mòj -a -e svoj. zaim.
1. moj, izraža svojino govorečega, gledano z njegovega stališča: Ma lepota kama je SŠ 1796, 98; Moja kamenica je z-kamna KAJ 1870; Obüdi ſze oh mé ſzrczé KM 1783, 226; veszeli sze szrcze moje TA 1848, 10; Ti veren angel düse moje KAJ 1848, 4; Ti máses moio glávo zoleiom ABC 1725, A8b; pszeniczo pa vküp ſzpravte vu moj skegyen KŠ 1771, 44; Noter ga vſzercze me vczipim SM 1747; ár ſzo vidile ocsi moie SM 1747, 58; tou je praj edna kouſzt z-moji koſzt SIZ 1807, 7; koteri mené lübio ino moje zapoveidi obdersávajo TF 1715, 18
2. izraža splošno pripadnost govorečemu: Moja düsna veiſzt me touſi SM 1747, 77; ovo má radoſzt Jesus prihája SM 1747, 77; Li tebé ſcsém Boug, ma radoszt BKM 1789, 300; ako eto moje, delo priétno boude TF 1715, 9; brezi vſzega mojega zaſlüſenyá TF 1715, 9; pôleg moje pravicze TA 1848, 6; Pomágaj mojoj krhkôcsi BRM 1823, 9; Vzemi záto ov moi máli dár TF 1715, 9; I düjh moj polo'zim KŠ 1754, 96; 'Z-nyega sze vcsim mojo dú'znoszt KAJ 1848, 6; Vu iméni Bogá začnem moje delo BJ 1886, 3; pehár vu mojoi kervi TF 1715, 39; zmoim mislenyem zbantuval ſzem SM 1747, 67; Ki ſze nad mom ſzmrtjom vezdaj 'saloſztite SŠ 1796, 58; zmojov pámetjov gori zgrüntati nemorem TF 1715, 40; inoje za moih greihov odpüſcſenyá voljo kerv prelejao TF 1715, 38; ka je za moy greihov volo umreu TF 1715, 42; kai je Kristus za moi grehov volo mrel SM 1747, 41; jaſz ti poká'zem zdejl moji vöro mojo KŠ 1754, 79; kakoje pravicſno za moje greihe preleána TF 1715, 40; ino moie zapovidi obdersávaio ABC 1725, A4b; da mi vſzeh moie grehe odpuſzti SM 1747, 58; ſteri mené lubijo i moje zapouvidi zdr'závajo KŠ 1754, 67; ne glédaj me grejhe SŠ 1796, 85; pohaszni moje trüde KOJ 1833, VI; da vnáſztavaj moji hodite KŠ 1754, 96; kaiſzem mojega Bogá zmoimi greihi zbantuvau TF 1715, 37; Doſzta krát ſzem zmoimi greihi, Jesussa razdreſzelil SM 1747, 77
3. izraža sorodstveno, družbeno razmerje do govorečega: moi Goſzpoud ino moi odküpitel TF 1715, 22; moi králl ABC 1725, A7b; Zato Jesus moi oſztani SM 1747, 78; moj lübléni máli Zemlák KOJ 1833, VI; Da sze nehváli nepriátel moj TA 1848, 10; dobro dete moje KAJ 1870; ktebi moj Bog gorgledim BJ 1886, 7; Nebode zmojga ſziná Farar ani Meſter TF 1715, 4; kiſzte Ocza mega SM 1747, 83; ſzam zváo ſziná mojega KŠ 1771, 8; med moj ſzlovenſzki národ pouzvo BKM 1789, 3b; ſteri bode páſzao lüſztvo moje Izraelſzko KŠ 1771, 7; Po mojem Goſzpodni Jeſuſſi TF 1715, 37; Vu etom moiem Zvelicsitilei verujem SM 1747, 58; vu Jezuſſi Kriſztuſi Goſzpodni mojem vorvati KŠ 1754, 123; kak vu mojem Bougi KM 1790, 107; Po Kriſztuſi mem Goſzpodni SŠ 1796, 4; Moji lübléni, zdaj ſzmo KŠ 1754, 97; i ſteri ſzo moji bratje KŠ 1771, 41; Poſzlüjhnite moji drági! SIZ 1807, 3; proti moim nepriatelom ABC 1725, A8b
mòj -a -e sam. moj: I moja vſza ſzo tvoja KŠ 1771, 323

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

òtec òca m
1. oče: Otecz, Reics TF 1715, 38; Poſtu Ocza ino Mater TF 1715, 14; Postüi Ocza tvoiega ABC 1725, A4a; Postüi Oczo tvojega SM 1747, 45; Poznamo oczo, matere BKM 1789, 431
2. nebeški oče, Bog: Otecz nas drági nebeszki ABC 1725, A6a; Daſze dicsi vNébi Otecz Goſzpodin Bog SM 1747, 84; Dika ti bojdi Otecz, Goſzpon Boug BKM 1789, 144; Hodte kiſzte Ocza mega SM 1747, 83; Zádav pri náſz tvega Ocza BKM 1789, 4; Nyegova velika lübezen kſzvojemi oczi TF 1715, 41; Hvala boidi Bogi Oczi SM 1747, 90; Boidi Dika Oczu ſzinu SM 1747, 81; Dájmo hválo Oczi BKM 1789, 101; Ocza i ſzina dobre lubezni SM 1747, 82; vöro zkoterov vörjemo uu Oczi TF 1715, 20; Iasz vöriem vu ednom Boghi Oczi ABC 1725, A5a; mámo zagovornika pri Oczi SM 1747, 14; Jaſz vörjem vu ednom Bogi Oczi SM 1747, 44; má greihe pred Dühovnim oczom vadlüvati TF 1715, 35; naſe tüváristvo nai bode z-Oczom SM 1747, 19; Komi boj dika i zOczom BKM 1789, 22; mámo proſziti, kako ſzvoje dráge ocse TF 1715, 26

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

prekléci -a -o prid. preklet: Prekléczi Ocza mega poite tá od mene SM 1747, 84; Oditte od mene, Ocsé mega prekléczi BKM 1789, 9

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

spràviti správim dov.
1. pripraviti: Nagovárjao je Szlovene, tomi kraji lepse lice szpraviti KOJ 1914, 99; Tak ſzi ſzprávim vetom 'zitki Vſze ono, ka je drágo BRM 1823, 375; Szrdcze moje mi poprávi, Vu nyem szi posztelo szpravi BRM 1823, 17; Boldi'sár je veliko vecsérjo dáo ſzpraviti Goſzpodi KM 1796, 80; nemorem gorisztánoti jeszti ti szpraviti KAJ 1870, 8; ali k-vecsérji kâ bôgsega szprávim KAJ 1870, 44; Ár tou csinécsi 'zerjávo vougelje nyemi ſzprávis na glavou nyegovo KŠ 1771, 477; Tejlo moje takáj Tebi na czérkev ſzpravi KŠ 1754, 247; Naſa ſzrcza poſzvéti i vu nyih ſzpravi ſzi prebiváliſcse BKM 1789, 141; po tvojem ſz. Dühi ſzpravi na tou naſe ſzrczé KŠ 1771, 825; proſzi ga, naj nyemi na zimo ſztanyé ſzprávi KŠ 1771, 664; orſzág nebeſzki, Steroga ſzam ſzpravo SŠ 1796, 32; Ne ſzpozábi ſze ſz-tvojega ſzpraviscsa, ſtero ſzi ſzpravo od zacsétka KM 1783, 118; ki ſzi na etom ſzvejti pozványa ſzpravo KŠ 1771, 843; ſzpravoſzi mi nebéſza SŠ 1796, 137; Okou je nej vidilo, ka je Boug onim ſzpravo, ſteri nyega lübio KŠ 1754, 142; Ki je ſzpravio odküpitela BRM 1823, 11; sztrêle szvoje je szpravo na vöszkoncsanye TA 1848, 6; I pripelao je je k gori, stero je ſzprávila dêszna nyegova TA 1848, 64; vcséle bujti za on trüd, ka szo nam szlatki méd szpravile AI 1875, kaz. br. 8; I csi bom ſou i ſzprávim vám meſzto KŠ 1771, 313
2. narediti, da kdo pride v kako stanje, da je deležen česa: Eti me na dobro ſzprávis BRM 1823, 10; ino jo je malolejtno na Vogerszko dáo szpraviti KOJ 1848, 39; Tühe Bogé ſzpravte na ſpot KŠ 1754, 266; Jaſz ſzam je vama záto dáo, da bi ſzi dobro volo ſzpravila KM 1790, 28; i naſſo telovno ſzmrt na ſzlatki [sen] ſzem ſzpravo KŠ 1754, 109; Zvelicſanye, ko ſzi ſzpravil SM 1747, 58; Nej je na bláznoſzt ſzpravo Boug modrouſzt etoga ſzvejta KŠ 1771, 491; On ſzi je pri deczi ſpot ſzpravo KM 1790, 20
3. pridobiti, oskrbeti, priskrbeti: Szerezni; szpraviti KOJ 1833, 173; Jeli ſzi mi po naſſem deli nemoremo krüha ſzpraviti KŠ 1754, 167; da sze potrejbna skér z-náj ménsim sztroskom more szpraviti KOJ 1833, VI; Ka zdelom te pravicsni ſzprávi KŠ 1754, 169; I, ki 'zenya, nájem vzeme i ſzprávi ſzád na 'zitek vekivecsni KŠ 1771, 276; Ka ſzprávi ſzlejdnye Mázanye KMK 1780, 83; Hodte vu orſzágh Nebeſzki, steroga ſzem ſzpravil zvoljom ocza mega SM 1747, 83; jaſz ſzam ſzi za vnoge pejneze tou pörgarſztvo ſzpravo KŠ 1771, 412; Vek’vecsni 'zitek tak dobim, Steroga ſzi mi ti ſzpravo KŠ 1754, 270; Kristussi, kie nám odküplenye ſzpravil SM 1747, 59; Ki nám je miloſcso ſzpravo BKM 1789, 125; prebitek, Sterogaje Kriſztus Szpravo ſzám ſzvojim vörnim SŠ 1796, 6; Z-té bo'sepouti je drügoga haszka nej szpravo KOJ 1848, 34; Kincs ſzte ſzi ſzpravili vpoſzlejdnyi dnévi KŠ 1771, 752
4. uničiti, ubiti, odpraviti: liki, ka bi ſto mojo hválo na nikoj ſzpravo KŠ 1771, 507; Szpravi na nikoj hüdi lüdi naminyávanye KŠ 1754, 224; 'Siga vnouge szvoje nevoscsenike z-pouti szprávi KOJ 1848, 50; Boug pa i tou i ovo na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 500; i protivnike tvoji krſztsanov na nikoj ſzprávis BKM 1789, 349; liki da bi právdo ſteo na nikoj ſzpraviti KŠ 1771, 440; Ah ti ſze je ſzpravo na ſzramouto BKM 1789, 393; Törci szo lüsztvo na nikoj szpravili AI 1875, kaz. br. 3
spràviti se správim se
1. urediti se, postaviti se: Kakda sze more szpraviti verbum na persóno gledoucs KOJ 1833, 137; kakda sze szprávi nomen vu ablativus KOJ 1833, 129
2. zbrati se, priti: Na zemli, ki jeſzte ſzpravte ſze kmeni vſzi BKM 1789, 187; ſzpravilo ſze je knyemi lüſztva vnogo KŠ 1771, 199; i ſzpravilo ſze je knyemi vno'zino lüſztva KŠ 1771, 111
3. pridobiti: zrák, kâ sze on povszéd nahája i brezi trüda ino sztroska szpraviti dá KAJ 1870, 150
4. uničiti se, izgubiti: Te ſzlejdnyi nepriáteo ſzmrt ſze na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 522; Od vszega sze szprávi, Ki tebé osztávi KAJ 1848, 4
5. spraviti se, pomiriti se: ino sze vu Nikolszburgi szprávita tak KOJ 1848, 92; eden drügomi tüdi rokou podájo ino sze 'snyimi lepou szprávijo KOJ 1845, 20; ino 'snyim sze szpravo etak KOJ 1848, 71; da ſze Izrael knyemi ſzprávi KŠ 1771, 816; teda, ka je ſztála, ſze na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 517; szo sze na szlovenszke národe namerili, z-sterimi szo sze nekaj z-dobrim szpravili KOJ 1848, 7
spràvivši -a -e
1. ko je pridobil: i poredno vucsenikov ſzpravivſi, povrnola ſzta ſze v-Lyſtro KŠ 1771, 387
2. ko je uničil: I mejſzta Sodome i Gomorre je, na pepéo ſzpravivſi, oſzoudo KŠ 1771, 719
správleni -a -o
1. pripravljen: Po nyem sitek vu Nebéſzi, nam je ſzprávlen SM 1747, 87; vekivecsni ogen, ſteri je ſzprávleni vrági KŠ 1754, 144; ka ſzte liſzt Kriſztuſov po naſoj ſzlü'zbi ſzprávleni KŠ 1771, 533; ár je tou te dén ſzvéti od Bouga nám ſzprávleni KM 1783, 242; I 'zitek vu nebéſzi, Nám ſzprávleni BKM 1789, 358; V-moj orſzág nebeſzki, ki je ſzprávleni vám SŠ 1796, 102; ſzkvarjenoszt, nego escse i ſzprávlena po vnougoj hüdoj ſegej KŠ 1754, 4b; V-nébi nám je hi'sa ſzprávlena SŠ 1796, 44; právda po poszlavci od národa szprávlena AI 1875, kaz. br. 2; ár on má ſzprávleno moucs ſzvojo BKM 1789, 12; so ovoga dečáka roditelje od vsega bili správleni BJ 1886, 9; düſa, más vnouga dobra na vnogo lejt ſzprávlena KŠ 1771, 212; dobroutami, nám od Kristussa ſzprávlenim SM 1747, 18
2. spravljen, pomirjen: i obadvá szta od csészti szprávleniva AI 1875, br. 2, 2; Gda bi pa eta etak ſzprávlena bilá KŠ 1771, 685
3. zbran: Kikoli vu eto hi'so zdaj ſzprávlen je SIZ 1807, 34
4. ubit, odpravljen: i menye vojnikov je szveta szprávleno AI 1875, br. 2, 2; od té ſegé právde po Kriſztuſi na nikoj ſzprávlene KŠ 1754, 6
5. sestavljen, zložen, napisan: ti je 'ze pred temtoga od nyega ſzprávleni Vöre Krſztsanſzke Návuk KŠ 1771, A7b; Nouvoga Zákona ono piſzmo od národa, jáko 'zmetno ſzprávlenoga KŠ 1771, A2a; nôve Peſzmi dávajo v-rôke. Szprávlene ſzo v-csiſztom Tvojem Szlovenſzkom jeziki BRM 1823, II; peszmi eti szprávlene KAJ 1848, X; Knige szprávlene po KAJ 1870, 1; Knige správlene po BJ 1886, 1; peſzmi, ſtere vete réd ſzprávlene nej vö dao ſtámpati BKM 1789, 2

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

srcé -á tudi sèrce tudi sr̀dce -a s
1. srce, človeški organ: Cor Srczé KMS 1780, A7b; Szrczé Sziv KM 1790, 92(a); Pa csi bi szrczé klepetalo KAJ 1870, kaz. br. 7
2. ta organ kot središče čustvovanja, zavesti: ar me ſzercze tebe scsé SM 1747, 91; Veſzéli ſze takájse Szrczé KŠ 1754, 250; Ár ſze je potücsilo ſzrczé lüſztva etoga KŠ 1771, 43; Ni ſzrczé cslovecse preſtimalo V-ſzvojem premislávanyi SŠ 1796, 5; Tak da sze ji szrdce sztrôszi KAJ 1870, 17; nevolákov, szrczé nyihovo je gvüsno TA 1848, 9; Tou ti ſelej zchiſztoga ſzerczá TF 1715, 9; Proszim tebé zponiznoga Szercza da mené obari ABC 1725, A5b; Szrcza mega britkoſzti Poſzlüihni SM 1747, 70; Zvolnoga ſzerczá [more dobro delo biti] KŠ 1754, 80; Lübeznoſzt nigdár zſzrczá vö ne ſzpádne KŠ 1771, 516; kak i mi ſzrczá odpüſztimo onim KMK 1780, 29; popejvanye, ſtero ſzprávoga ſzrczá zhája BKM 1789, 7b; Ti ſzi ſzrdcza mirovnoſzt BRM 1823, 10; ni edna dühovna potrêbcsina szrdcza pobo'znoga nezadovoljena neosztáne KAJ 1848, IV; Memu ſzerczu Dai ſze naiti SM 1747, 91; Vadlüványe má ſzrdczi môcs podeliti KAJ 1848, III; Vsakomi dobromi serci je domovina lübléna BJ 1886, 44; ar reics vörujoucſe ſzerczé potribüje TF 1715, 45; Noter ga vſzercze me vczipim SM 1747, 78; Kriſztuſevo vrejdnoſzt v-ſzrczé ſzklene KŠ 1754, 78; Sztvouri znouvics ſzrczé moje KŠ 1754, 254; Oſzlejpo je nyih ocsi i obtrdo je nyihovo ſzrczé KŠ 1771, 309; Darüj mi oh Boug potrto ſzrczé KM 1783, 6; Pride vu ſzrczé vduhi BKM 1789, 19; lagoje ſzrczé ká'se KM 1790, 18; Grêh Steri mi ſzrdcze ſztrási BRM 1823, 9; Kaksa groza bi nam vmárjala szrdcze KAJ 1848, 7; Razveszelis szrczé moje TA 1848, 4; tô bi moje szrcé obveszelilo AI 1875, kaz. br. 7; Daj nám tak povolno sercé BJ 1886, 8; vnyegovom ſzerczi ſzveti Duh zdisse SM 1747, 82; Gda tá zorjánszka zvejzda Zide vſzrczi KŠ 1754, 253; ka 'znyih razmis, vſzrczi zdr'zi KŠ 1771, A8a; Ka vu ſzrczi vörje, ono naj i zvüſztami vadlüje KMK 1780, 4; Ki ſze vſzrczi 'zaloszni, Veſzéli bodite BKM 1789, 10; ino k-nyej ſzvojo lübézen vu ſzrczi ſzvojem je gori nadigno SIZ 1807, 4; ki ſzte v-szrdczi obolni BRM 1823, 5; trôst dá vszêm vu szrdczi oranyenim KAJ 1848, 6; Ercsé vu szrczi szvojem TA 1848, 8; I zbüdi mi v-szrdci csütênye vüpazni KAJ 1870, 5; Zvolnim ſzerczom bom noſzo SM 1747, 71; Zmojim ſzrczom tebi dájem hválo KŠ 1754, 259; zvühami ne csüjejo, i zſzrczom ne razmijo KŠ 1771, 43; Tak právda duhovna, ſtero ſztákſim dühovnim ſzrczom trbej lübiti KŠ 1771, 438; Tak vſze nase nevoule Zvolnim ſzrczom trpmo BKM 1789, 10; I ráj vsze pretrpi Z-mirovnim szrdczom KAJ 1848, 4; zgovárjajte szi z vasim szrczom na poszteli vasoj TA 1848, 4; veli z-britkim szrczom deklicska KAJ 1870, 9; ti, Goſzpodne, vſzej ſzercz znánecz KŠ 1771, 343; Gda hocses ſzrcz ſzkrovnoſzti nazveiſztiti BKM 1789, 2; vzemi tak za nics té Szrdcz nasi zahválnoszt KAJ 1848, 6; poſzlal na zvrácsanye ta poterta ſzerczá SM 1747, 11; vö je püſzto Boug Dühá vu ſzercza vaſſa KŠ 1754, 154; I mér Bo'zi obarje ſzrczá vaſa KŠ 1771, 599; ravnaj k-tebi ſzrczá tvojih ſzlugov KM 1783, 11; I ſzrczá nám vſzejm poſzvéti BKM 1789, 2; Dr'zte ſze toga Krála, Szrdcza vasa 'zelê BRM 1823, 6; ki szi szrczá zgrüntávajoucsi Bôg TA 1848, 6; i zorjánſzka zveizda gori zide vu vasſih ſzerczai SM 1747, 25; Csi britko nénávednoſzt máte vu ſzrczáj vaſſi KŠ 1754, 39; ino vu nyihovi ſzerczáj lübézen pobüditi SIZ 1807, 8; Dicste ga z-ſzrdczami BRM 1823, 7; pren. Dête pilô materne szrczá toplo krv AI 1875, kaz. br. 8; tak bode Szin cslovecsi vſzrczi zemlé tri dni KŠ 1771, 40
3. v prislovni rabi izraža visoko stopnjo čustvene prizadetosti: Naj te z-czejloga ſzrczá lubimo KM 1783, 10; Dicso bom Goszpodna z csêloga szrdczá TA 1848, 7

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

vòla tudi vòlja -e ž
1. volja: a ni ſze nyemi vola neſzpuni TF 1715, 47; Boidi volja Tvoja TF 1715, 28; Boidi vollya tvoia ABC 1725, A4b; Szvéta je nyegva vola SM 1747, 74; Boidi volja tvoja SM 1747, 43; Vola mrtva vgrejhi KŠ 1754, 124; bojdi vola tvoja KŠ 1771, 206; naj ſze po meni ſzpunyáva tvoja Bo'sánszka vola KM 1783, 2; Szrczé, mislejnye, i vola Kſzebi je vlejkla ta zemla BKM 1789, 59; Tva vola je naj bougsa SŠ 1796, 3; Csi je eto Bogá Ocsé ſzvéta vola SIZ 1807, 4; Li ta Tvoja dobra vola BRM 1823, 9; ednoga csloveka vola sze more dopuniti AI 1875, kaz. br. 2; pouleg voule Bogá Nebeſzkoga TF 1715, 12; pouleg nyegove ſzvéte volje ſivé TF 1715, 10; poleg tvoie ſzvéte vollye ABC 1725, A6b; poleg tve ſzvéte volje SM 1747, 65; náſz vo oſzloubodo pouleg voule Bo'ze KŠ 1754, 118; ne ſzpádne na zemlo brezi voule Ocsé KŠ 1771, 33; ravnaj pouleg tvoje ſz. voule KM 1783, 5; da jo nyemi z-dobre-voule dájo SIZ 1807, 5; Stvári od svoje vole se giblejo AI 1878, 4; volo pa Kriſztuſevoj vouli podvr'ze KŠ 1754, 127; Szo vsza, i voli nyegvoj podlo'zna KAJ 1848, 8; Vnyega voulo ſze ſcsém zroucsiti SM 1747, 72; Tebi darüjem volo mojo KM 1783, 5; Dokecs more ſzpuniti, Szvojega Ocsé volo BKM 1789, 12; Ocsé volo szpuni BRM 1823, 10; da bi szkoro volo meo oditi KOJ 1848, 4; Bog vu voli, i vſzem SM 1747, 33; V-Bo'zoj dobroj vôli BRM 1823, 10; blaſenſztva, steroga ſzem ſzpravil zvoljom ocza mega SM 1747, 83; i vſzej voulov je zracsúnani med ti edenájſzet Apoſtolov KŠ 1771, 343; jáko ſze tak protivi z-voulov, ki ſze ne paſcsi povéksávati KM 1796, 5
2. v zvezah: po volji po želji, na ljubo: Boug mi dela po vouli SM 1747, 74; Naj ſzi dela po vouli KŠ 1754, 268; Tebé zadovoli, krühom po vouli BKM 1789, 357; i meni je nikaj nje po vouli KM 1790, 46; Ár je düsi po vôli hodo TA 1848, 40; Li tô njemi je po vôli KAJ 1870, 9; vse po tvojoj vôli bom včino BJ 1886, 8;
za voljo zavoljo, zaradi: za moy greihov volo umreu TF 1715, 42; ino za nyihovo voljo da nám nezadersi TF 1715, 29; za vollo moih nepriatelov ABC 1725, A7b; deite za nasso vollyo poſztano ABC 1725, A6b; ti meni za nyega volio miloſztiv SM 1747, 60; za voljo grehov moi SM 1747, 38; i za nyih volo tou'ziti KŠ 1754, 118; I bodete odürni vſzeim za mojega imén volo KŠ 1771, 33; Za etoga véksega ſzvedouſztva volo SIZ 1807, 5; od stere je szpêvao za volo rêcsi Kúsa TA 1848, 6; Eden gospod je za volo küšávanje péske pámeti, od potüvo AI 1878, 8

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

mrtèlen tudi mertèlen -lna -o prid. umrljiv: Od mertelnoga mega tejla ſzlaboſzti, Ti oſzlobodis mené BKM 1789, 162; Vcsi náſz mrtelni ka jeſzmo BKM 1789, 410; Oh mrtelni lidjé SŠ 1796, 22; da nebodo premágali mrtelni TA 1848, 8; o'zivi mrtelna tejla vaſa KŠ 1771, 464
mrtèlni -a -o sam. umrljivi: i to mrtelno oblicsé nemrtelnoſzt KŠ 1771, 542

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

pójti pójdem nedov. iti: Jaſz pak noter hocsem poiti vu tvoio hiso ABC 1725, A7b; csi ſto ſcsé za menom pojti KŠ 1771, 55; gda de mi na ſztrasni racsun pojdti KM 1783, 80; Teda lidjé Pouleg roda pojti morejo BKM 1789, 28; bomo mogli, Vu ſzvem vrejmeni na ſzmrt pojti SŠ 1796, 15; od etecz med pogane pojdem KŠ 1771, 398; Gori ſztánem, i pojdem k-mojemi Ocſi KM 1783, 133; Vu nebeſzki orſzág pojdes SŠ 1796, 160; I, kikoli ne bo noſzo kri'z ſzvoj i pojde za menov KŠ 1771, 220; I ſzrczé boleznoſzt, na nyega ne pójde SIZ 1807, 50; Ké nemertücslivoſzt poide BRM 1823, 12; On pojde z-tebom KOJ 1845, 45; Sto poide na goro Goszpodna TA 1848, 18; Da v-nébo z-Kriſztusom pojdete SŠ 1796, 74; Ti paſztérje gori ſtánovſi ino pojdo BKM 1789, 30; V vraj'zo zmo'znoſzt vekivecsno oni pojdejo BKM 1789, 46; sztanovniczke zevszim szvojim blágom ali pojdo z-vojszkov KOJ 1848, 119; naj pojdo zmenom KŠ 1771, 525; On pa je erkao: poj KŠ 1771, 49; Nó 'se lübléni poj na ſztán KM 1783, 252; Pojdi kmeni, poj’ ne bej'zi BKM 1789, 235; Pojdi düsa veſzélo kraj SŠ 1796, 154; szám pa na lejvo pojdi KOJ 1845, 28; Poj, oblêcsi gori eto nosnyo KAJ 1870, 84; Sztante gori, pojdmo KŠ 1771, 90; Pojdimo noter z-paſztérmi BKM 1789, 31; Pojdmo ga iſzkat BKM 1789, 58; Prekléczi Ocza mega poite tá od mene SM 1747, 84; Záto pojte vſzi pred nyega KŠ 1754, 266; Pojdte, poglednite csloveka KŠ 1771, 276; pojte blagoſzlovleni Ocsé mojega KŠ 1771, 86; escse vGalileo pojte BKM 1789, 97; Pojdte decza, poszlühsajte mené TA 1848, 26; Pojdte 'ze mermo nika KAJ 1870, 65; Idem na pout veſzél, na ſtero ſzam pojſo SŠ 1796, 59; I jaſz ſzam 'se na pout pojsao SŠ 1796, 152; Daleko ſzam pojsla SŠ 1796, 147; názdrt ſzo pojsli KM 1796, 106; gda szo drügi v pekel poisli TA 1848, 22

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

rodjenjé -á tudi rodjénje -a s
1. rojstvo, roditev: Születés; rodjenyé KOJ 1833, 174; Jezus Kriſztusa rodjenyé je pa etak bilou KŠ 1771, 5; Ár rodjenyé Jezusa, Tak bode radoſzt nasa BKM 1789, 8; Te prvi zrok je deczé rodjenye BRM 1823, 418; Jezusa Rodjênye KAJ 1848, 63; ze ſzame ſzvoje miloſche po koupeli novoga rodgyenyá da bi mi pravicſni poſztanoli TF 1715, 33; Evangy. na Mále Meſse, ali Devicze Márie rodjenyá dén KŠ 1771, 4; Od rodjenya mega, Me je v'zitki dr'zo BKM 1789, 130; Sztejm je on naſſe grejsno poprietyé ino rodjenyé poſzvéto KŠ 1754, 107; Poſzvétmo Jezusovo rodjenye BRM 1823, 27; Szvétmo Szredbenika rodjênye KAJ 1848, 65; Zvelicsa ſze pa vrodjenyej diczé KŠ 1771, 637; Nad Kriſztusa rodjenyem ſze radüjmo KAJ 1848, 34
2. porod: kricsala je rodécsa i mantrajoucsa ſze vu rodjenyej KŠ 1771, 787

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

slùga tudi slǘga -a tudi -e m služabnik, sluga, hlapec: nedelai ni ſzlüga TF 1715, 14; Tvoj ſzlüga ſzem KŠ 1754, 157; je Jezus Kriſztus ſzluga vcsinyeni KŠ 1771, 481; Dober Szluga KM 1790, 42; ſzlüga moj le'zi KŠ 1771, 24; Ne poſelei tvojega blisnyega ſene, ni ſzlüga TF 1715, 17; blisnyeg ſzlüga TF 1715, 17; bli'znyega ſzlüga KŠ 1754, 64; Od du'znoga ſzluga KŠ 1771, 58; Vzemi z-rouk tvojega ſzlugo ete Áldov KM 1783, 114; ercsém ſzlugi mojemi KŠ 1771, 25; Ne poselei ni szluga ABC 1725, A4b; Ne poſelei ni ſzluga SM 1747, 46; ne selei ni ſzlugo lüczkoga SM 1747, 89; tvojega ſzlügo KŠ 1754, 243; Ne po'zeli ni ſzluga KŠ 1754, 64; mela ſzta pa i Ivana ſzlugo ſzebom KŠ 1771, 381; Zdr'zi ſzluga tvojga BKM 1789, 3b; Izraela ſzlugo ſzvojga Je prijao BKM 1789, 16; je po ſzlugi Moyſeſſi vönka zgláſzo TF 1715, 12; K-Filemoni piſzani z-Rima po ſzlugi Onezimuſi KŠ 1771, 666; Goſzpodne, nejdi na ſzoudbo ſztvojim ſzlugom KŠ 1754, 68; da ni ſzlügi nebodo mogli skouditi KŠ 1754, 224; Blá'zeni ſzo ſzlugi oni KŠ 1771, 213; Ocsé mega prekléczi ſzlugi BKM 1789, 9; Vaſi Szlügi BKM 1789, 122; oni pa, ki bougajo, ſzo decza ali ſzlugi KM 1790, 82; gledoucs .. c. ſzlugov KŠ 1771, 656; ravnaj k-tebi ſzrczá tvojih ſzlugov KM 1783, 11; Szlugov i Szlü'zbenicz Sztáva BRM 1823, VII; ki ſzi tvojim ſzlugom dopuſzto KM 1783, 11; Angele, nai varujo tve ſzluge SM 1747, 65; 1. ſzluge trouſta KŠ 1771, 702; Pa je poſzlao ſzlüge KŠ 1771, 70; za ſzlüge moko BKM 1789, 69; I poſzlali ſzo vucsenike ſzvoje z Herodeſovimi ſzlugi KŠ 1771, 73; Goszpôd bode szôdo i nad szlugami szvojimi sze szmilüje TA 1848, 111

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

túžen -žna -o prid. žalosten: povszéd tú'sna püsztina za nyim osztáne KOJ 1848, 4; Ne mejte tu'zno ſzrcze BKM 1789, 9; Po tom sze túsni domou povrnéjo KOJ 1845, 96; Szrcza mega britkoſzti, Tüsne moke SM 1747, 70; Vnouge moje zkuzé tu'zne Krüh ſzo mi BKM 1789, 4b; Tusne duse veſzélteſze BKM 1789, 42; Kak z-dikov ocsé obvzétom ſzrdcz tú'zni bátriviteli KAJ 1848, 9

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

vekivèkoma tudi vekivekóuma prisl. vekomaj: vezdai i vſzigdár ino vekivekouma TF 1715, 25; ino kraluje vekivekoma TF 1715, 23; vezdai i vekivekoma ABC 1725, A4b; Zmoſnoſzt, Vládanye, vezdai i vekivekoma SM 1747, 44; od vekivekouma, do vekivekoma SM 1747, 31; Szin je od Otsé od vekivekouma li porodjen KŠ 1754, 92; od ſteri je gucsao po vüſztaj prorokov od vekivekouma KŠ 1771, 349; ár je Boug od vekivekoma KMK 1780, 13; Jaſz vekivekoma vu mega Goſzpodna Hi'zi prebivao bodem BKM 1789, 162; Dika ſzini Vekivekouma bojdi BKM 1789, 9; Zdaj ino vekivekoma SŠ 1796, 9

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

zbantüvàti -ǘjem dov. razžaliti, prizadeti: Goszpodne, naj te nigdár ne zbantüjem KM 1783, 28; nezbantüjem tebé KAJ 1848, 22; onda te kroti zbantüje vDüſi SM 1747, 82; Naſſi du'zniczke, ſteri náſz zbantüjo KŠ 1754, 170; kai ſzem mojega Bogá zmoimi greihi zbantüvau TF 1715, 37; ſzem tebé zbantüval ABC 1725, A5b; mega Boga zbantüval ſzem SM 1747, 67; ſzam tebé zbantüvao KM 1783, 3; ſzem te vſzak dén zbantüvo BKM 1789, 164; greihe, zkterimi ſzmo tvoie Imé zbantüvali SM 1747, 55; ali nej ga je zbantüvao KM 1796, 59; tim ſteri ſzo náz zbantüvali TF 1715, 29; odpüſztimo onim, ki ſzo náſz zbantüvali KMK 1780, 29; je pazo, naj bi nyih ne zbantüvao KM 1790, 36
zbantüvàti se -ǘjem se dov. razžaliti se, biti prizadet: Bo'se! ki ſze z-greihi zbantüjes KM 1783, 101; Po cslovejſztvi ſze niſcse ne zbantüje KM 1790, 18
zbantǜvani -a -o razžaljen, prizadet: Naj ſze zgrejhi zbantüvani Boug vtiſa KMK 1780, 52; vidimo zbantüvanoga Bogá oſzter bics KM 1796, 7

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

žàlost -i ž žalost: nyih notreisnya ſzercsna ſaloszt ABC 1725, A7b; Tak ſe henyai ſaloſzt SM 1747, 77; Vſzakovacska 'zaloſzt KŠ 1754, 74; 'zaloſzt je napunila ſzrczé vaſ KŠ 1771, 319; ali 'saloſzt ’ga obide SIZ 1807, 5; Moi obráz ie prepadno od ſaloszti ABC 1725, A8a; Vſzáki, kak 'zelej ſz-ſzrczá, nej z-'zaloſzti KŠ 1754, 80; najsao, je je ka ſzo ſzpáli od 'zaloſzti KŠ 1771, 247; radoſzt, ſtera odſené vſzo ſaloſzt SM 1747, 75; ſtera 'zaloſzt obrné na vráſztvo KŠ 1754, 117; 'Zena, gda rodi, 'zaloſzt má KŠ 1771, 321; Jezus je trpo 'saloſzt KMK 1780, 15; ſzvojim roditelom je na veliko 'saloſzt bio KM 1790, 36; tak i vDüſnoi ſaloſzti razveſzeliti TF 1715, 37; neſztoimo vu opüschenya saloſzti SM 1747, 85; doli tere po kri'zi i 'zaloſzti KŠ 1754, 164; On Po 'zaloſzti dá radoſzt BRM 1823, 6; 'zaloſztyov te ſzrcsne pokoure KŠ 1754, 235; ino ſzvoj krüh Sztejm vékſov 'zaloſztyov jej BKM 1789, 171; Szrcza mega britkoſzti ſaloſzti Poſzlüihni SM 1747, 70; vu naſsih ſaloſztái SM 1747, 50

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

žmètnost -i ž težava, težkost: ali 'zmetnoſzti jezika, ali nemárne vtraglivoſzti KŠ 1754, 3b; Trüd vnougoga dela 'zmetnoſzt BKM 1789, 105; 'Zmetnoſzti bos kouſto mega kaſtiganya BKM 1789, 189

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 28. 4. 2024.

Število zadetkov: 15