanyem vzeme KŠ 1754, 168; pren. Ivani krſztiteli ſze gláva vzeme KŠ 1771, 47
2. oditi, zbežati: Jezus vzéo ſze je z-Galilee KŠ 1771, 61; vö idoucsi na pout ſzmo ſze vzéli KŠ 1771, 407; Tou vidévſi Filiſzteuske, na pobejg ſzo ſze vzéli KM 1796, 57
3. zavesti se: I Peter ſze na pamet vzeme i ercsé KŠ 1771, 379; Na pamet ſze vzemo SM 1747, 81; Gori ſze 'se z-büdi, na-pamet ſze vzemi SŠ 1796, 10
vzémši tudi vzemévši -a -e ko je vzel: Pri toga (preminoučega vrejmena) naprávlanyi, za fundamentum vzémsi trétyo jedinszko persóno KOJ 1833, 84; Poszlavcov-kucsa na prêpolo'zeno podsztavo vtanácsivanye vzemévsi AI 1875, kaz. br. 2
vzévši -a -e ko je vzel: formo ſzlü'zbeno na ſzé vzévſi KŠ 1754, 106; i vzévſi ti pét lejbov krüha, hválo je dáo KŠ 1771, 48; gvant mi je gotovi, Na ſzébe ga vzévsi, hocsem ſze ſzvejtiti SŠ 1796, 77; Szlovenſzke Gmaine, i na pamet vzévsi, kaj one knige potrebüjejo BRM 1823, IV
vzéti -a -o
1. vzet: ki je od váſz vu nébo vzéti KŠ 1771, 342; je okouli vzéti od vojſzké KŠ 1771, 242; Jezus je vzéti vnébo BKM 1789, 110; ſzmrt ino obláſzt vzéta Vrági BKM 1789, 46; je on gori vzéto ſzlaboſzt cslovecso doli djáo KŠ 1754, 109; naj vzéto blágo nazáj povrnémo KMK 1780, 44; Hválna peszem za vzéto obládnoszt TA 1848, 7; tejlo ino ſz. krv navküp vzéto jejmo KŠ 1754, 205
2. ustvarjen: vu zemlo, z-ſtere je vzéti KM 1796, 7; cslovek z zemle vzéti TA 1848, 9; Z-Zemlé ſzmo vzéti BKM 1789, 355
3. upoštevan: Eto je v-pamet vzéto od táksi AI 1875, br. 1, 2; ono dugoványe nede v-právdo vzéto AI 1875, kaz. br. 2; záto, ka ſzo ſyllabe nej bilé vu gvüsen mertük vzéte BKM 1789, 2b
1. vzeti, narediti, da pride kaj h komu ali kam: nej je dobro vzéti krüh deczé KŠ 1771, 51; nego more krájdo v-rôke vzéti AI 1875, kaz. br. 6; i nyegove (knige) naprej vzemem BKM 1789, 8b; da prevecs ténte nevzemem vu pero KAJ 1870, 7; knige vzemem BJ 1886, 6; i vzeme ſzebom ſzedem drügi dühouv KŠ 1771, 41; Vzeme nám vſze blágo BKM 1789, 10; Pri polskom deli nyemi telikájše vnogo haska vzememo BJ 1886, 14; Vzemi me Sztoga ſzvejta KŠ 1754, 256; vzemi tvojo poſztelo KŠ 1771, 28; i vzemi vsza eta od méne KM 1783, 5; náj ménsega kaj ne vzemi KM 1790, 54; Vzemi me vu tvoje krilo SŠ 1796, 3; Vzemi me med verne tvoje BRM 1823, 5; Vzemite ino jeite SM 1747, 40; vzemte, jejte KŠ 1771, 89; naj vzeme brat nyegov 'zeno nyegovo KŠ 1771, 74; naj ſzprjhlivo korouno vzemejo KŠ 1771, 508; ka bi kaj vzéo zhi'ze ſzvoje KŠ 1771, 80; kaibi naſſega blisnyega ſene nevzéli TF 1715, 17; kaibi ſzlejpi pogléd vzéli SM 1747, 11; 'zeno ſzam ſzi vzéo KŠ 1771, 220; kaj ſzi ti vzéo ta dobra tvoja v'zitki tvojem KŠ 1771, 227; vzeuje vrouke krüh TF 1715; je vzéo i pehár KŠ 1754, 203; je priſao potop i vzéo je vſze KŠ 1771, 82; Vzéo je na ſze cslovecse tejlo BKM 1789, 45; Ki ſze je ponizo da Je na ſzé vzéo Ádama BKM 1789, 14; Ké je tejlo na ſzé vzéla BKM 1789, 20; vnougi dobrout, ſtere je od nyih vzéo KM 1790, 58; Zaszpáno dête na nárocsa vzéla AI 1875, kaz. br. 7; Hvála za dari, ké ſzmo od nyega vzéli SM 1747, 8; Csi ſzmo to dobro od Bogá vzéli KŠ 1754, 179; zobſztom ſzte vzéli KŠ 1771, 32; vzéli ſzo tejlo nyegovo KŠ 1771, 48; ſtere ſzo vzéle lampaſe ſzvoje KŠ 1771, 83; vu dományi oupraviczaj nyemi lejhko haſzek vzéli KM 1790, 58; pren. ſzvoi kris na ſze vzéti SM 1747, 29; i vzemem ſzrczé kameno ſztejla vaſſega KŠ 1754, 96; i kris ſzvoih na ſzébe vzeme SM 1747, 29
2. dobiti, sprejeti kaj duševnega ali duhovnega: nikákve obláſzti nad menom nebodo mogli vzéti TF 1715, 46; Racsun scsé vzéti Goſzpodin Boug od lüdi SŠ 1796, 27; stere dú'snoſzti cslovik na ſzébe vzéti more SIZ 1807, 9; Kristussa kſzebi vzemem SM 1747, 49; Vzemes ono blá'sensztvo KM 1783, 218; têm le'zê vzemes môcs nad nyim KAJ 1870, 91; da vrág nikakse moucsi nad menom nevzeme ABC 1725, A5b; i nigdár moucſi nad menom ne vzeme KM 1783, 56; K-ſzebi vzeme Kriſztus naſe düſe SŠ 1796, 8; stere dú'snoſzti cslovik na ſzébe vzeme SIZ 1807, 9; Bôg, ki v sztráh vzeme lüdsztvo TA 1848, 14; vsze ono szpráviscse v-tanácsivanye vzeme AI 1875, 2; i mi tak ſzvétoga Düha vzememo SM 1747, 17; nyegovo rejcs po pozványi gori vzememo KŠ 1754, 126; 'Sitka ürocsino vzememo SŠ 1796, 45; Záto vzemete 'zmetnejſo ſzoudbo KŠ 1771, 76; Szmrtjom hüd’ konecz vzemete BKM 1789, 270; Vucſitelje, ſteri vrouke ne vzemo nei kaibi tolmacſili návuk vöre TF 1715, 5; Csi nam vzemejo Postejnye SM 1747, 80; kaj odpüscsanye grejhov vzemejo KŠ 1754, 79; gda csüjejo to rejcs, preczi jo zradoſztyom vzemejo KŠ 1771, 112; Vzemmo dobri, vzemmo hüdi ovo ſzvesztvo KM 1783, 63; Tam vecſno radoſzt vzemejo BKM 1789, 126; Jezuſa ki v-ſzrczé vzemo SŠ 1796, 37; právde-podsztavo tüdi vtanácsivanye vzemejo AI 1875, kaz. br. 2; Iména Bosjega zamán nevzemi vu tvoja vüſzta TF 1715, 13; zaman ne vzemi vu tvoia vüszta ABC 1725, A4a; Vzemi k ſzebi mo düſo SM 1747, 71; Lejpi poklon vzemi BKM 1789, 17; vzemi tak za kincs té zahválnoszt KAJ 1848, 6; vſze na bougsi ſztrán vzemimo KŠ 1754, 54; Vzemmo tou dobrouto BKM 1789, 105; Priliko od vnougi mrtvi ſzi vzemimo BKM 1789, 405; Vzemte ſzvétoga Dühá TF 1715, 34; lebko zvelicsanya vzemte KŠ 1754, 63; ni nikaj 'znyé ne vzemte KŠ 1754, 157; vzemite Dühá ſzvétoga KŠ 1754, 194; Vzemte na ſzé járem moj KŠ 1771, 37; Naj ne vzemes najem hüdi KŠ 1754, 257; nai vi obecsanye vzemete SM 1747, 27; naj vzemejo odpüscsanye grejhov KŠ 1754, 76; biu Kriſztus je, Sto bi mi nyega vzéo KŠ 1754, 262; naj bi eto tesko delo na ſzébe vzéo BRM 1823, IV; dabi ſzinovcſino vzéli KŠ 1754, 115; ſtero ſzkerb ſzem jaſz na ſzébe gori vzéu TF 1715, 9; Od tébe kaj ſzem vzél, na dobro mi naj bo BKM 1789, 367; kai ſzi prekleſztvo moje na tébe vzél SM 1747, 52; On je grehouv naſſih plácſo na ſzé vzél SM 1747, 12; ino je vzél Oblübo ſzvétoga Duhá SM 1747, 14; Kákse zapouvidi je vzéo Abrahám od Bouga KM 1796, 17; rúszki boj za Czaszara 'sáloszten konecz je vzéo KOJ 1848, 119; kâ je delo konec vzelô KAJ 1870, 133; Krisztus je Vzéo nájem za sztálno vernoszt KAJ 1848, 120; I mi ſzmo vſzi 'znyegove punoſzti vzéli KŠ 1771, 265; dára, ſteroga ſzo Apoſtolje z-Nebéſz vzéli KM 1796, 117
3. zavesti se, vedeti, opaziti: ino nai vpamet vzeme, jelie on eſche natom ſzveiti TF 1715, 43; Reics Bosjo ſzlisſimo, napametjo vzemo SM 1747, 81; trám pa vu tvojem ouki na pamet ne vzemes KŠ 1771, 21; Ka more na pamet vzéti od Adjectivumov KOJ 1833, 29; stero vſzáki lehko na pamet vzeme BRM 1823, II
vzéti se vzèmem se
1. vzeti se: se velki hasek vzeme njénoj (gos) pérji AI 1878, 24; naj ſze po etom betégi na pout etoga ſzvejta vzemem KŠ 1754, 242; Vſzáko ſztvorjenyé Bo'ze ſze naj zhválo dávanyem vzeme KŠ 1754, 168; pren. Ivani krſztiteli ſze gláva vzeme KŠ 1771, 47
2. oditi, zbežati: Jezus vzéo ſze je z-Galilee KŠ 1771, 61; vö idoucsi na pout ſzmo ſze vzéli KŠ 1771, 407; Tou vidévſi Filiſzteuske, na pobejg ſzo ſze vzéli KM 1796, 57
3. zavesti se: I Peter ſze na pamet vzeme i ercsé KŠ 1771, 379; Na pamet ſze vzemo SM 1747, 81; Gori ſze 'se z-büdi, na-pamet ſze vzemi SŠ 1796, 10
vzémši tudi vzemévši -a -e ko je vzel: Pri toga (preminoučega vrejmena) naprávlanyi, za fundamentum vzémsi trétyo jedinszko persóno KOJ 1833, 84; Poszlavcov-kucsa na prêpolo'zeno podsztavo vtanácsivanye vzemévsi AI 1875, kaz. br. 2
vzévši -a -e ko je vzel: formo ſzlü'zbeno na ſzé vzévſi KŠ 1754, 106; i vzévſi ti pét lejbov krüha, hválo je dáo KŠ 1771, 48; gvant mi je gotovi, Na ſzébe ga vzévsi, hocsem ſze ſzvejtiti SŠ 1796, 77; Szlovenſzke Gmaine, i na pamet vzévsi, kaj one knige potrebüjejo BRM 1823, IV
vzéti -a -o
1. vzet: ki je od váſz vu nébo vzéti KŠ 1771, 342; je okouli vzéti od vojſzké KŠ 1771, 242; Jezus je vzéti vnébo BKM 1789, 110; ſzmrt ino obláſzt vzéta Vrági BKM 1789, 46; je on gori vzéto ſzlaboſzt cslovecso doli djáo KŠ 1754, 109; naj vzéto blágo nazáj povrnémo KMK 1780, 44; Hválna peszem za vzéto obládnoszt TA 1848, 7; tejlo ino ſz. krv navküp vzéto jejmo KŠ 1754, 205
2. ustvarjen: vu zemlo, z-ſtere je vzéti KM 1796, 7; cslovek z zemle vzéti TA 1848, 9; Z-Zemlé ſzmo vzéti BKM 1789, 355
3. upoštevan: Eto je v-pamet vzéto od táksi AI 1875, br. 1, 2; ono dugoványe nede v-právdo vzéto AI 1875, kaz. br. 2; záto, ka ſzo ſyllabe nej bilé vu gvüsen mertük vzéte BKM 1789, 2b
Prekmurski
béjžati -ím nedov.
1. teči, hiteti: Bej'sati Futni KM 1790, 93a; Té je na touzácsao bej'sati KM 1790, 18; jaſz lacsen ino 'zéden bi'zim ktomi nebeſzkomi krühi KŠ 1754, 234; Jaſz záto tak bi'zim; nej, liki na negvüsno KŠ 1771, 508; Záto tak nej je nad tom, kiſcsé, niti ki bi'zi KŠ 1771, 468; naj rejcs Goſzpodnova bi'zi ino ſze dicsi KŠ 1771, 629; kaj lüſztvo vküp bi'zi KŠ 1771, 130; Boug-cslovik I be'zi na ſzmrt te kacse BKM 1789, 20; Neznate, kaj, ki vu ſztávi bi'zijo, vſzi iſztina bi'zijo KŠ 1771, 507; Tak bej'zi ktvojmi Jezusi KŠ 1754, 258; ino beiſimo po terpleinyi vu boyno SM 1747, 28; po trplivoſzti bej'zmo KŠ 1771, 694; Bej'zmo knyemi, gda on knám prihája BKM 1789, 44; Bejſte zgyedrnim Szrczom, Pred vasega Krála BKM 1789, 11; njegov pes svojemi gospodi bejžo AI 1878, 8; Záto Mártha pred nyega je bej'zala KŠ 1771, 304; Peter pa, i János ſzta k-grobi bej'ſala KM 1796, 114; i doli je bej'zao knyim KŠ 1771, 409; Bej'zala ſzta pa obá kcsaſzi KŠ 1771, 331; Bej'zali ſzte lipou KŠ 1771, 567; bej'zali ſzo ino ſzo nazvejſztili vmejſztaj KŠ 1771, 115; I vö idoucse hitro ſzo bej'zale od groba KŠ 1771, 155; da bi kak zobſztom ne drkao, ali zamán naj ne bi'zim KŠ 1771, 559; Tak bom bej'zo za tebom BKM 1789, 114; bej'zale ſzo nazviſcsávat vucsenikom KŠ 1771, 98
2. bežati: ſto vám je pokázao bej'zati od priſeſztne ſzrditoſzti KŠ 1771, 173; Te nájimnik pa bi'zi KŠ 1771, 300; vzemi to dejte i bej'zi vEgyptom KŠ 1771, 8; Bej'zte od práznoſzti KŠ 1771, 501; Záto, bej'zte od bolvánſztva KŠ 1771, 509; Teda naj bi'zío na goré KŠ 1771, 242; rávno ſzmo bej'zali vu Szamothráczio KŠ 1771, 392; Dávida 'Zoltár, gda je be'zao pred Absalomom TA 1848, 4
bejžajóuči -a -e bežeč: ednáko bej'zajoucsi prisli ſzmo vu Kous KŠ 1771, 407
bižéči -a -e bežeč: I naprej bi'zécsi pred nyega KŠ 1771, 23; i bi'zécsi ſzpadno je na Sinyek nyegov KŠ 1771, 223
1. teči, hiteti: Bej'sati Futni KM 1790, 93a; Té je na touzácsao bej'sati KM 1790, 18; jaſz lacsen ino 'zéden bi'zim ktomi nebeſzkomi krühi KŠ 1754, 234; Jaſz záto tak bi'zim; nej, liki na negvüsno KŠ 1771, 508; Záto tak nej je nad tom, kiſcsé, niti ki bi'zi KŠ 1771, 468; naj rejcs Goſzpodnova bi'zi ino ſze dicsi KŠ 1771, 629; kaj lüſztvo vküp bi'zi KŠ 1771, 130; Boug-cslovik I be'zi na ſzmrt te kacse BKM 1789, 20; Neznate, kaj, ki vu ſztávi bi'zijo, vſzi iſztina bi'zijo KŠ 1771, 507; Tak bej'zi ktvojmi Jezusi KŠ 1754, 258; ino beiſimo po terpleinyi vu boyno SM 1747, 28; po trplivoſzti bej'zmo KŠ 1771, 694; Bej'zmo knyemi, gda on knám prihája BKM 1789, 44; Bejſte zgyedrnim Szrczom, Pred vasega Krála BKM 1789, 11; njegov pes svojemi gospodi bejžo AI 1878, 8; Záto Mártha pred nyega je bej'zala KŠ 1771, 304; Peter pa, i János ſzta k-grobi bej'ſala KM 1796, 114; i doli je bej'zao knyim KŠ 1771, 409; Bej'zala ſzta pa obá kcsaſzi KŠ 1771, 331; Bej'zali ſzte lipou KŠ 1771, 567; bej'zali ſzo ino ſzo nazvejſztili vmejſztaj KŠ 1771, 115; I vö idoucse hitro ſzo bej'zale od groba KŠ 1771, 155; da bi kak zobſztom ne drkao, ali zamán naj ne bi'zim KŠ 1771, 559; Tak bom bej'zo za tebom BKM 1789, 114; bej'zale ſzo nazviſcsávat vucsenikom KŠ 1771, 98
2. bežati: ſto vám je pokázao bej'zati od priſeſztne ſzrditoſzti KŠ 1771, 173; Te nájimnik pa bi'zi KŠ 1771, 300; vzemi to dejte i bej'zi vEgyptom KŠ 1771, 8; Bej'zte od práznoſzti KŠ 1771, 501; Záto, bej'zte od bolvánſztva KŠ 1771, 509; Teda naj bi'zío na goré KŠ 1771, 242; rávno ſzmo bej'zali vu Szamothráczio KŠ 1771, 392; Dávida 'Zoltár, gda je be'zao pred Absalomom TA 1848, 4
bejžajóuči -a -e bežeč: ednáko bej'zajoucsi prisli ſzmo vu Kous KŠ 1771, 407
bižéči -a -e bežeč: I naprej bi'zécsi pred nyega KŠ 1771, 23; i bi'zécsi ſzpadno je na Sinyek nyegov KŠ 1771, 223
Prekmurski
dvòr -a m
1. dvorišče: Jáko se je veselio, či je dvor i vulica süha bila BJ 1886, 23; (Lisica) Pazlivo okroži dvor AI 1878, 9; Peter je vinej ſzedo na dvouri KŠ 1771, 92; Ki sze za knige nesztára, Nego li po dvôri kricsi KAJ 1870, 6; tam na samošnom dvori plodi pes velko vnožino kür AI 1878, 3; i ni eden je nej mogao vö zvoziti vzimi z-ſzvojega dvora gnojá brezi truda KM 1790, 80
2. gospodarska poslopja: Kai razmis po krühi vſzak denesnyem Vſza ona hiſa, dvor, nyive TF 1715, 29; Ka ſze razmi po krühi? Vſze, ſtero ſzlu'zi, liki: hi'za, dvor, nyive KŠ 1754, 165; Boug hiſo, dvor, ſeno, dáva TF 1715, 21; Ktomi hi'zo i dvor priglédne KŠ 1754, 85; Blagoſzlovi goricze, Naſa polá ſzejjanye, Dvor, márho BKM 1789, 169
3. dvor, dvorec: I dönok je vu Pilátuſſovom dvouri nej ſzamo bicsüvani Goſzpon Kriſztus KM 1796, 108; Teda ſzo ſze vküp ſzpravili i ti Sztariſi lüſztva vu dvor viſesnyega popa KŠ 1771, 87; Gda eden mocsen ro'znáti varje ſzvoj dvor KŠ 1771, 207
4. v zvezi nebeski dvor nebesa: bojdi meszto méne od vszega tvojega Nebeszkoga dvora blagoszlovleni KM 1783, 172; Pozovi me k-ſzebi gori Na nebeſzke ſzvetle dvori SŠ 1796, 98, 5; nebeszki dvor te zvissáva KOJ 1845, 135
1. dvorišče: Jáko se je veselio, či je dvor i vulica süha bila BJ 1886, 23; (Lisica) Pazlivo okroži dvor AI 1878, 9; Peter je vinej ſzedo na dvouri KŠ 1771, 92; Ki sze za knige nesztára, Nego li po dvôri kricsi KAJ 1870, 6; tam na samošnom dvori plodi pes velko vnožino kür AI 1878, 3; i ni eden je nej mogao vö zvoziti vzimi z-ſzvojega dvora gnojá brezi truda KM 1790, 80
2. gospodarska poslopja: Kai razmis po krühi vſzak denesnyem Vſza ona hiſa, dvor, nyive TF 1715, 29; Ka ſze razmi po krühi? Vſze, ſtero ſzlu'zi, liki: hi'za, dvor, nyive KŠ 1754, 165; Boug hiſo, dvor, ſeno, dáva TF 1715, 21; Ktomi hi'zo i dvor priglédne KŠ 1754, 85; Blagoſzlovi goricze, Naſa polá ſzejjanye, Dvor, márho BKM 1789, 169
3. dvor, dvorec: I dönok je vu Pilátuſſovom dvouri nej ſzamo bicsüvani Goſzpon Kriſztus KM 1796, 108; Teda ſzo ſze vküp ſzpravili i ti Sztariſi lüſztva vu dvor viſesnyega popa KŠ 1771, 87; Gda eden mocsen ro'znáti varje ſzvoj dvor KŠ 1771, 207
4. v zvezi nebeski dvor nebesa: bojdi meszto méne od vszega tvojega Nebeszkoga dvora blagoszlovleni KM 1783, 172; Pozovi me k-ſzebi gori Na nebeſzke ſzvetle dvori SŠ 1796, 98, 5; nebeszki dvor te zvissáva KOJ 1845, 135
Prekmurski
edenájseti -a -o vrstil. štev. enajsti: edenájszeti (XI.) táo KŠ 1771, 34; Vöre valdüványa edenájſzetoga Stüka KMK 1780, 22; Okouli edenájſzete vöre KŠ 1771, 64; na edenáiſzetom táli govorécſi TF 1715, 25; ki ſzo obedenájſzetoj vöri najéti bili KŠ 1771, 65
edenájseti -a -o sam. enajsti: ſzo nazvejſztile tim edenájſzetim KŠ 1771, 254; Sztojécsi pa Peter ſztimi edenáſzetimi KŠ 1771, 345
edenájseti -a -o sam. enajsti: ſzo nazvejſztile tim edenájſzetim KŠ 1771, 254; Sztojécsi pa Peter ſztimi edenáſzetimi KŠ 1771, 345
Prekmurski
hodìti hòdim nedov.
1. hoditi, premikati se s korakanjem: da je niſcse nej mogao hoditi po pouti onoj KŠ 1771, 27; Hoditi. Járni KM 1790, 93; ovo tri lejta hodim iſzkat ſzád na etoj figi KŠ 1771, 215; i gda hodis po pouti KŠ 1754, 4; Nistere sztvaré hodijo, drcsejo KAJ 1870, 10; gda je eti na zemli hodo KŠ 1754, 102; Peter, hodo je po vodáj KŠ 1771, 49; da szo nej v-solo hodili KOJ 1845, 7; kak 'smetno je prvomi po nevtrejtoj pouti hoditi KOJ 1833, VI; pren. Vrág okouli hodi TF 1715, 43; Jaſz bodem tebi pout kázal, po steroj bodes hodil SM 1747, 96; ino miloscha za menom bode hodila ABC 1725, A8b; Ino csi glih bi jasz hodil po témnih douli ABC 1725, A8b
2. biti: navékse, csi pred nyimi l ali t hodi, dp. hold KOJ 1833, 44; Léd bi tüdi tak hodo, csi bi ga sto vugnoti steo KAJ 1870, 13; Navküpni sztroski na edno leto vise hodijo od 100 milliona AIP 1876, br. 6, 7
3. živeti, ravnati: tak i nám vnouvom ſitki terbei hoditi TF 1715, 33; da bom mogel hoditi, i ſiveti poleg tve ſzvéte volje SM 1747, 65; kak Krisztuſſi ráj po vouli hoditi KM 1783, 289; Cslovik, ki ne hodi vu tanácsi teh nevernikov SM 1747, 25; Steri mi po vouli hodi SM 1747, 265; ino radi pouleg nyegove zapoveidi hodimo TF 1715, 18; tüdi vu Dühi hodimo SM 1747, 23; i mi vu novoti 'zivota hodimo KŠ 1754, 192; Nego v-praviczi hodimo BRM 1823, 3; Vu Dühi hodite SM 1747, 26; Králove pri toj hodijo KŠ 1754, 273; vnogo ji je, ki po nyej hodijo KŠ 1771, 22; Záto vnovoti 'zitka hodmo KŠ 1754, 112; Vu moji zapovidáj hodite KŠ 1754, 70; vu ſztopái Jesussa Kristussa, bodem hodo SM 1747, 49; ar ſzem jaſz nei ſzerczá boleznoſzti pred tebom hodo SM 1747, 48; Henok je z-Bougom hodo KM 1796, 9; Ár je düsi po vôli hodo TA 1848, 40
4. kot velelnik iti, priti: Hodi bratec, všolo BJ 1886, 6; ſztani gori i hodi KŠ 1771, 28; hodi ſzodecz veren KŠ 1754, 272; hodi i glédaj KŠ 1771, 776; On je velo: hodi kmeni SŠ 1796, 4; Hodi k-nam, oh duh szvéti KAJ 1848, 136; Hodte moi verni SM 1747, 83; hodte blagoszlovleni Ocsé mojega KM 1783, 66; Hotte kmeni, Vi nevolni grejsniczi BKM 1789, 233; Hodte, ino podajte Nyemi vase ſzrdcze BRM 1823, 6; I erkao je Jezus: hodta za menom KŠ 1771, 104; I ercsé nyim: hodmo vu bli'znyejſa mejſzta KŠ 1771, 105; Hodimo vu Soulo KOJ 1845, 138; hodte kmeni vſzi, ki ſze tridite KŠ 1771, 37; hodte hitro vu ográdecz KM 1790, 38
hodéči -a -e hodeč: Tak ednáko v-tvem pozványi vſzigdár hodécs delas SŠ 1796, 128; vtemnoſzti hodécsi vidis veliko ſzvetloſzt KŠ 1754, 12a; Hodécsi pa Je'zus kre mourja KŠ 1771, 12; v-ſoulo hodécsi pojbics KM 1790, 56; Iſzkao ſzi me vnogo hodécs SŠ 1796, 47; I vidoucsi ga vucseniczke po mourji hodécsega KŠ 1771, 49; Predgovor, ali ta naprei hodécſa reics TF 1715, 26; teda z-touv literov hodécsa globoko- ali viszikoglászna, lasztivnoszt KOJ 1833, 80; Niscse je ne csüo, ka bi dobro hodécsa vöra vdárila KAJ 1870, 158; Obá pred Bougom hodécsa vu vſzej zapovidaj KŠ 1771, 161; vidoucsi nejme, plantave hodécse KŠ 1771, 52; vu solo du'zno hodécse soláre AI 1875, br. 2, 2; Radoſzt nad viſztini hodécsimi KŠ 1771, 737
1. hoditi, premikati se s korakanjem: da je niſcse nej mogao hoditi po pouti onoj KŠ 1771, 27; Hoditi. Járni KM 1790, 93; ovo tri lejta hodim iſzkat ſzád na etoj figi KŠ 1771, 215; i gda hodis po pouti KŠ 1754, 4; Nistere sztvaré hodijo, drcsejo KAJ 1870, 10; gda je eti na zemli hodo KŠ 1754, 102; Peter, hodo je po vodáj KŠ 1771, 49; da szo nej v-solo hodili KOJ 1845, 7; kak 'smetno je prvomi po nevtrejtoj pouti hoditi KOJ 1833, VI; pren. Vrág okouli hodi TF 1715, 43; Jaſz bodem tebi pout kázal, po steroj bodes hodil SM 1747, 96; ino miloscha za menom bode hodila ABC 1725, A8b; Ino csi glih bi jasz hodil po témnih douli ABC 1725, A8b
2. biti: navékse, csi pred nyimi l ali t hodi, dp. hold KOJ 1833, 44; Léd bi tüdi tak hodo, csi bi ga sto vugnoti steo KAJ 1870, 13; Navküpni sztroski na edno leto vise hodijo od 100 milliona AIP 1876, br. 6, 7
3. živeti, ravnati: tak i nám vnouvom ſitki terbei hoditi TF 1715, 33; da bom mogel hoditi, i ſiveti poleg tve ſzvéte volje SM 1747, 65; kak Krisztuſſi ráj po vouli hoditi KM 1783, 289; Cslovik, ki ne hodi vu tanácsi teh nevernikov SM 1747, 25; Steri mi po vouli hodi SM 1747, 265; ino radi pouleg nyegove zapoveidi hodimo TF 1715, 18; tüdi vu Dühi hodimo SM 1747, 23; i mi vu novoti 'zivota hodimo KŠ 1754, 192; Nego v-praviczi hodimo BRM 1823, 3; Vu Dühi hodite SM 1747, 26; Králove pri toj hodijo KŠ 1754, 273; vnogo ji je, ki po nyej hodijo KŠ 1771, 22; Záto vnovoti 'zitka hodmo KŠ 1754, 112; Vu moji zapovidáj hodite KŠ 1754, 70; vu ſztopái Jesussa Kristussa, bodem hodo SM 1747, 49; ar ſzem jaſz nei ſzerczá boleznoſzti pred tebom hodo SM 1747, 48; Henok je z-Bougom hodo KM 1796, 9; Ár je düsi po vôli hodo TA 1848, 40
4. kot velelnik iti, priti: Hodi bratec, všolo BJ 1886, 6; ſztani gori i hodi KŠ 1771, 28; hodi ſzodecz veren KŠ 1754, 272; hodi i glédaj KŠ 1771, 776; On je velo: hodi kmeni SŠ 1796, 4; Hodi k-nam, oh duh szvéti KAJ 1848, 136; Hodte moi verni SM 1747, 83; hodte blagoszlovleni Ocsé mojega KM 1783, 66; Hotte kmeni, Vi nevolni grejsniczi BKM 1789, 233; Hodte, ino podajte Nyemi vase ſzrdcze BRM 1823, 6; I erkao je Jezus: hodta za menom KŠ 1771, 104; I ercsé nyim: hodmo vu bli'znyejſa mejſzta KŠ 1771, 105; Hodimo vu Soulo KOJ 1845, 138; hodte kmeni vſzi, ki ſze tridite KŠ 1771, 37; hodte hitro vu ográdecz KM 1790, 38
hodéči -a -e hodeč: Tak ednáko v-tvem pozványi vſzigdár hodécs delas SŠ 1796, 128; vtemnoſzti hodécsi vidis veliko ſzvetloſzt KŠ 1754, 12a; Hodécsi pa Je'zus kre mourja KŠ 1771, 12; v-ſoulo hodécsi pojbics KM 1790, 56; Iſzkao ſzi me vnogo hodécs SŠ 1796, 47; I vidoucsi ga vucseniczke po mourji hodécsega KŠ 1771, 49; Predgovor, ali ta naprei hodécſa reics TF 1715, 26; teda z-touv literov hodécsa globoko- ali viszikoglászna, lasztivnoszt KOJ 1833, 80; Niscse je ne csüo, ka bi dobro hodécsa vöra vdárila KAJ 1870, 158; Obá pred Bougom hodécsa vu vſzej zapovidaj KŠ 1771, 161; vidoucsi nejme, plantave hodécse KŠ 1771, 52; vu solo du'zno hodécse soláre AI 1875, br. 2, 2; Radoſzt nad viſztini hodécsimi KŠ 1771, 737
Prekmurski
jóukati tudi jókati -am in -čem tudi jóukati se tudi jókati se -am se in -čem se nedov.
1. jokati: Joukati Sirni KM 1790, 93(a); Sirni; joukatisze KOJ 1833, 171; kaj ide kgrobi, naj ſze tam joucse KŠ 1771, 304; Blá'zeni ſzte, ki ſze zdaj joucsete KŠ 1771, 184; kaj ſze vi bodete joukali i plakali KŠ 1771, 320; placſte ſze i joucſte ſze KŠ 1771, 751; Proſzim váſz, da ſze ne joucste SŠ 1796, 153; erkao je nyej: ne joucsi ſze KŠ 1771, 188; jáko britko ſze je joukao KŠ 1771, 92; Gda bi ſze Peter krouto joukao, i ſzprejcsao KM 1790, 52; 'Zenszka je namilo jôkala AI 1875, kaz. br. 7; peſzmi ſzmo vám ſzpejvali, i nej ſzte ſze joukali KŠ 1771, 36; i vidi zburkanye, i, ki ſzo ſze joukali KŠ 1771, 117; O kak tužno so jôkali siromaški roditelje BJ 1886, 9
2. objokovati: Ráchel je joukala ſzvoje Szini KŠ 1771, 8; vidoucsi to meſzto joukao je nad nyim KŠ 1771, 237; [žene] ſtere ſzo ſze bile i joukale ſzo ga KŠ 1771, 251
jočéči tudi jóučiči -a -e jokajoč: Mária je pa ſtála pri grobi jocsécs vinej KŠ 1771, 332; zdaj pa i joucsics právim KŠ 1771, 598; dugo vrejmena je joucsics 'salüvao KM 1796, 25; ino milo joucsecs Bougi zahválila KOJ 1845, 45
joukajóuči -a -e sam. jokajoči: i joucste ſze zjoukajoucsimi KŠ 1771, 476
1. jokati: Joukati Sirni KM 1790, 93(a); Sirni; joukatisze KOJ 1833, 171; kaj ide kgrobi, naj ſze tam joucse KŠ 1771, 304; Blá'zeni ſzte, ki ſze zdaj joucsete KŠ 1771, 184; kaj ſze vi bodete joukali i plakali KŠ 1771, 320; placſte ſze i joucſte ſze KŠ 1771, 751; Proſzim váſz, da ſze ne joucste SŠ 1796, 153; erkao je nyej: ne joucsi ſze KŠ 1771, 188; jáko britko ſze je joukao KŠ 1771, 92; Gda bi ſze Peter krouto joukao, i ſzprejcsao KM 1790, 52; 'Zenszka je namilo jôkala AI 1875, kaz. br. 7; peſzmi ſzmo vám ſzpejvali, i nej ſzte ſze joukali KŠ 1771, 36; i vidi zburkanye, i, ki ſzo ſze joukali KŠ 1771, 117; O kak tužno so jôkali siromaški roditelje BJ 1886, 9
2. objokovati: Ráchel je joukala ſzvoje Szini KŠ 1771, 8; vidoucsi to meſzto joukao je nad nyim KŠ 1771, 237; [žene] ſtere ſzo ſze bile i joukale ſzo ga KŠ 1771, 251
jočéči tudi jóučiči -a -e jokajoč: Mária je pa ſtála pri grobi jocsécs vinej KŠ 1771, 332; zdaj pa i joucsics právim KŠ 1771, 598; dugo vrejmena je joucsics 'salüvao KM 1796, 25; ino milo joucsecs Bougi zahválila KOJ 1845, 45
joukajóuči -a -e sam. jokajoči: i joucste ſze zjoukajoucsimi KŠ 1771, 476
Prekmurski
klàti kòlem nedov.
1. klati: Olni; vmoriti, bujti, klati KOJ 1833, 167; gori ſztani, Peter, koli i jej KŠ 1771, 372; gda bi ágencza vüzenſzkoga klali KŠ 1771, 146
2. ubijati: varvao ſzam gvant oni, ki ſzo ga klali [Štefana] KŠ 1771, 412
3. uničevati: Naſe polé kole mocsa BKM 1789, 351; Ne koli nas orſzág ſztocsom, Ni ſzprevelikom ſzühocsom BKM 1789, 361
klàti se kòlem se napadati se, tepsti se: kolete ſze i zdihávate i nemorete dobiti KŠ 1771, 751
1. klati: Olni; vmoriti, bujti, klati KOJ 1833, 167; gori ſztani, Peter, koli i jej KŠ 1771, 372; gda bi ágencza vüzenſzkoga klali KŠ 1771, 146
2. ubijati: varvao ſzam gvant oni, ki ſzo ga klali [Štefana] KŠ 1771, 412
3. uničevati: Naſe polé kole mocsa BKM 1789, 351; Ne koli nas orſzág ſztocsom, Ni ſzprevelikom ſzühocsom BKM 1789, 361
klàti se kòlem se napadati se, tepsti se: kolete ſze i zdihávate i nemorete dobiti KŠ 1771, 751
Prekmurski
lànc -a m
1. veriga: i lancza mojega ſze je nej ſzrame'zlüvala KŠ 1771, 647; je meo klücs te prepaſzti i veliki lancz vu ſzvojoj rouki KŠ 1771, 803; Nad ſterim poſzelſztvo noſzim vu lánczi KŠ 1771, 587; Peter zvézani zdvöma lanczoma KŠ 1771, 378; I doli ſzo ſzpadnoli lanczi znoug nyegovi KŠ 1771, 379; i niti zlanczmi ga je niſcse nej mogao zvézati KŠ 1771, 114; pren. ki ſzo z-lanczmi grejhov zvézani KM 1783, 101
2. gorska veriga: Tê sze redôvej ali lancovje bregôv zovéjo KAJ 1870, 146
1. veriga: i lancza mojega ſze je nej ſzrame'zlüvala KŠ 1771, 647; je meo klücs te prepaſzti i veliki lancz vu ſzvojoj rouki KŠ 1771, 803; Nad ſterim poſzelſztvo noſzim vu lánczi KŠ 1771, 587; Peter zvézani zdvöma lanczoma KŠ 1771, 378; I doli ſzo ſzpadnoli lanczi znoug nyegovi KŠ 1771, 379; i niti zlanczmi ga je niſcse nej mogao zvézati KŠ 1771, 114; pren. ki ſzo z-lanczmi grejhov zvézani KM 1783, 101
2. gorska veriga: Tê sze redôvej ali lancovje bregôv zovéjo KAJ 1870, 146
Prekmurski
natúra -e ž
1. narava, od človeka neodvisni predmetni svet in sile, ki v njem delujejo: Természet, natura AIN 1876, 44; Natura pocsiva AIN 1876, 9; Ar vſzáka natúra i divji i letécsi ſztvár ſze vkroti KŠ 1771, 750; Ali i ſzáma natúra ne vcsi váſz KŠ 1771, 512; Nature najpreimenitnési tálovje szo AIN 1876, 9; Obüdjena je natüra AIP 1876, br. 4, 4; Po etom razločávajosti se tela nature na tri tále razdelijo AI 1878, 4
2. skupek človekovih lastnosti, iz katerih izhaja njegovo ravnanje: ár cslovecsánſzka natúra naſſa TF 1715, 18; kako ti tátov jalna natura SM 1747, 82; Ka ſze je Bo'za natúra tak vjedinoula KŠ 1754, 101; Tákso praviczo pa nemre dati ni natúra, ni ſzlobodna vola KŠ 1771, 445; kaje cslovecsa moudroſzt, ſtera znatúre pohája TF 1715, 3; to globouko Zkvárjenye moje nature SM 1747, 53; Znami narodjeno ſzkvarjenyé naſſe natúre KŠ 1754, 71; Peter ſzrcsne natúre KŠ 1771, 699; kakda je Obr natúre po'salüvanye KMK 1780, 70; Boug-Cslovik dvouje nature BKM 1789, 20; i prouti natúri ſzi notri vczepleni vu dobro olivo KŠ 1771, 473; hiſtvo, ſtero je natúri ino potrejbcsinam haſznovito SIZ 1807, 8; odnod i jaſz edno ſzkvárjeno naturo z-üroka ſzem zadoubo SM 1747, 51; nego i na cslovecsánſzko natúro gledoucs goſzpodüje KŠ 1754, 113; Dáj nam prav ſzpoznati, Naſo naturo BKM 1789, 144; sze more vszáki cslovek szkrbeti, da szvojega maternoga Jezika natúro prav szpozna KOJ 1833, XII; ſzmo tüdi bili ſzinove ſzerditoſzti po naturi SM 1747, 8; ka ſze vu nyegovoj ſz. rejcsi ino vnatúri od nyega právi KŠ 1754, 16; Ár da poganye po natúri ona, ſtera ſzo právde, csinijo KŠ 1771, 451; Ka ſzo tri Bo'sánſzke Perſone vu ednom bojstvi, i natúri KMK 1780, 5; Ka ſze je Bo'za natúra ſzcslovecsánſzkov Kriſztusevov natúrov tak vjedinoula KŠ 1754, 101; Perſono, vu steroi ſzta dvei Naturi SM 1747, 34; Zakaj je Kriſztus tejvi natúri mogao meti KŠ 1754, 100; keliko tak má natúr KŠ 1754, 100; Keliko Natúr má Szin Bo'si KMS 1780, B3
1. narava, od človeka neodvisni predmetni svet in sile, ki v njem delujejo: Természet, natura AIN 1876, 44; Natura pocsiva AIN 1876, 9; Ar vſzáka natúra i divji i letécsi ſztvár ſze vkroti KŠ 1771, 750; Ali i ſzáma natúra ne vcsi váſz KŠ 1771, 512; Nature najpreimenitnési tálovje szo AIN 1876, 9; Obüdjena je natüra AIP 1876, br. 4, 4; Po etom razločávajosti se tela nature na tri tále razdelijo AI 1878, 4
2. skupek človekovih lastnosti, iz katerih izhaja njegovo ravnanje: ár cslovecsánſzka natúra naſſa TF 1715, 18; kako ti tátov jalna natura SM 1747, 82; Ka ſze je Bo'za natúra tak vjedinoula KŠ 1754, 101; Tákso praviczo pa nemre dati ni natúra, ni ſzlobodna vola KŠ 1771, 445; kaje cslovecsa moudroſzt, ſtera znatúre pohája TF 1715, 3; to globouko Zkvárjenye moje nature SM 1747, 53; Znami narodjeno ſzkvarjenyé naſſe natúre KŠ 1754, 71; Peter ſzrcsne natúre KŠ 1771, 699; kakda je Obr natúre po'salüvanye KMK 1780, 70; Boug-Cslovik dvouje nature BKM 1789, 20; i prouti natúri ſzi notri vczepleni vu dobro olivo KŠ 1771, 473; hiſtvo, ſtero je natúri ino potrejbcsinam haſznovito SIZ 1807, 8; odnod i jaſz edno ſzkvárjeno naturo z-üroka ſzem zadoubo SM 1747, 51; nego i na cslovecsánſzko natúro gledoucs goſzpodüje KŠ 1754, 113; Dáj nam prav ſzpoznati, Naſo naturo BKM 1789, 144; sze more vszáki cslovek szkrbeti, da szvojega maternoga Jezika natúro prav szpozna KOJ 1833, XII; ſzmo tüdi bili ſzinove ſzerditoſzti po naturi SM 1747, 8; ka ſze vu nyegovoj ſz. rejcsi ino vnatúri od nyega právi KŠ 1754, 16; Ár da poganye po natúri ona, ſtera ſzo právde, csinijo KŠ 1771, 451; Ka ſzo tri Bo'sánſzke Perſone vu ednom bojstvi, i natúri KMK 1780, 5; Ka ſze je Bo'za natúra ſzcslovecsánſzkov Kriſztusevov natúrov tak vjedinoula KŠ 1754, 101; Perſono, vu steroi ſzta dvei Naturi SM 1747, 34; Zakaj je Kriſztus tejvi natúri mogao meti KŠ 1754, 100; keliko tak má natúr KŠ 1754, 100; Keliko Natúr má Szin Bo'si KMS 1780, B3
Prekmurski
obhodìti -hòdim dov.
1. obhoditi, prehoditi: te necsiſzti düjh obhodi ſzüha mejſzta KŠ 1771, 208; Parthio potom Per'zio obhodi Tomás Apoſtol BKM 1789, 329; tecsasz kazács megneny cêli potács vöre vszeôkoli obhodi KAJ 1870, 159; Obhodo je pa Sirio i Cziliczio potrdjávajoucsi gmajne KŠ 1771, 391; Obhodo je pa Kriſztus vſzo Galileo KM 1796, 98; Gda bi pa Peter vnouga mejſzta obhodo, priſſao je vu Liddo KM 1796, 123
2. ravnati, opraviti: kak je potrêbno z-etimi obhoditi, csi steri kaj prigrêshijo AIP 1876, br. 2, 3; Ne premiſzli za nyé Kak na konecz obhodi BKM 1789, 282; Kakda je obhodo Abraham z-Lotom KM 1796, 15; Kakda ſzo obhodili Dánielovi tiváriske KM 1796, 79; Kakda ſzo obhodile te 'zenſzke pri grobi KM 1796, 113
obhodéči -a -e ko je obhodil: I obhodécsi Pizidio prisla ſzta vu Pamfilio KŠ 1771, 387; Obhodécsi pa te záton notri do Páſuſa najsla ſzta nikſega csalejra KŠ 1771, 381
obhodívši -a -e ko je obhodil: Obhodivſi pa Frigie i Galáczie dr'zélo, prepovejdano nyim je od Dühá ſzvétoga gúcsati rejcs KŠ 1771, 391
1. obhoditi, prehoditi: te necsiſzti düjh obhodi ſzüha mejſzta KŠ 1771, 208; Parthio potom Per'zio obhodi Tomás Apoſtol BKM 1789, 329; tecsasz kazács megneny cêli potács vöre vszeôkoli obhodi KAJ 1870, 159; Obhodo je pa Sirio i Cziliczio potrdjávajoucsi gmajne KŠ 1771, 391; Obhodo je pa Kriſztus vſzo Galileo KM 1796, 98; Gda bi pa Peter vnouga mejſzta obhodo, priſſao je vu Liddo KM 1796, 123
2. ravnati, opraviti: kak je potrêbno z-etimi obhoditi, csi steri kaj prigrêshijo AIP 1876, br. 2, 3; Ne premiſzli za nyé Kak na konecz obhodi BKM 1789, 282; Kakda je obhodo Abraham z-Lotom KM 1796, 15; Kakda ſzo obhodili Dánielovi tiváriske KM 1796, 79; Kakda ſzo obhodile te 'zenſzke pri grobi KM 1796, 113
obhodéči -a -e ko je obhodil: I obhodécsi Pizidio prisla ſzta vu Pamfilio KŠ 1771, 387; Obhodécsi pa te záton notri do Páſuſa najsla ſzta nikſega csalejra KŠ 1771, 381
obhodívši -a -e ko je obhodil: Obhodivſi pa Frigie i Galáczie dr'zélo, prepovejdano nyim je od Dühá ſzvétoga gúcsati rejcs KŠ 1771, 391
Prekmurski
ògen tudi ògenj -a m
1. ogenj: Ignis Ogyen KMS 1780, A8b; A7; Ali donok t’i ocsiveſzno poká'sem, ka je tou nej ogen KM 1790, 38; Jeszte ogeny i voda KOJ 1845, 102; liki je nemogoucse gorejnye i ſzvetloſzt od ognya odloucsiti KŠ 1771, 444; Od ognja, glási gosla se boji [volk] AI 1878, 9; Ár ſzo nalo'zili ogyen KŠ 1771, 427; On na te neverne dá de'zd'ziti 'zarjo, ogen TA 1848, 9; zláto, stero ſze po ognyi probálie SM 1747, 29; Szprávoga [krüha] zmele i zvodé pri ognyi na jejſztvino pecsenoga KŠ 1754, 202; Liki ſze pa ſzpoberé te koukol i zognyom ſze ze'zgé KŠ 1771, 45
2. požar: Ogen, povouden, ſzláp, tocsa KŠ 1754, 177; Gda ogen vſze zesgé vinej, Liki tou Peter pise KŠ 1754, 271; Csi ogen, ali vojszka, Vzeme nám vſze blágo BKM 1789, 10; Csi ogen, nepriátel Vzeme nam vſze blágo BRM 1823, 5; V-Kalocsi 30-toga mésnyeka 14 vör trplevsi ogen 122 hrámbov zapelio AI 1875, kaz. br. 8; Ogen je i vu stanico ségno i vse na pepél pôžgao BJ 1886, 9; gda szo oni goriposztavili nouve, prisztojne, ino od ognya zavarvane KOJ 1845, 6; I vsaki se je paščo ognya gasiti BJ 1886, 9
3. obstreljevanje: V-Hercegovini prászke ogen escse nê vgaszeni AI 1875, kaz. br. 3
4. strela: ſcsés, naj povejmo, da ogyen doli ide od nébe, i pogibi je KŠ 1771, 201
5. velika duhovna moč: Ognya krſzt ſze pa zové Sz. Düjh KŠ 1754, 185; Ka ſze na Kriſztuſa, fundamentum vöre, czimpra, ogyen vardene KŠ 1771, 494; on bode váſz krſztsávao vSzvétom Dühi, i vognyi KŠ 1771, 10; Med nevoule i trplejnya ognyom KŠ 1754, 146; Oh Boug naj ſze z-ognyom tvojega Sz. Dühá zsgémo KM 1783, 11
6. pekel, večno trpljenje: Csrv ynihov ne merjé, i ogen nyihov ſze ne vgaſzi KŠ 1754, 145; Vnouge moke i mántre, ſtere düso i tejlo mantrájo, ſze ogen zovéjo KŠ 1754, 145; naj naſz od peklénſzkoga ognya oſzlobodi KŠ 1754, 146; vrejden bode gehenſzkoga ognya KŠ 1771, 15; Dabi ſze ti oſzloboudo, Od grejha Ino ognya vekivecsna BKM 1789, 66; k’e ſzo vu ogen peklenſzki, vſze isle na ſzkvarjenye SM 1747, 67; Bole je ſze vrcsi vu gehenno vu nevgaſſeni ogen KŠ 1754, 146; odite od mené, prekléti, vu ogyen vekivecsni KŠ 1771, 86; Dén, Vſterom hüde na ogyen, Oſzoudi Boug BKM 1789, 19; záto je potrebno vognyi vám goreti SM 1747, 84; bojte ſze pa bole toga, ſteri more i düſo i tejlo pogibiti vu ognyi peklénſzkom KŠ 1771, 33; Grozi ſze i zognyom KŠ 1754, 25; Gde je tá ſzmrt .. Zognyom i 'zveplom gorécsoj mlaki KŠ 1754, 144; pleve pa ze'zgé znevgáſenim ognyom KŠ 1771, 10
1. ogenj: Ignis Ogyen KMS 1780, A8b; A7; Ali donok t’i ocsiveſzno poká'sem, ka je tou nej ogen KM 1790, 38; Jeszte ogeny i voda KOJ 1845, 102; liki je nemogoucse gorejnye i ſzvetloſzt od ognya odloucsiti KŠ 1771, 444; Od ognja, glási gosla se boji [volk] AI 1878, 9; Ár ſzo nalo'zili ogyen KŠ 1771, 427; On na te neverne dá de'zd'ziti 'zarjo, ogen TA 1848, 9; zláto, stero ſze po ognyi probálie SM 1747, 29; Szprávoga [krüha] zmele i zvodé pri ognyi na jejſztvino pecsenoga KŠ 1754, 202; Liki ſze pa ſzpoberé te koukol i zognyom ſze ze'zgé KŠ 1771, 45
2. požar: Ogen, povouden, ſzláp, tocsa KŠ 1754, 177; Gda ogen vſze zesgé vinej, Liki tou Peter pise KŠ 1754, 271; Csi ogen, ali vojszka, Vzeme nám vſze blágo BKM 1789, 10; Csi ogen, nepriátel Vzeme nam vſze blágo BRM 1823, 5; V-Kalocsi 30-toga mésnyeka 14 vör trplevsi ogen 122 hrámbov zapelio AI 1875, kaz. br. 8; Ogen je i vu stanico ségno i vse na pepél pôžgao BJ 1886, 9; gda szo oni goriposztavili nouve, prisztojne, ino od ognya zavarvane KOJ 1845, 6; I vsaki se je paščo ognya gasiti BJ 1886, 9
3. obstreljevanje: V-Hercegovini prászke ogen escse nê vgaszeni AI 1875, kaz. br. 3
4. strela: ſcsés, naj povejmo, da ogyen doli ide od nébe, i pogibi je KŠ 1771, 201
5. velika duhovna moč: Ognya krſzt ſze pa zové Sz. Düjh KŠ 1754, 185; Ka ſze na Kriſztuſa, fundamentum vöre, czimpra, ogyen vardene KŠ 1771, 494; on bode váſz krſztsávao vSzvétom Dühi, i vognyi KŠ 1771, 10; Med nevoule i trplejnya ognyom KŠ 1754, 146; Oh Boug naj ſze z-ognyom tvojega Sz. Dühá zsgémo KM 1783, 11
6. pekel, večno trpljenje: Csrv ynihov ne merjé, i ogen nyihov ſze ne vgaſzi KŠ 1754, 145; Vnouge moke i mántre, ſtere düso i tejlo mantrájo, ſze ogen zovéjo KŠ 1754, 145; naj naſz od peklénſzkoga ognya oſzlobodi KŠ 1754, 146; vrejden bode gehenſzkoga ognya KŠ 1771, 15; Dabi ſze ti oſzloboudo, Od grejha Ino ognya vekivecsna BKM 1789, 66; k’e ſzo vu ogen peklenſzki, vſze isle na ſzkvarjenye SM 1747, 67; Bole je ſze vrcsi vu gehenno vu nevgaſſeni ogen KŠ 1754, 146; odite od mené, prekléti, vu ogyen vekivecsni KŠ 1771, 86; Dén, Vſterom hüde na ogyen, Oſzoudi Boug BKM 1789, 19; záto je potrebno vognyi vám goreti SM 1747, 84; bojte ſze pa bole toga, ſteri more i düſo i tejlo pogibiti vu ognyi peklénſzkom KŠ 1771, 33; Grozi ſze i zognyom KŠ 1754, 25; Gde je tá ſzmrt .. Zognyom i 'zveplom gorécsoj mlaki KŠ 1754, 144; pleve pa ze'zgé znevgáſenim ognyom KŠ 1771, 10
Prekmurski
popéjvati tudi popévati -am nedov.
1. peti: i nyegovomi iméni peſzen popejvati BKM 1789, 8; Te drüge ſze ti pa ſzamé ká'zejo, gda je más popêvati BRM 1823, II; od tebé ſzi zgovárjam, popejvam KŠ 1754, 239; popejvam vdühi KŠ 1771, 518; Hválo, i diko popejvam BKM 1789, 5; Záto tou ſzi premislávaj vpámeti, ka popejvas z-jezikom BKM 1789, 7; ali pa vu pianoſzti popejva BKM 1789, 7; Csi ſzrame'zlive i neſzpodobne ricsí gucsímo, ali pa popejvamo KŠ 1754, 44; poszlüsajte, ka vam zdaj popejvamo KOJ 1845, 142; fticze nebeſzke, i na drevja vejkaj popejvajo BKM 1789, 6; ne miſzli na drügo, i drügo popejvaj BKM 1789, 7b; popejvajte nyemi vſzi narodje KM 1783, 106; Popejvajte tak Goſzpodni zhválodávanyem BKM 1789, 8; Naj popejva KŠ 1771, 753; Etak bomo vſzigdár popejvali SŠ 1796, 9; Pride vrejmen, gda bodete neſztanoma popejvali BKM 1789, 8; tak, ka je doſztakrát popejvo, ka je ſzam nej razmo BKM 1789, 2b; placsno peſzen ſzmo vam popejvali KŠ 1771, 190
2. zapeti: liki dvakrat bode kokout popejvao, me trikrat zatajis KŠ 1771, 148; Páli je zato tajio Peter, i preczi je kokout popejvao KŠ 1771, 326
popejvajóuči -a -e pojoč: Ágnecz na Sionszkoj gori ſztoji ſzvojimi nouvo peſzen popejvajoucsimi KŠ 1771, 790
1. peti: i nyegovomi iméni peſzen popejvati BKM 1789, 8; Te drüge ſze ti pa ſzamé ká'zejo, gda je más popêvati BRM 1823, II; od tebé ſzi zgovárjam, popejvam KŠ 1754, 239; popejvam vdühi KŠ 1771, 518; Hválo, i diko popejvam BKM 1789, 5; Záto tou ſzi premislávaj vpámeti, ka popejvas z-jezikom BKM 1789, 7; ali pa vu pianoſzti popejva BKM 1789, 7; Csi ſzrame'zlive i neſzpodobne ricsí gucsímo, ali pa popejvamo KŠ 1754, 44; poszlüsajte, ka vam zdaj popejvamo KOJ 1845, 142; fticze nebeſzke, i na drevja vejkaj popejvajo BKM 1789, 6; ne miſzli na drügo, i drügo popejvaj BKM 1789, 7b; popejvajte nyemi vſzi narodje KM 1783, 106; Popejvajte tak Goſzpodni zhválodávanyem BKM 1789, 8; Naj popejva KŠ 1771, 753; Etak bomo vſzigdár popejvali SŠ 1796, 9; Pride vrejmen, gda bodete neſztanoma popejvali BKM 1789, 8; tak, ka je doſztakrát popejvo, ka je ſzam nej razmo BKM 1789, 2b; placsno peſzen ſzmo vam popejvali KŠ 1771, 190
2. zapeti: liki dvakrat bode kokout popejvao, me trikrat zatajis KŠ 1771, 148; Páli je zato tajio Peter, i preczi je kokout popejvao KŠ 1771, 326
popejvajóuči -a -e pojoč: Ágnecz na Sionszkoj gori ſztoji ſzvojimi nouvo peſzen popejvajoucsimi KŠ 1771, 790
Prekmurski
pòtomtòga prisl. potem: Potomtoga doli poklekni TF 1715, 45; Potomtoga vörui vJesussi Christussi SM 1747, 89; potomtoga ſzo pa gori ſztanoli na zmejno KŠ 1754, 4a; na ſteri dén ji je potomtoga vnogo knyemi prislo na ſztán KŠ 1771, 429; ni potomtoga gda ſzo 'ze ſzvoje goſzli ſztariske na verbo poveſzili BKM 1789, 2b; ali Peter je li Peter i potomtoga oſztao KM 1790, 54; Prvi dén po ſzoboti, ſteri je potomtoga za Nedelo imenüvani KM 1796, 113; Potomtoga krvi nyihove, Ne ſzkrije zemla ni tejla SŠ 1796, 18; Potomtoga da je od Bogá tak szkoncsano KOJ 1833, VII
Prekmurski
povrnéjnje tudi povernénje -a tudi povrnenjé -á s
1. spreobrnitev, spreobrnjenje: kama ſzlisſi ino povernenye SM 1747, 36; Pokora i povrnênye BRM 1823; vcsi na molitvi i povrnejnya haſzek KŠ 1771, 752; predgao je krſzt povrnenyá KŠ 1771, 173; Od Saulovoga povrnejnya KM 1796, 124; I ne-odlágaj tvojga povrnejnya SŠ 1796, 40; Daj, naj Tvoja rêcs K-povrnênyi vrácsa, vodi volo BRM 1823, 46; nego odlásas na pobougsanye ino na povrnejnye csloveka KŠ 1754, 243; Da ſze cslovik ſzám odſzébe ni na preporodjenyé, ni na povrnenyé gori obüditi nemore KŠ 1754, 124; naj dá povrnenyé Izraeli KŠ 1771, 356; Dopüſzti mi zgrejhov právo povernejnye BKM 1789, 202; Ki na povernenyé csáka grejsne ſzini BKM 1789, 252; Vidévſi vnogo lüſztva povrnejnye KM 1796, 119; Ne odlásaj odné do dné, Z-tvoj’ grejhov povrnenyé SŠ 1796, 166; Zvrsi nase povrnênye BRM 1823, 31; Da bi vszêm mir darüvao I zrok dao na povrnênye KAJ 1848, 223; v-Jeru'zálemſzkom ſzpraviſcsi, ſtero je bilou po Pavla povrnenyej na 14. leto KŠ 1771, 743; Széchi Peter po szvojem povernejnyi na katolicsansztvo pripomogao je KOJ 1914, 145; Argumentum, gde je b) od cslovecsánſzke pred povrnejnyem nevoule KŠ 1771, 573
2. vrnitev: Szedendeſzét vucsenikov vö poſzlanye i povrnejnye KŠ 1771, 201
1. spreobrnitev, spreobrnjenje: kama ſzlisſi ino povernenye SM 1747, 36; Pokora i povrnênye BRM 1823; vcsi na molitvi i povrnejnya haſzek KŠ 1771, 752; predgao je krſzt povrnenyá KŠ 1771, 173; Od Saulovoga povrnejnya KM 1796, 124; I ne-odlágaj tvojga povrnejnya SŠ 1796, 40; Daj, naj Tvoja rêcs K-povrnênyi vrácsa, vodi volo BRM 1823, 46; nego odlásas na pobougsanye ino na povrnejnye csloveka KŠ 1754, 243; Da ſze cslovik ſzám odſzébe ni na preporodjenyé, ni na povrnenyé gori obüditi nemore KŠ 1754, 124; naj dá povrnenyé Izraeli KŠ 1771, 356; Dopüſzti mi zgrejhov právo povernejnye BKM 1789, 202; Ki na povernenyé csáka grejsne ſzini BKM 1789, 252; Vidévſi vnogo lüſztva povrnejnye KM 1796, 119; Ne odlásaj odné do dné, Z-tvoj’ grejhov povrnenyé SŠ 1796, 166; Zvrsi nase povrnênye BRM 1823, 31; Da bi vszêm mir darüvao I zrok dao na povrnênye KAJ 1848, 223; v-Jeru'zálemſzkom ſzpraviſcsi, ſtero je bilou po Pavla povrnenyej na 14. leto KŠ 1771, 743; Széchi Peter po szvojem povernejnyi na katolicsansztvo pripomogao je KOJ 1914, 145; Argumentum, gde je b) od cslovecsánſzke pred povrnejnyem nevoule KŠ 1771, 573
2. vrnitev: Szedendeſzét vucsenikov vö poſzlanye i povrnejnye KŠ 1771, 201
- « Prejšnja
- 1
- 2
- 3
- 4
- Naslednja »
Število zadetkov: 68
Dostopnost