Zadetki iskanja
knjiž. ki časovno ali prostorsko ne poteka skupaj z drugim: separatna seja
● separatni mir mir, ki ga sklene vojskujoča se država ne glede na zaveznike; knjiž. imeti separatno mnenje drugačno, razlikujoče se od večinskega mnenja
♦ zal. separatni odtis posebni odtis
nanašajoč se na slavnost: slavnostna dvorana je polna gostov; slavnostna razsvetljava za praznik / slavnostni govornik / slavnostni govor, koncert; slavnostna prireditev s kulturnim sporedom; slavnostna seja / slavnostna uniforma / slavnostno kosilo / slavnostna predaja ladje, tovarne v uporabo slovesna
♦ glasb. slavnostna kantata
dobíti jásno slíko [čésa; o čém], iméti jásno slíko [čésa; o čém], lép kot slíka, ustváriti si jásno slíko [čésa; o čém]
dêbel kot sód, [glás] kot iz sóda, gláva [kóga] je kot sód, iméti glávo kot sód, iméti trébuh kot sód, izbíti sódu dnò, [kàkor] sód brez dnà, metáti kàj v sód brez dnà, natákati v sód brez dnà, pijàn kot sód, polníti sód(e) brez dnà, sedéti na sódu smodníka, sód smodníka, trébuh je kot sód, živéti na sódu smodníka
číst kot sólza, dolína sólz, jokáti krváve sólze, krokodílje sólze, krokodílove sólze, krokodílske sólze, krváve sólze, máčje sólze, máčkine sólze, prelívati krokodílje sólze, pretákati brídke sólze, pretákati krokodílje sólze, pretákati krokodílove sólze, pretákati krokodílske sólze, pretákati krváve sólze, tó níso máčje sólze, tó níso máčkine sólze, točíti brídke sólze, točíti grénke sólze, točíti krokodílje sólze, točíti krokodílove sólze, točíti krokodílske sólze, točíti krváve sólze, točíti máčje sólze, topéč se v sólzah, topíti se v sólzah, utápljati se v sólzah, utoníti v sólzah, utopíti se v sólzah, zapustíti dolíno sólz, žénski jók pa máčkine sólze
bíti pod svobôdnim sóncem, bòj za prôstor pod sóncem, bojeváti se za [svój] prôstor pod sóncem, boríti se za [svój] prôstor pod sóncem, dežêla vzhajajóčega sónca, dobíti [svój] prôstor pod sóncem, iméti [svój] prôstor pod sóncem, iskánje prostóra pod sóncem, iskáti [svój] prôstor pod sóncem, nájti [svój] prôstor pod sóncem, pod svobôdnim sóncem, prôstor pod sóncem, svetíti se kàkor sónce, svetíti se kot sónce
bíti kómu pri sŕcu, bíti mêhkega srcá, bíti tŕdega srcá, gnáti si [kàj] k sŕcu, iméti kámen namésto srcá, iméti mêhko srcé, iméti srcé na dláni, iméti srcé na právem méstu, iméti srcé za kóga/kàj, iméti tŕdo srcé, iméti zláto srcé, kámen se je odválil od srcá kómu, kot bi kdó kómu porínil nòž v srcé, [kot] kámen na sŕcu, ležáti kómu kot kámen na sŕcu, mêhkega srcá, mêhko srcé, mísliti bòlj s sŕcem kot z glávo, na jezíku méd, v sŕcu léd, ne iméti srcá, ne iméti srcá [za kóga/kàj], nosíti otrôka pod sŕcem, nosíti srcé na dláni, pretípati kómu srcé in obísti, srcé gorí [kómu] za kóga/kàj, srcé je pádlo v hláče kómu, srcé na právem méstu, tŕdega srcá, tŕdo srcé
iméti hudíčevo sréčo, iméti sréčo v nesréči, iméti svínjsko sréčo, iméti vèč sréče kot pámeti, iméti vrážjo sréčo, koló sréče, koló sréče se obŕne, koló sréče se vrtí, koló sréče se zasúka, koló sréče se zavrtí, obrníti koló sréče, poskúsiti sréčo, sijáti od sréče, sréča je míla [kómu], sréča se nasméhne kómu, sréča v nesréči
bíti [kot] iz stêkla, gládek kàkor stêklo, gládek kot stêklo, glédati kàkor skozi stêklo, kŕhek kot stêklo, vídeti kàkor skozi stêklo
babilónski stòlp, bíti v slonokoščénem stôlpu, sestopíti iz slonokoščénega stôlpa, slonokoščéni stòlp, umakníti se v slonokoščéni stòlp [čésa], umík v slonokoščéni stòlp [čésa], zapírati se v slonokoščéni stòlp [čésa], zapréti se v slonokoščéni stòlp [čésa], zapŕt v slonokoščéni stòlp [čésa], zapŕtost v slonokoščéni stôlp, zapustíti slonokoščéni stôlp, živéti v slonokoščénem stôlpu [čésa], življênje v slonokoščénem stôlpu
1. studenec, izvir: Puteus Sztüdenecz KMS 1780, A8b; Sztüdenecz Kút KM 1790, 93(a); Kut; sztüdenecz KOJ 1833, 164; Jeli ſztüdenecz zedne lüknye vré ſzlatko i britko KŠ 1771, 750; Kako 'séden jelen setüje k-mrzlomi ſztüdenczi KM 1783, 2; pren. Jezus! ſztüdenecz veſzeljá KŠ 1754, 254; tak 'séja tebé düsa moja oh 'zivi ſztüdenecz KM 1783, 126; Sztüdenecz pravicze BKM 1789, 85; Ár te Ágnecz bode nyé pelal do ſivoucſega ſztüdencza SM 1747, 32; Ztejm dühovnim napitkom, Zcsiſztoga ſztüdencza tekocſom vodiczom BKM 1789, 161; bi'zim ktomi 'zitka ſztüdenczi KŠ 1754, 234; Tej ſzo ſztüdenczi brezi vodé KŠ 1771, 720
2. vodnjak: ſteroga oſzel, ali gyünecz eti vu ſztüdenecz notri ſzpádne KŠ 1771, 218
bíti člôvek s téga svetá, bíti na kôncu svetá, bíti na ónem svétu, bíti s téga svetá, bíti z êno nôgo žé na ónem svétu, hodíti po svétu z odpŕtimi očmí, íti [túdi] na kônec svetá, na célem svétu, na vsè štíri straní svetá, nàjstaréjša obŕt [na svétu], ne bíti s téga svetá, nôvi svét, očí [vsèga] svetá, po célem svétu, pomágati kómu na svét, požvížgati se na vès svét, prijókati na svét, príti na svét, privékati na svét, správiti kóga na óni svét, správiti kóga na svét, správiti kóga s svetá, stàr kot svét, stári svét, stréha svetá, trétji svét, uglédati lúč svetá, v béli svét, za nìč na svétu, za vès svét, zaglédati lúč svetá
- « Prejšnja
- 1
- ...
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- Naslednja »