Tiskanje

dòlispràviti -ávim dov.
1. uničiti: szi je prizadejvao vöro katolicsanszko po vogerszkom doliszpraviti KOJ 1848, 92; krtsánsztvo doli, indasnye pogansztvo pa nazájszprávi KOJ 1848, 17
2. odpraviti: naj sze dohána szamoodávanye doliszprávi AIP 1876, br. 3, 1; tudi je Sz. meso doliszpravo KOJ 1845, 68; mosztovine je ali czelou doli szpravo KOJ 1848, 19; na grob kri's vtikati szo doliszpravili KOJ (1914), 147
dòlisprávleni -a -o odpravljen: Te je tá právda doliszprávlena AIP 1876, br. 7, 1; oszkrbleni z-doliszprávlenih Jezuitov premo'senya KOJ 1848, 112

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

fàndati -am dov. uničiti: cslovecsánſzki národ ſze tak, kak vidimo, ne bi povnou'sao, nego bi ſze hitro fandao KM 1790, 88

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

fùndati -am dov. uničiti: jeli ſcsés vſze ze'zgati Poule naſe i fundati BKM 1789, 342; je namejno nyé z-czejla fundati KM 1796, 32; ſteroga Goſzpoud pogibi z-Dühom vüſzt ſzvoji, i funda ſzkázanyem priſeſztyá ſzvojega KŠ 1771, 628; Záto szvéta bláznoszt Nefunda nyé sztáve KAJ 1848, 54; kiſzi me nej taki z-náglom ſzmrtyom fundao KM 1783, 135; Tak ſzo ſzvéti Templom czilou fundali BKM 1789, 325; szo pa tatarje razrüsili, ino fundali vsze KOJ 1848, 37

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

opǘstiti tudi opístiti -ím dov.
1. opustošiti, uničiti: Tvojega ſerega nedaj opüſztiti BRM 1823, 322; ete Ország nej steo opüsztiti KOJ 1833, X; ki odürijo to kurvo i opiſztijo jo KŠ 1771, 797; Lasztvice doszta skodlivi sztvári opüsztijo KAJ 1870, 104; Ovo ſzvojim meſztom vſze ſzo opüſztili BKM 1789, 325; Gda bi pa 'ſe vnouga mejſzta opüſzto Holofernes KM 1796, 72; Pannonio, ki szo jo opüsztili KOJ 1848, 3; Tatárje, gda bi cêli ország grozno opüsztili, szo KAJ 1870, 165
2. zapustiti: V-nevôli neopüſzti Náſz BRM 1823, 446
opǘstiti se tudi opístiti se -ím se opustošiti se, uničiti se: vſzáko králeſztvo, ſtero je med ſzebom razdeljeno, opiſzti ſze KŠ 1771, 207; Záto ſze nám vſze opisti BKM 1789, 339; Tak ſze je opüſzto veſz 'Sodovſzki orſzág KM 1796, 73
opǘsteni -a -o opustošen: neodlása szvoj opüszteni Ország znouva obsztvárjati KOJ 1848, 37
opǜščeni -a -o
1. opustošen, uničen: Ár je vednoj vöri opüſcseno teliko bogáſztva KŠ 1771, 799; ár je vſze opüſcseno KM 1790, 92; Vrág, pekeo je opüſcseni BKM 1789, 116
2. zapuščen: nad vsitki pobolsanye, niti tebe prav ſzpoznanye, med namie opuscheno SM 1747, 86; ár je vec diczé te opüſcsene KŠ 1771, 566

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

pocèrati tudi pocírati tudi pocéirati -am dov. použiti, požreti, uničiti: ſzmrt Vſza scsé poczerati SŠ 1796, 111; odürjávcze tvoje poczera je ogen TA 1848, 16; dare cſervjé teilo moje poczeirajo SM 1747, 32; Ár szo poczerali Jákoba TA 1848, 65; I poczerale szo vszo trávo po krajinaj nyihovi TA 1848, 87; kri'sovojszka vesz 'sivesz pocira KOJ 1848, 28; Csi stoj má penez velko sumo i csi z-ete sume 'zivé, eto sumo pocira AIP 1876, br. 3, 6
pocéjrati se -am se použiti se, požreti se: ali na nágli ſze od ognya poczejra KŠ 1771, 764

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

pogibìti tudi pogübìti -ím dov.
1. pogubiti, uničiti, zapraviti: ſteri more i düſo i tejlo pogibiti vu ognyi peklénſzkom KŠ 1771, 33; Eden je právdedávecz, ki je zmo'zen zdr'zati i pogübiti KŠ 1771, 752; Pogübis la'zcze TA 1848, 5; Tát ne pride, nego naj pogibi KŠ 1771, 300; Ono Vrága obláda, i ſzmrt pogibi BKM 1789, 50; Grêh vász nepogübi BRM 1823, 8; ka dobroga gláſza z-naſſim hüdim 'ſitkom ne pogibimo KM 1796, 67; Düſno zvelicsanye da ne pogibite BKM 1789, 189; Oni szami szebé pogübijo KAJ 1848, 10; Priſao ſzi, da bi náſ pogübo KŠ 1771, 177; szo ga tudi nadigávali, ka nebi szvojo düso pogübo KOJ 1845, 61; Ár ſzam nej divojsztva pogibila KM 1783, 230; Pokárao szi pogane, pogübo te neverne TA 1848, 7; ka je i pamet pogübo KM 1790, 76; Vnogo Angyelov je Bo'so miloſcso pogübilo KMK 1780, 10; Sz-tákſim tálom ſzta pogübila ſzvojo nekrivicsnoſzt KM 1796, 7; Ár ſzi je obládo, moucs ſzo pogübili BKM 1789, 311; Szmrt je ſzmrtyom pogübo BKM 1789, 102
2. ubiti, umoriti: Vſzegavejcs ga je ſteo pogibiti KM 1796, 58; vnouge je dáo ovak pogübiti KOJ 1848, 16; Jezuſa bi pa pogübili KŠ 1771, 94; gde bi Hunyadia brscsasz poganje pogübili KOJ 1848, 55; Kráo pogübo je lüdomorcze one KŠ 1771; Dózsa Gyüria szo med grozovitnimi mántrami pogübili KOJ 1848, 17
pogibìti se -ím se pogubiti se, uničiti se: da ſze pogibi edna kotrig tvoji KŠ 1771, 16; ne pogibimo ſze KŠ 1771, 535; i poſzoude ſze pogibijo KŠ 1771, 29
pogübévši -a -e ko je pogubil, uničil: pogübévsi ednoga z-obilnov rokov dajovitnoga csloveka AI 1875, kaz. br. 8
pogibléni tudi pogübléni -a -o
1. pogubljen: Ali jaſz, oh nevolni i pogibléni Szin KŠ 1754, 225; ni pogibléni nepriáteo vrág nám ne dá pocsinka KŠ 1771, 839; Za mé pogiblénoga, Csleka na ſzmrt ide BKM 1789, 69; Ne razmim jasz, pogübleni KAJ 1848, 101; natúra naſſa takje pogüblena TF 1715, 19; ſterie mené pogüblénoga csloveka oſzloboudo TF 1715, 22; mené pogüblénoga odküpo KŠ 1754, 98; ki náſz je obéſzelo, Pogübléne lidi BKM 1789, 40; i od kács ſzo pogübleni KŠ 1771, 509; Nej ſzo pogübleni BRM 1823, 5
2. izgubljen: nej ſzam poſzlan, nego kpogiblénim ovcz hi'ze Izraelſzke KŠ 1771, 51; ka ſzi mené pogüblénoga ſziná gori prijao KM 1783, 152; Mi ſzmo rávno tak, liki te pogübléne ovczé KŠ 1771, 834; iscſi gori pogüblene ovcſicze KM 1783, 117
pogibléni -a -o sam. pogubljeni: Ár je záto priſao Szin cslovecsi, naj zdr'zi to pogibléno KŠ 1771, 59

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

pokònčati -am dov. pokončati, uničiti: tisztoga kakti púntara je dáo pokoncsati KOJ 1848, 97; da nyé pokoncsajo KOJ 1914, 135
pokònčani -a -o pokončan, uničen: Páli zdaj je povszéd, gde ide, gladko vsze pokoncsano KOJ 1848, 4

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

pošamrìti -ím dov. uničiti: Či potom nedopüstimo, ka bi nam gosenica drevje pošamrila BJ 1886, 17

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

potréjti tudi potèrti in potr̀ti -tèrem dov. streti, premagati, uničiti: Vrag me ſche poterti SM 1747, 68; lidjé hüdi náſz poterti miſzlijo BKM 1789, 185; Ni ro'zjé nema nász potrti BKM 1789, 185; vſze kotrige potrti KM 1790, 56; Ti vu ſzrditoszti ne poteres delo rouk tvoji KŠ 1754, 242; Steri ne lübijo pravicze, Poteres je vsze BKM 1789, 8b; Goſzpoud odvrné poganov tanács, i potere lüſztva miſzli KŠ 1754, 163; Jezus potere eto meſzto KŠ 1771, 358; Potere Boug vſze zle pogane BKM 1789, 46; Angele, nai poterejo moucs Vraiso SM 1747, 65; Poteri moucs vraiso ABC 1725, A6b; Boug pa méra poteri Satana KŠ 1771, 485; I nase protivnike ti poteri KŠ 1771, 51; tejlo i on je gori vzéo tou, da bi po ſzmrti potr’o onoga KŠ 1754, 100; Odküpitela; ki bi toga zapelávcza Satana glávo potro KM 1796, 8; da bi potro protivnika i zadomeszcsávcza TA 1848, 7
potréti tudi potèrti in potr̀ti -a -o
1. strt, premagan, uničen: Tudi en grejsnik potrti KŠ 1754, 255; ſzmrt, pekeo potrt je BKM 1789, 66; Áldovi Bo'zi szo düh potrti TA 1848, 42; vſza pamet mi je poterta SM 1747, 68
2. potrt, žalosten: Tou iscse Potrto ſzrczé KŠ 1754, 257; zmirrhov potrtoga ſzrczá namá'zem KŠ 1754, 235; i navcsi, ka je vöra tákſa potrtoga ſzrczá vüpaznoſzt KŠ 1771, 744; onim, ki szo potrtoga szrczá TA 1848, 26; miloscso obejcse Vſzejm, ſteri ſzpotrte düſse ktebi ido KŠ 1754, 255; z-krhkoucse potrte natúre vu grejh ſzpádnoti KM 1783, 21; i potrto ſzrczé mecs je prehodo KM 1783, 238; csi ſzpotrtim ſzrczom vadlüje KMK 1780, 66; je mené poſzlal na zvrácsanye ta poterta ſzrczá SM 1747, 11

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

potrošìti -tròšim dov.
1. potrošiti, porabiti: Ali csi od ſzkopouſzti nikaj na ſzé ne ſzmej potrositi KŠ 1754, 36; i, csi kaj vecs potroſis, jaſz, gda nazáj pridem, nazáj ti dám KŠ 1771, 205; Gda bi pa on vſza potroſo KŠ 1771, 222; ne vzemete záto, naj vu vaſi náſzloboſztáj potroſite KŠ 1771, 751; zobſztom ſzam potroſo moucs mojo KŠ 1771, 816; ſtera je czejlo ſzvoje 'zivlejnye na vrácse potroſila KŠ 1771, 195; doſzta ſzo pri nyem potroſſili z-odánoga blága KM 1790, 72; na moske nepotrosi KOJ 1845
2. pojesti: Hitro ga popádne leszica i potrosi ga k-vecsérji KAJ 1870, 144
3. uporabiti čas: Dáj da dén dobro potroſim BKM 1789, 368; ſzem tak hüdou eto krátko vrejme 'zitka mojega potroso KŠ 1754, 240
potrošìti se -tròšim se
1. pojesti se, uničiti se: Vzemli ſze mi tejlo Potroſi od csrvouv BKM 1789, 419; Vzemli ſze mi tejlo Potroſi od csrvouv SŠ 1796, 100; Ka ſze te krüh ne potrosi BKM 1789, 230; glédajte, naj ſze eden drügoga ne potroſite KŠ 1771, 568
2. potrošiti se, porabiti se: Na ete dén sze vnogo pênez potrosi AIP 1876, br. 1, 5
potròšeni -a -o
1. potrošen, porabljen: Od Becsa városa za solé rainskih bode potroseno AI 1875, br. 2, 8
2. pojeden, uničen: ſzedem lejpi puni vláti, ſtere ſzo od ſzedem drügi ténki i z-erjov vdárjeni vláti potroſſene KM 1796, 28

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

pozòbati -am dov.
1. pozobati: Prileteli szo fticski i 'zmáhno szo je pozobali KAJ 1870, 64; i prisle ſzo fticze ino ſzo je pozobale KŠ 1771, 42
2. požreti, uničiti: [Turki] nazáj pojdoucs po Vogerszkom szo páli vsze pozobali KOJ 1848, 74
pozobajóuči -a -e uničujoč: po sterom je vnogo jezér lüdih pozobajoucsi vöroboj vgásseni KOJ 1848, 93

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

požréjti tudi požréiti -žrém dov.
1. požreti: Nyelni; po'srejti KOJ 1833, 166; z-robczom vüszta zakrij, kak da bi ga steo po'srejti KOJ 1845, 26; Vnocsi sze pa szova vr'ze na nyô i po'zré jo KAJ 1870, 57; Oſtijo taki po'srémo KMK 1780, 65; Jónáſſa je pa Czet riba po'srla KM 1796, 81; liki erjüjoucsi oroſzlányi okouli hodi, iſzkajoucsi ſteroga bi pou'zro KŠ 1771, 713; ki iscsejo, kak hrjávajoucsi oroszlánje, koga bi po'srli KOJ 1845, 86
2. sprejeti vase, uničiti: Csi bi te ſzveit pun Vrágov bil, i náſz bi stel poſreiti SM 1747, 79; Csi me ſcsé vrág po'zrejti KŠ 1754, 251; Gláſz veli znebéſz Ivani od Angyela knige vzéti i po'zrejti KŠ 1771, 784; Vſze notri vſzé po'sré te zemlé csrvou SŠ 1796, 70; I vzéo ſzam te knige i pou'zro ſzam je KŠ 1771, 785; Steri je drügoga csloveka bogáſztvo pou'zro KŠ 1754, 51; Nej ga je pou'zreo te kmicsni grob BRM 1823, 66; Naj neprávijo: po'zrli szmo ga TA 1848, 28; Bo'zo rejcs poſzlüſajo, ki jo gláſzijo, Ka ſzo ſzveſztvo po'zerli tak mejnijo BKM 1789, 203
požréjti se -žrém se požreti se, uničiti se: naj ſze po'zré mrtelnoſzt od 'zitka KŠ 1771, 536
požréjti tudi požr̀ti -a -o požrt, uničen: ka je ſzmrt po'zrta i 'zitek prineſeni KŠ 1754, 111; po'zrejta je ſzmrt vu obládanyi KŠ 1771, 524; Preživari to požreto hráno po cajti nezáj v gobec goripistijo AI 1878, 15; ſzedem tücsni kráv, ali one ſzo od drügi krſzki kráv posrejte KM 1796, 27

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

prepràviti -právim dov. uničiti: Ki me prepraviti scséjo TA 1848, 54; Rano preprávim vsze hüdobnyáke vu dr'zéli TA 1848, 81; Preprávis szád nyihov z zemlé TA 1848, 16; I on preprávi za nyi hüdôbe volo TA 1848, 78; naj ſze preprávi tejlo grejha, da mi vecs ne ſzlu'zimo grejhi KŠ 1771, 459; Ti szi prepravo tú'zno robsztva sztávo KAJ 1848, 62
preprávleni -a -o uničen: I dvojnoszti tú'zna nôcs Vekiveke preprávlena KAJ 1848, 113

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

razbìti -bíjem dov. razbiti, uničiti: Ár z tebom jesz vojszko razbijem TA 1848, 14; i teda hi'zo nyegovo razbije KŠ 1771, 40; Ne ſztere dönok gla'za, Niti ne razbije BKM 1789, 41; Razbi ſzilne pregáncsare BKM 1789, 294; Ono zſzve moucſi veſz pekel razbi BKM 1789, 50; da szo szigetvárszkoga Zrinyi Miklósa junáczke Basso razbili KOJ 1848, 83
razbìti -a -o razbit, uničen: ár je vojszka ráznog razbita bila AIP 1876, br. 2, 3

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

razdéjvati -am tudi -lem dov.
1. razumeti: nasz vcsi prav .. i znamény dobro razdejvati KOJ 1833, 10
2. razlagati: kim je razdejvao ſzvedocsécsi králeſztvo Bo'ze KŠ 1771, 429
3. uničiti: Razdejvas ti vſzákoga ſztve ne-miloſztivnoſzti SŠ 1796, 127
razdévani -a -o razpostavljen: vise dvê sztô vêneci poleg skrinye bodo razdêvani AIP 1876, br. 2, 1

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

razdrobìti -ím dov. razdrobiti, uničiti: Razdrobim je, da mi prôti nesztánejo TA 1848, 14; Razmlátis je i razdrobis, kak poszôdo csrepnyeno TA 1848, 3; na koga pa té kamen ſzpádne, razdrobi ga KŠ 1771, 239

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

razfr̀čkati tudi razfrìčkati -am dov. razmetati, zapraviti, uničiti: Razfrcskao je tüdi nike sztáre pobo'sne krsztsánszke návade KOJ 1845, 56; Tam Vourih stoverja, razfricska KOJ 1848, 60

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

razválati -am dov. razdejati, uničiti: Razrüsis vesz zid nyegov, razválas gradino nyegovo TA 1848, 74
razválani -a -o razdejan, uničen: Koſzti nám bodo rázno razválane SŠ 1796, 50

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

razvr̀čti -vr̀žem dov.
1. razmetati, uničiti: Ali törszki Czaszar vszo szprávo razvr'se KOJ 1848, 81; Oni razvr'zejo i grünt TA 1848, 9; varasé nyihove szti razvrgao TA 1848, 7
2. zavreči: Tou pogodbo je Czaszar zcsiszta razvrgao KOJ 1848, 30
razvr̀ženi -a -o porušen, uničen: ár je vesz réd bio razvr'seni KOJ 1848, 47; nájlih vu szvoj Ország privábi z-tocskar razvr'senoga Czaszarsztva vucsitele KOJ 1848, 68; nej bráno Szlovenom po'sgáne i razver'sene cérkve goriposztaviti KOJ 1914, 101

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

skònčati -am dov.
1. končati, opraviti: i ete preminoucſi dén ſzkoncsati dopüſzto KŠ 1754, 225; zná temno pôt be'zája zemelszkoga szkoncsati KAJ 1848, III; Záto, gda tou ſzkoncsam, i zapecsátim vnyih ete ſzád KŠ 1754, 483; I gda ſzkoncsam té 'zitek moj BRM 1823, 312; Gda szkoncsam 'zitek telovni KAJ 1848, 219; dokecs tega prednyejsega ne ſzkoncsas BKM 1789, 8; Szkoncsa peszem i mucsi KAJ 1870, 167; I, gda ſzkoncsas ſzvedouſztvo ſzvoje KŠ 1771, 785; Szkoncsaj nevole BRM 1823, 37; I zgoudilo ſze je, da bi ſzkoncsao Jezus ricsi ete KŠ 1771, 24; Szvo' pout ſzkoncso brs dabi SŠ 1796, 117; Szmrt bo's ſzi 'selejla, da bi te ſzkoncsala KM 1783, 225; Kaj ſzem delo ſzkoncsao KŠ 1754, 250; Delo ſzam ſzkoncsao KŠ 1771, 322; I gda ſzem 'ze na véksi tao ſzkoncso moje delo BKM 1789, 3b; naj bi eto tesko delo, stero ſzem ſzkoncsao BRM 1823, IV; i gda je tam ſzvojo pobo'snoſzt ſzkoncsao KM 1796, 123; szkoncsali Szmo 'ze szlü'zbo goszpodnovo KAJ 1848, 138; Ka ſzo pa ſzkoncsali KM 1796, 128; Záto je dopüszto, ka szo márno szkoncsali dni szvoje TA 1848, 63
2. skleniti, odločiti: Apoſtolje v-Jeru'zálemi ſzkoncsajo, ka ſze je vecs nej potrejbno obrizávati KŠ 1771, 387; Kakoli je on ſzkoncsao Ino na mé navrgao KŠ 1754, 269; Kakoli je on ſzkoncsao Ino na mé navrgao BKM 1789, 264; Vucseniczke ſzo pa ſzkoncsali KŠ 1771, 377; da szo v-rákiskom szpráviscsi szkoncsali KOJ 1848, 71
3. pokončati, uničiti: ino gori djál, náſz czeilo vſze ſzkoncsati SM 1747, 79; Nakano je nász ſzkoncsati BKM 1789, 320; Ar zaiſztino velim vám, ne ſzkoncsate mejſzta Izraelſzka KŠ 1771, 33; so szmrti, stera ga je tüdi v-Bécsi szkoncsala KOJ 1848, 68
skònčati se -am se
1. končati se: Csi ſze 1.) kaj brezi prſzéganya nemore ſzkoncsati KŠ 1754, 18; Za táksov recsjôv pa, stera sze vküpglasznikmi szkoncsa AIN 1876, 22; Ár je Boug nikaj bougſega nám ſzpravo, naj ſze brezi náſz ne ſzkoncsajo KŠ 1771, 694; Potom znavſi Jezus, kaj ſzo ſze 'ze vſza ſzkoncsala KŠ 1771, 330; 'Zelejjo da bi ſze hitro Dén ſzkoncsao KŠ 1754, 261; Naj ſze ſzkoncsa preſztoupanye KŠ 1754, 120; Naj sze tákse právde szkoncsajo AI 1875, kaz. br. 1
2. pokončati se, umoriti se: i po trétyem dnévi ſze ſzkoncsam KŠ 1771, 217; i kak ſze ſztiſzkávam, dokecs ſze ſzkoncsa KŠ 1771, 214; ſzmrtyom ſze naj ſzkoncsa KŠ 1771, 123
skònčavši -a -e ko je dokončal: veſz národ cslovecsánſzki .. ſzkoncsávſi naprej zrendelüvana vrejmena KŠ 1771, 396
skònčani -a -o
1. določen, sklenjen: Potomtoga da je od Bogá tak szkoncsano KOJ 1833, VII; Zákona ſzredbenik, ſteri je i nad bougſim obecsanyem ſzkoncsan KŠ 1771, 684; Keliko je Artikulusov .. szkoncsani: az, a’ KOJ 1833, 13; I Szin cslovecsi iſztina ide, liki je ſzkoncsano KŠ 1771, 246; toga nazavüpsztva szkoncsano delo sze naprêpolo'zi AI 1875, kaz. br. 2; zapovedali ſzo nyim varvati návuke ſzkoncsane od Apoſtolov KŠ 1771, 391
2. dokončan: Verno szkoncsani nas be'záj KAJ 1848, 6; Toga, ſzkoncsanoga tanácsa vö dánoga KŠ 1771, 346; Po szkoncsanom potüvanyi BRM 1823, 432; nisteri mladénci sze po szkoncsanoj sôli detinsztva dale vcsijo KAJ 1870, 160
3. umorjen: Za volo pravice szkoncsan KOJ 1845, 127

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

spotréjti tudi spotréti -tèrem dov. streti, uničiti: Sz. Stevani je Boug pomágo etih protivnikov moucs szpotrejti KOJ 1848, 13; i zobé ti neverni szpoteres TA 1848, 4; táksi parôvec v-szili tak vêke drevja szpotore AIP 1876, br. 9, 7; ino rimszki Czaszar bio on junák, ki je Avarczov moucs szpotro KOJ 1848, 6; naj bi sze zmirili, ino szpajdáseni .. i szpotrli nepriátela KOJ 1845, 54; pred sterov sztojécsemi drevji golombisje szo vnôgo vêk szpotrli AIP 1876, br. 1, 5
spotr̀ti -a -o strt, uničen: Szpotrt ſzi bio vtejli ſztraſno BKM 1789, 82; Gde de v-krvi sztao, pokápan Eden ország szpotrt AIP 1876, br. 6, 2

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

spràviti správim dov.
1. pripraviti: Nagovárjao je Szlovene, tomi kraji lepse lice szpraviti KOJ 1914, 99; Tak ſzi ſzprávim vetom 'zitki Vſze ono, ka je drágo BRM 1823, 375; Szrdcze moje mi poprávi, Vu nyem szi posztelo szpravi BRM 1823, 17; Boldi'sár je veliko vecsérjo dáo ſzpraviti Goſzpodi KM 1796, 80; nemorem gorisztánoti jeszti ti szpraviti KAJ 1870, 8; ali k-vecsérji kâ bôgsega szprávim KAJ 1870, 44; Ár tou csinécsi 'zerjávo vougelje nyemi ſzprávis na glavou nyegovo KŠ 1771, 477; Tejlo moje takáj Tebi na czérkev ſzpravi KŠ 1754, 247; Naſa ſzrcza poſzvéti i vu nyih ſzpravi ſzi prebiváliſcse BKM 1789, 141; po tvojem ſz. Dühi ſzpravi na tou naſe ſzrczé KŠ 1771, 825; proſzi ga, naj nyemi na zimo ſztanyé ſzprávi KŠ 1771, 664; orſzág nebeſzki, Steroga ſzam ſzpravo SŠ 1796, 32; Ne ſzpozábi ſze ſz-tvojega ſzpraviscsa, ſtero ſzi ſzpravo od zacsétka KM 1783, 118; ki ſzi na etom ſzvejti pozványa ſzpravo KŠ 1771, 843; ſzpravoſzi mi nebéſza SŠ 1796, 137; Okou je nej vidilo, ka je Boug onim ſzpravo, ſteri nyega lübio KŠ 1754, 142; Ki je ſzpravio odküpitela BRM 1823, 11; sztrêle szvoje je szpravo na vöszkoncsanye TA 1848, 6; I pripelao je je k gori, stero je ſzprávila dêszna nyegova TA 1848, 64; vcséle bujti za on trüd, ka szo nam szlatki méd szpravile AI 1875, kaz. br. 8; I csi bom ſou i ſzprávim vám meſzto KŠ 1771, 313
2. narediti, da kdo pride v kako stanje, da je deležen česa: Eti me na dobro ſzprávis BRM 1823, 10; ino jo je malolejtno na Vogerszko dáo szpraviti KOJ 1848, 39; Tühe Bogé ſzpravte na ſpot KŠ 1754, 266; Jaſz ſzam je vama záto dáo, da bi ſzi dobro volo ſzpravila KM 1790, 28; i naſſo telovno ſzmrt na ſzlatki [sen] ſzem ſzpravo KŠ 1754, 109; Zvelicſanye, ko ſzi ſzpravil SM 1747, 58; Nej je na bláznoſzt ſzpravo Boug modrouſzt etoga ſzvejta KŠ 1771, 491; On ſzi je pri deczi ſpot ſzpravo KM 1790, 20
3. pridobiti, oskrbeti, priskrbeti: Szerezni; szpraviti KOJ 1833, 173; Jeli ſzi mi po naſſem deli nemoremo krüha ſzpraviti KŠ 1754, 167; da sze potrejbna skér z-náj ménsim sztroskom more szpraviti KOJ 1833, VI; Ka zdelom te pravicsni ſzprávi KŠ 1754, 169; I, ki 'zenya, nájem vzeme i ſzprávi ſzád na 'zitek vekivecsni KŠ 1771, 276; Ka ſzprávi ſzlejdnye Mázanye KMK 1780, 83; Hodte vu orſzágh Nebeſzki, steroga ſzem ſzpravil zvoljom ocza mega SM 1747, 83; jaſz ſzam ſzi za vnoge pejneze tou pörgarſztvo ſzpravo KŠ 1771, 412; Vek’vecsni 'zitek tak dobim, Steroga ſzi mi ti ſzpravo KŠ 1754, 270; Kristussi, kie nám odküplenye ſzpravil SM 1747, 59; Ki nám je miloſcso ſzpravo BKM 1789, 125; prebitek, Sterogaje Kriſztus Szpravo ſzám ſzvojim vörnim SŠ 1796, 6; Z-té bo'sepouti je drügoga haszka nej szpravo KOJ 1848, 34; Kincs ſzte ſzi ſzpravili vpoſzlejdnyi dnévi KŠ 1771, 752
4. uničiti, ubiti, odpraviti: liki, ka bi ſto mojo hválo na nikoj ſzpravo KŠ 1771, 507; Szpravi na nikoj hüdi lüdi naminyávanye KŠ 1754, 224; 'Siga vnouge szvoje nevoscsenike z-pouti szprávi KOJ 1848, 50; Boug pa i tou i ovo na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 500; i protivnike tvoji krſztsanov na nikoj ſzprávis BKM 1789, 349; liki da bi právdo ſteo na nikoj ſzpraviti KŠ 1771, 440; Ah ti ſze je ſzpravo na ſzramouto BKM 1789, 393; Törci szo lüsztvo na nikoj szpravili AI 1875, kaz. br. 3
spràviti se správim se
1. urediti se, postaviti se: Kakda sze more szpraviti verbum na persóno gledoucs KOJ 1833, 137; kakda sze szprávi nomen vu ablativus KOJ 1833, 129
2. zbrati se, priti: Na zemli, ki jeſzte ſzpravte ſze kmeni vſzi BKM 1789, 187; ſzpravilo ſze je knyemi lüſztva vnogo KŠ 1771, 199; i ſzpravilo ſze je knyemi vno'zino lüſztva KŠ 1771, 111
3. pridobiti: zrák, kâ sze on povszéd nahája i brezi trüda ino sztroska szpraviti dá KAJ 1870, 150
4. uničiti se, izgubiti: Te ſzlejdnyi nepriáteo ſzmrt ſze na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 522; Od vszega sze szprávi, Ki tebé osztávi KAJ 1848, 4
5. spraviti se, pomiriti se: ino sze vu Nikolszburgi szprávita tak KOJ 1848, 92; eden drügomi tüdi rokou podájo ino sze 'snyimi lepou szprávijo KOJ 1845, 20; ino 'snyim sze szpravo etak KOJ 1848, 71; da ſze Izrael knyemi ſzprávi KŠ 1771, 816; teda, ka je ſztála, ſze na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 517; szo sze na szlovenszke národe namerili, z-sterimi szo sze nekaj z-dobrim szpravili KOJ 1848, 7
spràvivši -a -e
1. ko je pridobil: i poredno vucsenikov ſzpravivſi, povrnola ſzta ſze v-Lyſtro KŠ 1771, 387
2. ko je uničil: I mejſzta Sodome i Gomorre je, na pepéo ſzpravivſi, oſzoudo KŠ 1771, 719
správleni -a -o
1. pripravljen: Po nyem sitek vu Nebéſzi, nam je ſzprávlen SM 1747, 87; vekivecsni ogen, ſteri je ſzprávleni vrági KŠ 1754, 144; ka ſzte liſzt Kriſztuſov po naſoj ſzlü'zbi ſzprávleni KŠ 1771, 533; ár je tou te dén ſzvéti od Bouga nám ſzprávleni KM 1783, 242; I 'zitek vu nebéſzi, Nám ſzprávleni BKM 1789, 358; V-moj orſzág nebeſzki, ki je ſzprávleni vám SŠ 1796, 102; ſzkvarjenoszt, nego escse i ſzprávlena po vnougoj hüdoj ſegej KŠ 1754, 4b; V-nébi nám je hi'sa ſzprávlena SŠ 1796, 44; právda po poszlavci od národa szprávlena AI 1875, kaz. br. 2; ár on má ſzprávleno moucs ſzvojo BKM 1789, 12; so ovoga dečáka roditelje od vsega bili správleni BJ 1886, 9; düſa, más vnouga dobra na vnogo lejt ſzprávlena KŠ 1771, 212; dobroutami, nám od Kristussa ſzprávlenim SM 1747, 18
2. spravljen, pomirjen: i obadvá szta od csészti szprávleniva AI 1875, br. 2, 2; Gda bi pa eta etak ſzprávlena bilá KŠ 1771, 685
3. zbran: Kikoli vu eto hi'so zdaj ſzprávlen je SIZ 1807, 34
4. ubit, odpravljen: i menye vojnikov je szveta szprávleno AI 1875, br. 2, 2; od té ſegé právde po Kriſztuſi na nikoj ſzprávlene KŠ 1754, 6
5. sestavljen, zložen, napisan: ti je 'ze pred temtoga od nyega ſzprávleni Vöre Krſztsanſzke Návuk KŠ 1771, A7b; Nouvoga Zákona ono piſzmo od národa, jáko 'zmetno ſzprávlenoga KŠ 1771, A2a; nôve Peſzmi dávajo v-rôke. Szprávlene ſzo v-csiſztom Tvojem Szlovenſzkom jeziki BRM 1823, II; peszmi eti szprávlene KAJ 1848, X; Knige szprávlene po KAJ 1870, 1; Knige správlene po BJ 1886, 1; peſzmi, ſtere vete réd ſzprávlene nej vö dao ſtámpati BKM 1789, 2

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

sprázniti -im dov. izprazniti, uničiti: Nego je ſzám ſzebé ſzprázno KŠ 1754, 106; Nego je ſzám ſzebé ſzprázno KŠ 1771, 594
sprázniti se -im se izprazniti se, uničiti se: naj ſze kris Kriſztuſov ne ſzprázni KŠ 1771, 491; Szpráznili ſzte ſze z-Kriſztuſa KŠ 1771, 567
spráznjeni -a -o izpraznjen, uničen: Tak je ſzpráznyena ſzpáka kri'za KŠ 1771, 567; sze je zgoudilo, da je orszácska peneznicza szpráznyena KOJ 1848, 72; i ſzpráznyeno je obecsanye KŠ 1771, 455; I pridoucs nájde jo ſzpráznyeno, pometeno KŠ 1771, 41; Nikédik szo szpráznyeni klostri z-barátmi pá napunyeni KOJ 1848, 107

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

vkònčati -am dov. pokončati, uničiti: Vsze tiszte kmeszti dá vkoncsati KOJ 1848, 27; Nyih dika je bila vsze vkoncsati KOJ (1914), 130; ne dáj tve czérkve vkoncsati BKM 1789, 177; Stevan IV. vkoncsa doszta KOJ 1848, 39; nistere vesznice szo pa zcsiszta vkoncsali KOJ 1848, 86
vkònčati se -am se pokončati se, uničite se: ſzmrtyom ſze naj vkoncsa KŠ 1771, 50

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

vkǜpezosèkati -séjkam dov. sesekati, uničiti: i toča káple ino polski sád vküpezosejka BJ 1886, 32

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

vkǜp skúčti ~ skučém dov. stolči, uničiti: Nyegov be'zaj je od Ocsé do pekla, naj ga vküp ſzkucsé BKM 1789, 20

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

vkǜp spotréjti ~ -tèrem dov. streti, uničiti: On ſzám nyé vſze vküp ſzpotere BKM 1789, 320; Etak moudro Je vragá, pekla vküp ſzpotro BKM 1789, 411; Etak moudro Je vragá, pekla vküp ſzpotro SŠ 1796, 143; nyuve belice vküpespoterli BJ 1886, 26

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

vkǜp stréjti tudi vkǜp stréti ~ stèrem dov. streti, uničiti: on ſzám nye vſze vküp ſztere SM 1747, 79; Vküp ſztere vſzo moucs pozoja BKM 1789, 126; Ednáko vküp ſztere ſzirmáka, bogácza SŠ 1796, 147; kača živali vküpstere AI 1878, 29; Szteri vküp ſzrcza okornoſzt BKM 1789, 117; Bôg I nyega bi vküpesztr’o KAJ 1848, 165
vkǜp str̀vši ~ -a ~ -e ko je strl, uničil: i komaj odſztoupi od nyega vküp ga ſztrvſi KŠ 1771, 199; I ovo düh ga zgrábi, i komaj odſztoupi od nyega vküp ga ſztrvſi KŠ 1771, 199
vkǜp str̀ti ~ -a ~ -o strt, uničen: Vidite, kak je niki vküp sztrti BKM 1789, 396; Vküp je ſztrti veſz tvoj obráſz BKM 1789, 87; gda bom vküp ſztrt SŠ 1796, 115; Etak, gda bom vküpsztrti KAJ 1848, 93; Vküp je ſztrto 'ze vſze poule BKM 1789, 351

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

vsǘšati -am dov. uničiti: nej stejla Protesztan-sztvo po szili szkrcsiti, ali celou vszüsati KOJ 1848, 112; je ona nej na miszli mejla lutheransztvo vszüsati KOJ (1914), 151

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

vtréti tudi vtréjti vtèrem dov.
1. zadušiti: Ki csemére zná vtrêti KAJ 1848, 174
2. utreti: ár je Béla pout vtro na sztensenyé szirouvih Magyarov KOJ 1848, 31
vtréjti se vtèrem se vdati se, uničiti se: nyegova gláva sze je nej vtrla KOJ 1848, 120

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

vtr̀gnoti tudi vtèrgnoti -em dov.
1. iztrgati, uničiti: i vtrgne to poſzejano rejcs vſzrczé nyegovo KŠ 1771, 43
2. odtrgati, ločiti: je on ſteo mené Vtrgnoti od tébe KŠ 1754, 249; ni ſzmert od Jesusa me ne vtrgne SM 1747, 77; i niscse je ne vtrgne zmoje roké KŠ 1754, 144; vász Ni nikse ſztiszkávanye Ne vtrgne od nyega BKM 1789, 11; Szrczé je od méne vtrgno KM 1783, 253; i priſztoupivſi vtrgnoli ſzo ga i pelali ſzo ga vu tanács KŠ 1771, 358
3. zlomiti: ſinyek ſzi je vtrgno KM 1796, 51
vtr̀gnoti se -em se odtrgati se, ločiti se: nacsi vtrgne ſze záplata nouva od ſztároga KŠ 1771, 108; vtrgni ſze vö ſzkorenyom KŠ 1771, 228; Da ſze od méne ne vtrgni BKM 1789, 66; I on ſze je vtrgno od nyih KŠ 1771, 247
vtr̀gnjeni -a -o utrgan, odtrgan: na deſzkáj, ki pa na kákſem táli od ládje vtrgnyenom KŠ 1771, 427

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

zapìti -pijém dov. zapiti, uničiti: naj ſze vſzáki i ſzvojo pamet zapíje KM 1790, 78

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

zapràviti -právim dov.
1. zapraviti, pogubiti: I düso zaprávis KAJ 1848, 140; ſzám ſzebé zaprávi KŠ 1771, 198; da nasz grêh nezaprávi KAJ 1848, 366; Nyé obláſzt ſzem jaſz zapravo BKM 1789, 66; i tam je zapravo blágo ſzvoje KŠ 1771, 222; Te ſzvêt ga je nej zapravio BRM 1823, 71
2. uničiti, pokvariti: i voda náſz ne zaprávi BKM 1789, 356; Vrôcsa hrána zaprávi zobe KAJ 1870, 32; szi z-palinkov 'zalôdec tak zaprávi AIP 1876, br. 5, 7; ogen szilje zapravo AI 1875, br. 1, 8; trsztna vüs, stera cêla bregov goric zaprávila AI 1875, kaz. br. 8
3. ubiti: Francúzi ga i z-csemérom zapraviti poszküsávajo KOJ 1848, 31
zaprávleni -a -o uničen: Najbolje szo gorice zaprávlene AIP 1876, br. 6, 8

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.

zjèsti zjém dov. razžreti: Táksi kincs bodes meo, koga erja ne zej SŠ 1796, 83
zjèsti se zjém se razžreti se, uničiti se: csloveka zej sze lepota nyegova TA 1848, 32
zédeni tudi zéjdeni -a -o izjeden, razjeden: ni kêp od csrvôv zêden KAJ 1848, 202; Ár je nej keip od csrvouv zejden BKM 1789, 305; od csrvouv zejden bodes SŠ 1796, 171; Ár od ti csrvouv vſze bodo zejdene SŠ 1796, 50; i od csrvouv zejdeni ſzpüſzto je düſo KŠ 1771, 380

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 6. 6. 2024.