Ta stran uporablja piškotke zato, da lahko razločujemo med uporabniki, štejemo njihovo število in tako izboljšujemo delovanje strani. Uporabljamo tudi piškotke partnerjev Google Analytics, ki analizirajo vaše vedenje na spletnih straneh. Več o posameznih piškotkih si lahko  preberete tu.  Če ne dovolite uporabe piškotkov za izboljšanje portala Fran, kliknite sem.

Zadetki iskanja

Celotno geslo eSSKJ16
ajca
GLEJ: jajce
Celotno geslo Megiser
ajce -a samostalnik srednjega spola
álbatros álbatrosa samostalnik moškega spola [álbatros]
    zelo velika, galebu podobna vodna ptica s temnejšimi krili in svetlejšim trupom, ki živi na morjih in oceanih; primerjaj lat. Diomedeidae
ETIMOLOGIJA: prevzeto prek nem. Albatros, angl. albatross, starejše algatross, iz špan., port. alcatraz, nejasnega izvora, morda prevzeto iz arab. al g̣aṭṭās ‛neka vodna ptica’ - več ...
albumín albumína samostalnik moškega spola [albumín]
    iz biologije, iz kemije enostavna beljakovina, topna v vodi, ki se pojavlja zlasti v krvni plazmi, mleku, jajčnem beljaku
ETIMOLOGIJA: prevzeto iz nem. Albumin, angl. albumin, frc. albumine, iz lat. albumen ‛beljak’, iz albus ‛bel’
SSKJ²
belíca -e ž (írabi se samostojno ali kot prilastek
1. belkasta žival: kokoš belica
2. svetel sadež ali rastlina, ki ga rodi: češnja, figa belica; pesn. pšenica belica
3. nar. prekmursko jajce: ubiti belico v juho
♦ 
agr. belica konoplja z moškimi cveti; zool. belica majhna srebrno bela sladkovodna riba, Leucaspius delineatus; kuna belica
Prekmurski
bilìca -e ž jajce: Ali csi proſzi biliczo KŠ 1754, 154; i z-bilicz vſzáke féle hráne zdr'sávamo KM 1780, 55; eden korbeo bilicz SIZ 1807, 30
Celotno geslo Frazemi
bíti (sem) Frazemi s sestavino bíti (sem):
bíti ad acta, bíti Ádamov sín, bíti aprílski, bíti blagoslovljêna, bíti bógu za hŕbtom, bíti bòlj pápeški kot pápež, bíti bòlj pápeški od pápeža, bíti [bòlj] počásne gláve, bíti bòlj počásne pámeti, bíti brez belíča [v žêpu], bíti brez bôra in belíča, bíti brez bôra in božjáka, bíti brez božjáka, bíti brez božjáka in bóra, bíti brez fícka [v žêpu], bíti brez gláve in répa, bíti brez hrbteníce, bíti brez prebíte páre, bíti brez répa in gláve, bíti brez sápe, bíti brez vestí, bíti cókla razvôja, bíti cókla za kóga/kàj, bíti copáta, bíti čésa kot tóče, bíti čésa na kôše, bíti čístih rôk, bíti člôvek s téga svetá, bíti čŕn kot nóč, bíti désna roka kóga, bíti do góbca v dréku, bíti do gŕla sìt kóga/čésa, bíti do kolén v dréku, bíti do úst v dréku, bíti do vratú v dréku, bíti do vratú v gódlji, bíti dôbra dúša, bíti dôbro zapísan [pri kóm, kjé], bíti dólg kot prékla, bíti drúga violína, bíti dúša čésa, bíti fíga móž, bíti glávni adút, bíti hítre jéze, bíti hláden do kóga, bíti hrbteníca čésa, bíti igráča [kóga/čésa], bíti igráča v rôkah kóga/čésa, bíti igráčka [kóga/čésa], bíti igráčka [kómu] kàj, bíti igráčka v rôkah kóga/čésa, bíti imenován s právim iménom, bíti iz drugáčnega testá, bíti iz ístega testá, bíti iz mesá in krví, bíti iz móde, bíti jeklénih žívcev, bíti jezíček na téhtnici, bíti junák dnéva, bíti kàj za pod zób, bíti kàj/kdó na kvadrát, bíti kàkor ámen [v cérkvi], bíti kàkor ámen [v očenášu], bíti kàkor húda úra, bíti kàkor iz cúkra, bíti kàkor iz másla, bíti kàkor iz svínca, bíti kàkor kladívo, bíti kàkor lesníka, bíti kàkor mrlíč, bíti kàkor na íglah, bíti [kàkor] na šivánkah, bíti [kàkor] na tŕnju, bíti [kàkor] v málih nebésih, bíti kàkor v meglì, bíti kàkor žívo srebró, bíti kákšen kólešček kjé, bíti kanónfuter, bíti kdó/kàj z dúšo in telésom, bíti kísel kàkor vrísk, bíti kóga/čésa kot kobílic, bíti kóga/čésa kot mrávelj, bíti kóga/čésa kot rúsov, bíti kómu máčeha, bíti kómu pri sŕcu, bíti kómu tŕn v očéh, bíti kómu tŕn v pêti, bíti kómu za pavlího, bíti kómu za petámi, bíti kómu za rítjo, bíti kós kómu/čému, bíti kóst v gŕlu kóga, bíti kot ámen [v cérkvi], bíti kot ámen [v očenášu], bíti kot dèž v prátiki, bíti [kot] dím [za kóga], bíti kot èn móž, biti [kot] igráča [kómu kàj], bíti kot iz másla, bíti [kot] iz stêkla, bíti kot iz škátlice, bíti [kot] iz tŕte izvít, bíti [kot] iz želéza, bíti [kot] lánski snég, bíti [kot] máli bóg, bíti kot mésečnica, bíti kot mésečnik, bíti kot míla jéra, bíti [kot] mílni mehúrček, bíti kot mrlìč, bíti kot na dláni, bíti [kot] na íglah, bíti [kot] na lúni, bíti [kot] na tŕnih, bíti [kot] na tŕnju, bíti [kot] na žerjávici, bíti kot naročèn [za kóga/kàj], bíti kot odpŕta knjíga, bíti kot okamenél, bíti [kot] ólje na ôgenj [čésa, čému], bíti kot osát, bíti kot pès in máčka, bíti kot rít in srájca, bíti kot sánje, bíti kot slépa kúra, bíti [kot] strašílo, bíti [kot] strašílo za v prosó, bíti kot ustvárjen za kóga/kàj, bíti kot v čebelnjáku, bíti [kot] v devêtih nebésih, bíti kot v fílmu, bíti kot v mravljíšču, bíti kot v nebésih, bíti kot v pánju, bíti kot v právljici, bíti [kot] v ráju, bíti kot v sánjah, bíti [kot] v sêdmih nebésih, bíti kot vróče žémlje, bíti [kot] vróče žémljice, bíti kot žívo srebró, bíti krátke pámeti, bíti krátkih beséd, bíti krváv pod kóžo, bíti kúhan in pečèn kjé/pri kóm, bíti kúrje pámeti, bíti [le] kolésce [kjé, kóga/čésa], bíti [málo] čez lés, bíti már kot [za] lánski snég, bíti máslo kóga, bíti med ángelčki, bíti med dvéma ôgnjema, bíti med kladívom in nakoválom, bíti med krilátci [bôžjimi], bíti med svôjimi štírimi sténami, bíti [mehek] kot máslo, bíti méhkega srcá, bíti močán adút, bíti módre krví, bíti mólzna kráva, bíti móž beséda, bíti na bóbnu, bíti na bôjni nôgi s kóm/čím, bíti na césti, bíti na césti kot kónjska fíga, bíti na čŕni lísti, bíti na désno rôko, bíti na dláni, bíti na dnù, bíti na dôbri póti, bíti na káhli, bíti na kócki, bíti na kôncu svetá, bíti na kôncu z žívci, bíti na kônju, bíti na lás podóben kómu/čému, bíti na mŕtvi tóčki, bíti na múhi [kóga], bíti na nàjbóljši póti, bíti na nítki, bíti na ónem svétu, bíti na píki, bíti na prágu čésa, bíti na prágu smŕti, bíti na prágu življênja, bíti na prestólu, bíti na psù, bíti na répu [čésa], bíti na rešêtu, bíti na róbu obúpa, bíti na róbu prepáda, bíti na slépem tíru, bíti na stráni, bíti na stráni kóga/čésa, bíti na stránskem tíru, bíti na tánkem lédu, bíti na tapéti, bíti na tí s kóm, bíti na zatóžni klópi, bíti nágle jéze, bíti napét kot maréla, bíti napét kot lók, bíti narejèn iz ístega testá, bíti nasmeján do ušés, bíti náše gôre líst, bíti ne od múh, bíti nepopísan líst [papírja], bíti ob dóber glás, bíti ob glávo, bíti ob pámet, bíti obút, bíti od dánes do jútri, bíti od hudíča, bíti [od] krúha pijàn, bíti od múh, bíti od rôk, bíti od vrága, bíti odrínjen na stránski tír, bíti odskóčna dèska [za kóga/kàj], bíti oródje [čésa, za kàj], bíti oródje [kóga/čésa], bíti oródje v rôkah kóga/čésa, bíti óstrega jezíka, bíti pávliha, bíti pijàn kot čebèr, bíti pijàn kot čèp, bíti po ênem kopítu, bíti po ístem kopítu, bíti po júsu, bíti pod copáto, bíti pod častjó kómu kàj, bíti pod drobnoglédom [kóga], bíti pod gásom, bíti pod krítiko, bíti pod lúpo kóga, bíti pod nesréčno zvézdo, bíti pod oróžjem, bíti pod pepélom, bíti pod rúšo, bíti podóben kàkor gróš gróšu, bíti pójem [kóga/čésa], bíti póln múh, bíti ponedéljkarski, bíti ponedéljkov, bíti potísnjen v kót, bíti [práva] cvétka, bíti práva enciklopedíja, bíti [právi] ángel, bíti [právi] ángelček, bíti [právi] bíser [čésa], bíti [právi] cvét čésa, bíti [právi] mójster za kàj, bíti právi sín kóga/čésa, bíti právi sín svôje dôbe, bíti právi sín svôjega očéta, bíti právo odkrítje, bíti prázen dím, bíti pred vráti, bíti predán kómu/čému z dúšo in telésom, bíti preizkusni kámen [čésa, za kàj], bíti pri korítu, bíti pri rôki, bíti pròst kot ptíček na vêji, bíti pŕva violína, bíti [razlíčen] kàkor nóč in dán, bíti [razlíčen] kot dán in nóč, bíti [razlíčen] kot nóč in dán, bíti rédkih beséd, bíti rojèn pod nesréčno zvézdo, bíti rojèn pod sréčno zvézdo, bíti [s kóm] na ísti valóvni dolžíni, bíti s téga svetá, bíti sám svój gospód, bíti [si] na nòž, bíti [si] podóben kàkor krájcar krájcarju, bíti [si] podóben kot jájce jájcu, bíti si s kóm kot bráta, bíti si v laséh, bíti slabó zapísan [pri kóm, kjé], bíti smétana [čésa], bíti sól zêmlje, bíti stárega kóva, bíti súh kot prékla, bíti svêtla tóčka, bíti šè móker pod nósom, bíti [šè] móker za ušési, bíti [šè] v povôjih, bíti [šè] v žívem spomínu, bíti šèle v povôjih, bíti šírši kot dáljši, bíti tábula ráza, bíti ták, da ga je tréba iskáti z lučjó [pri bélem dnévu, podnévi], bíti tàm, kjer ni múh, bíti [tàm] za devêtimi gorámi, bíti têmeljni kámen [čésa], bíti têžek kot cènt, bíti tího kot rìt, bíti tóliko za kàj, kólikor zájec za bóben, bíti topóvska hrána, bíti tŕd ôreh za kóga, bíti tŕdega srcá, bíti trínajsto práse, bíti v Ádamovem kostímu, bíti v Ádamovi obléki, bíti v blagoslovljênem stánju, bíti v cvétju, bíti v část svôjemu iménu, bíti v dôbri kóži, bíti v dréku, bíti v drúgem stánju, bíti v drúgem stánu, bíti v gódlji, bíti v káši, bíti v kóži kóga, bíti v Krístusovih létih, bíti v [lépem] móčniku, bíti v létih, bíti v nàjbóljših létih, bíti v oblákih, bíti v pólnem cvétu, bíti v pólnem razcvétu, bíti v povôjih, bíti v pŕvih vŕstah, bíti v rdéčih števílkah, bíti v ríti, bíti v róžicah, bíti v sítu in rešêtu, bíti v slábi kóži, bíti v slépi úlici, bíti v slonokoščénem stôlpu, bíti v [svôjem] elemêntu, bíti v škrípcih, bíti v škrípcu, bíti v [velíki] části, bíti v [velíkih] častéh, bíti v [vesélem] pričakovánju, bíti v začáranem krógu, bíti v zláti sredíni, bíti vážen kot maréla, bíti vèč díma kot ôgnja, bíti vêlik kalíber, bíti vêlik otròk, bíti [vès] mŕtev na kóga/kàj, bíti [vès] ponedéljkov, bíti [vès] ponedéljski, bíti vést kóga/čésa, bíti vklénjen v kládo, bíti vógelni kámen [čésa[, bíti vólk na kàj, bíti [vróče] kot v kôtlu, bíti vsáke bíre, bíti [vsèh] múh póln, bíti z êno nôgo kjé, bíti z êno nôgo v grôbu, bíti z êno nôgo žé na ónem svétu, bíti za dirigéntskim púltom, bíti za èn drèk, bíti za kríži, bíti za lúno, bíti za med stáro želézo, bíti za [na] odpàd, bíti za pečjó, bíti za pêto koló, bíti za rešêtkami, bíti za rítjo kómu, bíti za v kòš, bíti za v stáro želézo, bíti za vsákim gŕmom, bíti zapéčkar, bíti zapéčkarski, bíti zapísan smŕti, bíti zapísan v zvézdah, bíti zastavonóša kóga/čésa, bíti zavít v meglò, bíti zavít v temò, bíti zelèn od zavísti, bíti [zeló] v módi, bíti zláta dúša, bíti žé pri krúhu, bíti žé v létih, bíti želéznih žívcev, bíti žídane vólje, bíti žív in zdràv, bíti žíva enciklopedíja, bíti žívo srebró, bódi v cvétju, bodíte v cvétju, bôjna sekíra je zakopána, čez glávo je kjé čésa, čìč je nìč, gláva [kóga] je kot sód, hudíč ni takó čŕn, kot, iz té móke ne bo krúha, jè cél církus, je kóga/čésa kot kobílic, je kóga/čésa kot mrávelj, je kóga/čésa kot rúsov, káča [je] v žêpu, kàj je [kot] bòb ob sténo, kàj je [kot] bòb v sténo, kàj je kot na dláni, kàj je kot pribíto, kàj je [práva] zláta jáma za kóga, kàj je šála, kàj je [šè]v oblákih, kàj je za kóga/kómu špánska vás, kàj ni igráča [kómu], kàj ni šála, kdó/kàj ni on múh, kóga je kàj v hláčah, kóga je kóliko v hláčah, [kot da] je vsák dán nedélja [za kóga; kjé], krí ni vôda, kríž je [s kóm/čím], [lepó] po vŕsti, kàkor [so] híše v Tŕsti, [lepó] po vŕsti, kot [so] híše v Tŕsti, málo zrnja, pa mnógo sláme je v čém, med bráti [je kàj vrédno], možgáni kóga so kot rešêto, ne bíti dôbro zapísan [pri kóm, kjé], ne bíti igráča [kómu kàj], ne bíti igráča v rôkah kóga/čésa, ne bíti igráčka [kómu kàj], ne bíti iz cúkra, ne bíti iz želéza, ne bíti kómu ne v pêto ne v šêsto [koléno], ne bíti már ne bogá ne hudíča kómu, ne bíti ne bogá ne hudíča za kóga, ne bíti ne pét ne šést s kóm/čím, ne bíti od múh, ne bíti po júsu, ne bíti pod častjó kómu kàj, ne bíti pri čísti, ne bíti s téga svetá, ne bíti [si] na čístem s kóm/čím, ne bíti [šè] za med stáro šáro, ne bíti šè za [na] odpàd, ne bíti [šè] za v kòš, ne bíti v dôbri kóži, ne bíti vréden píškavega oréha, ne bíti vréden póčenega gróša, nékaj gnílega je v dežêli Dánski, ni prostóra za kóga/kaj kjé, ni vsák dán nedélja [za kóga; kjé[, otròk je na póti, po tóči zvoníti je prepôzno, pokázati kómu, po čém je mást, pôsel je pôsel, pravíci je zadoščêno, sám góbec je kóga, sáma kóst in kóža je kóga, sáma ušésa so kóga, sáme beséde so kóga, sáme kostí so kóga, sáme očí so kóga, samó beséde so kóga, spánec je bóljši kot žgánec, sréča je míla kómu, stráh za stólček je kóga, škárje in plátno sta v rôkah kóga, tá je [pa] bôsa, tá je pa debéla, tá je [pa] dôbra, tá je [pa] jálova, tá je [pa] kosmáta, tá je [pa] lépa, [takó, da] bo vólk sìt in kôza céla, tí si [pa] búča, tí si práva búča, tó je [kot] hláden túš, tó je víšja matemátika, tó je za kóga/kómu špánska vás, tó mu je túrško, tó ni šála, tó ni víšja matemátika, tó níso máčje sólze, tó níso máčkine sólze, tó so búče, tó so záme špánski kráji, trébuh je kot sód, vèč želéz je v ôgnju, védeti, kdáj je čàs za spánec in žgánec, vêlik kríž je s kóm/čím, vrág je kjé, vsák dán je nedélja [za kóga; kjé], vsè je [kot] bòb ob sténo, vsè je [kot] bòb v sténo, vsè je na glávi, vsì kríži so dôl, življênje kóga je na nítki, žóga je bilà za hŕbtom kóga
Jezikovna
Bolgarska zemljepisna imena na -e: »Ruse« in »Pomorije«

Zanima me, kako bi se sklanjala bolgarska zemljepisna imena na -e, npr. Ruse, Pomorije. Se lahko zgledujemo po drugih slovanskih krajevnih imenih, kot so Cetinje, Jajce, Skopje, pri katerih se uporablja vzorec brez podaljševanja osnove (na Cetinju, v Skopju)? Zaradi podobnosti s slovenskimi Rušami nam pride na misel tudi ta vzorec (v Rušah, v Kladjah), medtem ko npr. na portalu Eur-lex najdemo tudi primer s podaljševanjem osnove: v Ruseju.

Pleteršnik
dárati, -am, vb. impf. znači on glas, ki ga kokoš daje od sebe, predno gre jajce nest, Dol.
Celotno geslo Frazemi
dêbel Frazemi s sestavino dêbel:
čàs debélih kráv, dêbel je za ušési, dêbel kot pólh, dêbel kot sód, debéla láž, debéla léta, iméti [dêbel] krompír, iméti debélo kóžo, iméti kóžo debélo kot slón, léta debélih kráv, obdóbje debélih kráv, sédem debélih kráv, sédem debélih lét, tóča, debéla kàkor kúrja jájca
dežník dežníka samostalnik moškega spola [dežník] in [dəžník]
    1. priprava z zložljivim nepremočljivim platnom in ročajem za zaščito pred padavinami; SINONIMI: neformalno marela
    2. užitna goba z večjim klobukom z rebrasto trosovnico in obročkom na tankem betu; primerjaj lat. Macrolepiota procera; SINONIMI: dežnikarica, neformalno marela, iz biologije orjaški dežnik
      2.1. ta goba kot hrana, jed
    3. vojaški obrambni sistem, ki ščiti pred napadi iz zraka
    4. kar združuje deležnike, dejavnosti, vsebine s skupnimi cilji, zlasti zaradi težnje po večji usklajenosti, učinkovitosti; SINONIMI: neformalno marela
    5. ekspresivno kdor deluje kot zaščitnik
STALNE ZVEZE: orjaški dežnik
ETIMOLOGIJA: dež
dinozávrov dinozávrova dinozávrovo pridevnik [dinozáu̯rou̯ dinozáu̯rova dinozáu̯rovo] ETIMOLOGIJA: dinozaver
dláka dláke samostalnik ženskega spola [dláka]
    1. nitast roževinast izrastek na koži sesalcev
      1.1. več dlak, dlake
FRAZEOLOGIJA: brez dlake na jeziku, cepiti dlako, do zadnje dlake, iskanje dlake v jajcu, iskati dlako v jajcu, iti za dlako, dlake se naježijo komu, menjati dlako, ne imeti dlake na jeziku, niti za dlako, za dlako
ETIMOLOGIJA: = cslov. dlaka ‛koža’ in ‛barva’, hrv., srb. dlȁka < pslov. *dlaka < *tlaka - več ...
Pravopis
dodáti -dám dov., 2. in 3. os. dv. dodásta in dodáta; 2. os. mn. dodáste in dodáte; drugo gl. dati (ȃ) čemu kaj ~ testu jajce; žarg. ~ plin povečati hitrost vozila
Terminološka
Domorodno oglaševanje
Iščem prevod za angleški termin native advertising . To je oglaševanje, torej plačana vsebina, ki poskuša posnemati uredniške vsebine v mediju, v katerem se pojavlja, z namenom, da jo uporabnik zazna kot zanj relevantno. V slovenščini se že pojavljajo poimenovanja n ativno oglaševanje , domorodno oglaševanje in sožitno oglaševanje , pri čemer se mi prva in zadnja rešitev ne zdita ustrezni. Pridevnik nativen se v slovenščini ne uporablja, prav tako pa odnos med oglasom in preostalo vsebino v tem primeru ni sožiten , temveč parazitski . Morda bi lahko rekli, da gre za parazitsko oglaševanje ali kukavičje oglaševanje ?
Pleteršnik
držáti,* -ím, vb. impf. 1) halten; klobuk v rokah d.; d. otroka v naročju; koga za roko d., jemand an der Hand halten; za drevo d., Pflughalter sein, Cig.; konja za brzdo, moža za besedo držijo, das Pferd nimmt man beim Zaum, den Mann beim Wort, Z.; d. kaj kvišku, proč, k očem, pod nos, etwas in die Höhe, weg, vor das Gesicht, vor die Nase halten; ne d. križem rok, nicht müßig sein; svečo d. umirajočemu, dem Sterbenden das Licht halten; d. komu roko, jemandem die Stange halten, Cig.; v dobrem stanu d. kaj, in gutem Zustande erhalten, nk.; vino v pivnicah d., ogr.-Valj. (Rad); živino pregorko d.; v časti d. in spoštovati koga, Jap.; — abhalten: skupščino d., Valj. (Glas.); svet, sodbo d., Lašče-Levst. (Rok.); tožbo d., über eine Klage verhandeln, Svet. (Rok.); — führen: dnevnik, zemljiščne knjige d., DZ.; — 2) fest halten (durch Kraftanstrengung, Zwang u. dgl.); držite ga! haltet ihn fest! bolje "drži ga" ko "lovi ga", = besser ein Sperling in der Hand, als eine Taube auf dem Dache; sapo držati, den Athem an sich halten; jeza me v srcu drži, Zorn erfüllt mein Herz, C.; bolezen ga drži v postelji, die Krankheit fesselt ihn ans Bett, Cig.; krč me drži, ich habe den Krampf, Z.; drži me v rami, es zieht mich im Arm, Cig.; — V mladosti vender trdnejše so mrežé, Ki v njih drži nas upa moč golj'fiva, Preš.; v zaporu koga d., im Arrest anhalten, LjZv.; trdo, ostro, na tesnem koga d., jemanden strenge, kurz, in guter Zucht halten; v trdem d., streng halten, Šol.; jezik za zobmi d., die Zunge im Zaume (das Maul) halten; držan, verpflichtet, C.; — parteiisch, interessiert, C.; — 3) aufrecht halten; pijan je, da ga noge ne držé; drži me tvoja desnica, Ravn.; d. red po občini, die Gemeindepolizei handhaben, Levst. (Nauk); d. zapovedi, die Gebote halten (tudi stsl.); d. besedo, das Wort halten (tudi rus.); oni ne drže pravde (= pravice), Dalm.; — 4) halten (= nicht lassen); mora vodo d., es muss wasserdicht sein; papir črnila ne drži, das Papier schlägt durch, fließt, Cig.; d. barvo, die Farbe behalten, Cig.; d. glas, den Ton halten, aushalten, Cig., Šol.; led, sren drži, das Eis, die Schneedecke hält, Cig.; maček ne drži, der Anker ist los, Cig.; posoda ne drži, = pušča; sod drži kakor jajce, Z.; zdaj bo držalo, jetzt wird es halten (= zdaj je dosti trdno pribito, privezano itd.); vzroki niso držali, die Begründung war nicht stichhältig, Cig.; — mraz, jug drži, die Kälte, der Südwind hält an, Cig.; to vreme bo držalo ves mesec, Tolm.-Štrek. (Let.); — halten, fassen; sod drži deset veder; — 5) die Richtung haben, führen: kam drži pot, cesta, steza? dveri drže na vrt, Cig.; d. v kako mer, streichen (vom Erzgange), Cig. (T.); ruda drži naprej, das Erz setzt an, Cig.; laufen (o črtah), Cig. (T.); — sich erstrecken: moja njiva drži do —, Svet. (Rok.); — 6) d. se za kaj, sich an etwas anhalten; d. se za vejo; — d. se česa (koga), an etwas (jemandem) haften, kleben, hangen: smola se drži obleke; — še se ga drži moč, er ist noch bei Kräften, Cig.; ta napaka se ga bo držala, dokler bo živ, dieser Fehler wird ihm sein Lebenlang anhaften, Cig.; berača se palica drži, der Bettler legt den Bettelstab nicht ab, Z.; cerkvenega imenja se dolžnosti drže, Verpflichtungen haften auf dem kirchlichen Vermögen, DZ.; — d. se koga, sich an jemanden anhängen: drži se ga kakor smola, kakor klop; d. se česa kakor pijanec plota, = an einer Sache fest hangen, Cig.; — an etwas festhalten; d. se starih navad, starega kopita; bei etwas bleiben, verharren: vina, dela d. se; — sich an etwas halten, sich nach etwas richten; d. se steze, Bahn halten, Cig.; d. se sledu, der Spur nachgehen; d. se ukazov, die Verordnungen befolgen; človeku gre, da se postav drži, katere mu piše Bog, Ravn.; d. se resnice, der Wahrheit treu bleiben; d. se svojih besedi, Levst. (Zb. sp.); držeč se ukaza, kraft der Verordnung, Cig.; — sich behaupten, standhalten: trdnjava se drži; — sich halten: to sadje se dolgo drži; držeč, haltbar, Cig., Jan.; res je bolj rezno (vino), pa bo tudi bolj držeče, Levst. (Zb. sp.); — 7) d. se, eine Haltung beobachten: d. se po koncu, sich aufrecht halten; — eine Miene machen; kislo se d., ein saures Gesicht machen; na smeh, na jok se d., eine weinerliche, lächelnde Miene machen; drži se, kakor da ne bi znal pet šteti; — sich benehmen, sich verhalten; junaško, moško se d., sich heldenmüthig, männlich benehmen; krotko in pohlevno se d., Kast.
SSKJ²
dúnajski -a -o prid. (ú)
nanašajoč se na Dunaj: posedal je po dunajskih gostilnah; dunajska katedrala; dunajsko nočno življenje / pogosto se spominja svojih dunajskih večerov / dunajski seženj nekdaj dolžinska mera, 1,896 m; dunajski valček
 
gastr. dunajski zajtrk topla pijača, jajce, pecivo in premaz; dunajski zrezek paniran in ocvrt zrezek; gost. dunajska strežba strežba, pri kateri se servirajo jedi gostu že na krožnikih
gauda1 glej gávda1
Celotno geslo Frazemi
glédati Frazemi s sestavino glédati:
[da] pri ušésih vèn gléda kómu, glédati iz očí v očí, glédati kàj v róžnati lúči, glédati kàkor čúk z visôkega kólca, glédati kàkor húda úra, glédati kàkor lévi razbójnik [na krížu], glédati kàkor mìš iz móke, glédati kàkor rís, glédati kàkor skozi stêklo, glédati kàkor sôva, glédati kóga kot žába jájce, glédati kóga od zgôraj dôl, glédati kómu na pŕste, glédati kómu pod pŕste, glédati kómu v lônec, glédati kot bìk v nôva vráta, glédati kot čúk, glédati kot čúk na pálici, glédati kot mìš iz móke, glédati kot rís, glédati kot têle v nôva vráta, glédati kot vrág iz vŕča, glédati [na kàj] skózi róžnata očála, glédati na kóga/kàj z distánco, glédati na vsák évro, glédati répo od spôdaj, glédati [samó] na svój žèp, glédati [samó] za svój žèp, glédati smŕti v obràz, glédati smŕti v očí, glédati v prázno, klínc te gléda, kúrc te gléda, ne glédati v zobé čému, pri ušésih kómu kàj vèn gléda
SSKJ²
gníl -a -o stil. -ó [gniu̯prid. (ȋ ī)
1. ki gnije ali je že zgnil: gnil les; gnila slama; gnilo in plesnivo grozdje; duh po gnilih jajcih; prodajali so tudi gnilo sadje / gnil zob / ekspr. gnila rana gnojna; voda že toliko časa stoji, da je že kar gnila; pren., slabš. gnila, smradljiva zadovoljnost
 
alp. gnil sneg otajan, star sneg, ki se seseda; etn. gnilo jajce otroška igra, pri kateri čepi kaznovani igralec v sredini kroga drugih čepečih igralcev
2. slabš. pokvarjen, malovreden, slab: to je popolnoma gnil človek; gnila družba / razkrivati gnile razmere; gnilo gospodarstvo
    gníli -a -o sam.:
    skušal je iztrebiti vse, kar je bilo gnilega in nezdravega
     
    iron. nekaj je gnilega v deželi danski
Število zadetkov: 248