Zadetki iskanja
Slovenski pravopis
Pravopis
Pravopis
Vezljivostni slovar slovenskih glagolov
Celotno geslo
Vezljivostni G
mísliti -im nedovršni glagol, glagol mišljenja
1.
kdo/kaj biti dejaven v zavesti
Dolgo ni mogel misliti.
Dolgo ni mogel misliti.
2.
kdo/kaj imeti kaj 'povedano' glede na svoje vedenje, osebni odnos za resnično
Mislila sta, da bosta kmalu na cilju.
Mislila sta, da bosta kmalu na cilju.
3.
kdo/kaj pozitivno, negativno meniti o kom/čem
/Slabo/ mislijo o njem.
/Slabo/ mislijo o njem.
3.1.
kdo/kaj pozitivno, negativno meniti
Tudi on misli kot vsi.
Tudi on misli kot vsi.
4.
kdo/kaj izraža kaj 'namero, pojasnilo'
4.1.
namero
Mislil je govoriti z njim.
Mislil je govoriti z njim.
4.2.
pojasnilo
Ni ga mislil prizadeti.
Ni ga mislil prizadeti.
5.
v zvezi z reči kdo/kaj natančneje uvajati kaj , hoteti reči kaj 'določitev povedanega / povzetek povedanega'
Potreben je, mislim reči denar.
Potreben je, mislim reči denar.
6.
kdo/kaj točno, konkretno določati koga/kaj
Očeta mislim, ne tebe.
Očeta mislim, ne tebe.
7.
v zvezi z ali, kaj kdo/kaj izražati kaj 'začudenje/nejevoljo, podkrepitev'
7.1.
začudenje/nejevoljo
Misliš, da tega ne vem.
Misliš, da tega ne vem.
7.2.
podkrepitev
To je uspeh, kaj misliš.
To je uspeh, kaj misliš.
Slovar slovenskih frazemov
Celotno geslo
Frazemi
Celotno geslo
Frazemi
jêzik Frazemi s sestavino jêzik:
beséda gré kómu težkó z jezíka, bíti óstrega jezíka, bíti strupénega jezíka, brez dláke na jezíku, bŕzdati jêzik, dobíti píko na jezíku, dólg jêzik, držáti jêzik za zobmí, govoríti ísti jêzik, iméti [dôbro] namázan jêzik, iméti dólg jêzik, iméti [dólg, ták] jêzik kot kráva rép, iméti jêzik kot káča, iméti jêzik óster kot mèč, iméti kàj na jezíku, iméti kàj na kôncu jezíka, iméti nabrúšen jêzik, iméti óster jêzik, iméti píko na jezíku, iméti strupén jêzik, jêzik srbí kóga, jêzik têče kómu kàkor mlín, jêzik za zóbe, káčji jêzik, máčka je snédla jêzik kómu, na jezíku méd, v sŕcu léd, nájti skúpni jêzik, namázan jêzik, ne iméti dláke na jezíku, ti je múca jêzik snédla, ugrízniti se v jêzik, vzéti kómu besédo z jezíka
beséda gré kómu težkó z jezíka, bíti óstrega jezíka, bíti strupénega jezíka, brez dláke na jezíku, bŕzdati jêzik, dobíti píko na jezíku, dólg jêzik, držáti jêzik za zobmí, govoríti ísti jêzik, iméti [dôbro] namázan jêzik, iméti dólg jêzik, iméti [dólg, ták] jêzik kot kráva rép, iméti jêzik kot káča, iméti jêzik óster kot mèč, iméti kàj na jezíku, iméti kàj na kôncu jezíka, iméti nabrúšen jêzik, iméti óster jêzik, iméti píko na jezíku, iméti strupén jêzik, jêzik srbí kóga, jêzik têče kómu kàkor mlín, jêzik za zóbe, káčji jêzik, máčka je snédla jêzik kómu, na jezíku méd, v sŕcu léd, nájti skúpni jêzik, namázan jêzik, ne iméti dláke na jezíku, ti je múca jêzik snédla, ugrízniti se v jêzik, vzéti kómu besédo z jezíka
Celotno geslo
Frazemi
knjíga Frazemi s sestavino knjíga:
béla knjíga, bíti kot odpŕta knjíga, bráti kóga/kàj kot odpŕto knjígo, knjíga knjíg, knjíga s sêdmimi pečáti, módra knjíga, požírati knjíge, rumêna knjíga, zláta knjíga
béla knjíga, bíti kot odpŕta knjíga, bráti kóga/kàj kot odpŕto knjígo, knjíga knjíg, knjíga s sêdmimi pečáti, módra knjíga, požírati knjíge, rumêna knjíga, zláta knjíga
Celotno geslo
Frazemi
kóža Frazemi s sestavino kóža:
báti se za svôjo kóžo, bíti krváv pod kóžo, bíti v dôbri kóži, bíti v kóži kóga, bíti v slábi kóži, dobíti kúrjo kóžo, dôbro se počútiti v svôji kóži, doživéti kàj na lástni kóži, dragó prodáti svôjo kóžo, dréti se, kot bi dajáli kóga iz kóže, držáti se [kóga/čésa] kot klòp [kóže], iméti debélo kóžo, iméti kóžo debélo kot slòn, iméti kúrjo kóžo, iméti slônjo kóžo, iméti slônovo kóžo, iméti tŕdo kóžo, izkúsiti kàj na lástni kóži, kómu je kàj písano na kóžo, kričati, kot bi dajáli kóga iz kóže, kúrja kóža, móker do kóže, na lástni kóži, ne bíti v dôbri kóži, ne môči iz kóže kóga, ne môči iz [svôje] kóže, ne počútiti se dôbro v svôji kóži, ne počútiti se nàjbólje v svôji kóži, nosíti svôjo kóžo napródaj, občútiti kàj na lástni kóži, odnêsti célo kóžo, odnêsti zdrávo kóžo, oskúbsti kóga do kóže, preizkúsiti kàj na lástni kóži, premóčen do kóže, premočíti do kóže, prepričati se na lástni kóži, reševáti svôjo kóžo, rešiti svôjo kóžo, s kóžo in kostmí, sáma kóst in kóža je kóga, skočíti iz kóže, slabó se počútiti v svôji kóži, trésti se za svôjo kóžo, vólk v óvčji kóži, vpíti, kot bi dajáli kóga iz kóže, zlésti pod kóžo [kómu]
báti se za svôjo kóžo, bíti krváv pod kóžo, bíti v dôbri kóži, bíti v kóži kóga, bíti v slábi kóži, dobíti kúrjo kóžo, dôbro se počútiti v svôji kóži, doživéti kàj na lástni kóži, dragó prodáti svôjo kóžo, dréti se, kot bi dajáli kóga iz kóže, držáti se [kóga/čésa] kot klòp [kóže], iméti debélo kóžo, iméti kóžo debélo kot slòn, iméti kúrjo kóžo, iméti slônjo kóžo, iméti slônovo kóžo, iméti tŕdo kóžo, izkúsiti kàj na lástni kóži, kómu je kàj písano na kóžo, kričati, kot bi dajáli kóga iz kóže, kúrja kóža, móker do kóže, na lástni kóži, ne bíti v dôbri kóži, ne môči iz kóže kóga, ne môči iz [svôje] kóže, ne počútiti se dôbro v svôji kóži, ne počútiti se nàjbólje v svôji kóži, nosíti svôjo kóžo napródaj, občútiti kàj na lástni kóži, odnêsti célo kóžo, odnêsti zdrávo kóžo, oskúbsti kóga do kóže, preizkúsiti kàj na lástni kóži, premóčen do kóže, premočíti do kóže, prepričati se na lástni kóži, reševáti svôjo kóžo, rešiti svôjo kóžo, s kóžo in kostmí, sáma kóst in kóža je kóga, skočíti iz kóže, slabó se počútiti v svôji kóži, trésti se za svôjo kóžo, vólk v óvčji kóži, vpíti, kot bi dajáli kóga iz kóže, zlésti pod kóžo [kómu]
Celotno geslo
Frazemi
tóča Frazemi s sestavino tóča:
bíti čésa kot tóče, iméti denárja kot vrág tóče, po tóči zvoníti, po tóči zvoníti je prepôzno, tóča, debéla kàkor kúrja jájca, zvonjênje po tóči
bíti čésa kot tóče, iméti denárja kot vrág tóče, po tóči zvoníti, po tóči zvoníti je prepôzno, tóča, debéla kàkor kúrja jájca, zvonjênje po tóči
Celotno geslo
Frazemi
tók Frazemi s sestavino tók:
íti proti tóku, plávati proti tóku, plávati s tókom, plúti proti tóku, plúti s tókom, prepustíti se tóku [čésa]
íti proti tóku, plávati proti tóku, plávati s tókom, plúti proti tóku, plúti s tókom, prepustíti se tóku [čésa]
Celotno geslo
Frazemi
Celotno geslo
Frazemi
Celotno geslo
Frazemi
Celotno geslo
Frazemi
zvézda Frazemi s sestavino zvézda:
bíti pod nesréčno zvézdo, bíti rôjen pod nesréčno zvézdo, bíti rôjen pod sréčno zvézdo, bíti zapísan v zvézdah, kovánje v zvézde, kováti kóga/kàj v zvézde, píše v zvézdah, poséči po zvézdah, rodíti se pod nesréčno zvézdo, rodíti se pod sréčno zvézdo, séči po zvézdah, ségati po zvézdah, ségati za zvézdami, vídeti vsè zvézde
bíti pod nesréčno zvézdo, bíti rôjen pod nesréčno zvézdo, bíti rôjen pod sréčno zvézdo, bíti zapísan v zvézdah, kovánje v zvézde, kováti kóga/kàj v zvézde, píše v zvézdah, poséči po zvézdah, rodíti se pod nesréčno zvézdo, rodíti se pod sréčno zvézdo, séči po zvézdah, ségati po zvézdah, ségati za zvézdami, vídeti vsè zvézde
Geografski terminološki slovar
Kostelski slovar
Celotno geslo
Kostelski
Jezikovna svetovalnica
Jezikovna
Ležeči tisk v slovarjih (SSKJ in SP)
Pri vnosu Danska v pravopisu me zanima, kaj pomeni rdeči poševni tisk:
Dánska -e ž, zem. i. […] |evropska država|: v ~i na Danskem
Torej na Danskem -- ali to pomeni, da je uporaba priporočljiva ali ne?
Hkrati me še zanima, ali ima poševni tisk kot takšen kakšen pomen? V SSKJ na primer pod vnosom revizija zasledimo:
2. pregled kakega dokumenta, besedila, da se ugotovi pravilnost, ustreznost: zaradi kritičnih pripomb bo potrebna ponovna revizija; revizija načrta // sprememba kakega dokumenta, besedila glede na določene zahteve, potrebe: revizija mednarodne pogodbe; začeti postopek za revizijo ustave / revizija ustaljenih sodb, mnenj sprememba
Zadnja beseda je v SSKJ v poševnem tisku. Kaj to pomeni?
Jezikovna
Raba predlogov »v« in »na«: ob imenih držav
Zanima me, ali obstaja pravilo glede uporabe predloga za potovanje (nakazovanje denarja, pisanje pisem, pošiljanje paketov) v/na določene države.
Po občutku se mi zdi, da se v glavnem potuje v države (recimo v Španijo, v Nemčijo, ampak tudi na Nemško ...) in na otoške države (na Kubo, na Jamajko...), vendar mi moj občutek govori, da ni vedno tako (v veliko Britanijo, na Švedsko...)
Jezikovna
Raba predlogov »v« in »na«: ob imenih držav in pokrajin na -ska/-sko
Me zanima, kadar uporabljamo glagol iti , 4 sklon, šla v ali na ... Kdaj uporabimo v kdaj na? Mi ni jasno, zakaj sem šla na Madzarsko, a ne sem sla v Madzarsko?
Število zadetkov: 41
Dostopnost