jèzero rod. mn. jezér glav. štev.
1. tisoč: Jezero 1000 KM 1790, 96; Amiloſcho pak vcſinim nad jezero pokoleinya onih TF 1715, 18; nad jezero pokoleinya onih ABC 1725, A4b; nad jezero pokoleinya onih SM 1747, 46; Jezeroih snyim pobies SM 1747, 85; [pes] med jezero ludi nájde svojga gospoda AI 1878, 8; keliko jezero 'Zidovov je vorvajoucsi KŠ 1771, 408; milostso pa csinim nad jezero Téjh, ſteri KŠ 1754, 67; da jih je 10 jezér na meszti koncza dálo KOJ 1848; I telko jezér dus v-szuncza tráhi KAJ 1848; Kaj nebeſzki Angyelov jezér vnougi, Sztoji znami BKM 1789, 234; knige ka ſzo valále pétdeſzét jezér pejnez KŠ 1771, 401; ſzte priſztoupili kvnogo jezér angyelom KŠ 1771, 696; Nebojim sze vnogo jezér lüdsztva TA 1848, 4; ſzi veſz ſzvejt hüdi, vjezero nevoljáj Okouli vzéo vezdaj BKM 1789, 21; csi more zdeſzét jezérmi pred onoga idti KŠ 1771, 221
2. v zvezi jezero jezer zelo veliko, mnogo: Jezero jezér zangyelmi ſzpejva KŠ 1754, 273; Jezero jezér lejt miné KM 1783, 287; Jezero jezér z-angyelmi, Szpejva BKM 1789, 455; Ár je moja i zvirina na jezero jezér goráj TA 1848, 40

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 13. 5. 2024.

jèzero dvéjstou i šéstdeset glav. štev. tisoč dvesto šestdeset: i proroküvala bodta jezero dvejſztou i séſztdeſzét dni KŠ 1771, 785

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 13. 5. 2024.

stóu štìrideset i štìri jèzero glav. štev. sto štirideset tisoč: Ágnecz ſztojécsi na Sionſzkoj gori i 'znyim ſztou ſtirideſzét i ſtiri jezero KŠ 1771, 791

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 13. 5. 2024.

trí dvàjseti jèzero glav. štev. triindvajset tisoč: i ſzpadnolo ji je eden dén tri dvajſzeti jezero KŠ 1771, 509

NOVAK, Vilko, Slovar stare knjižne prekmurščine, www.fran.si, dostop 13. 5. 2024.