skònčati -am dov.
1. končati, opraviti: i ete preminoucſi dén ſzkoncsati dopüſzto KŠ 1754, 225; zná temno pôt be'zája zemelszkoga szkoncsati KAJ 1848, III; Záto, gda tou ſzkoncsam, i zapecsátim vnyih ete ſzád KŠ 1754, 483; I gda ſzkoncsam té 'zitek moj BRM 1823, 312; Gda szkoncsam 'zitek telovni KAJ 1848, 219; dokecs tega prednyejsega ne ſzkoncsas BKM 1789, 8; Szkoncsa peszem i mucsi KAJ 1870, 167; I, gda ſzkoncsas ſzvedouſztvo ſzvoje KŠ 1771, 785; Szkoncsaj nevole BRM 1823, 37; I zgoudilo ſze je, da bi ſzkoncsao Jezus ricsi ete KŠ 1771, 24; Szvo' pout ſzkoncso brs dabi SŠ 1796, 117; Szmrt bo's ſzi 'selejla, da bi te ſzkoncsala KM 1783, 225; Kaj ſzem delo ſzkoncsao KŠ 1754, 250; Delo ſzam ſzkoncsao KŠ 1771, 322; I gda ſzem 'ze na véksi tao ſzkoncso moje delo BKM 1789, 3b; naj bi eto tesko delo, stero ſzem ſzkoncsao BRM 1823, IV; i gda je tam ſzvojo pobo'snoſzt ſzkoncsao KM 1796, 123; szkoncsali Szmo 'ze szlü'zbo goszpodnovo KAJ 1848, 138; Ka ſzo pa ſzkoncsali KM 1796, 128; Záto je dopüszto, ka szo márno szkoncsali dni szvoje TA 1848, 63
2. skleniti, odločiti: Apoſtolje v-Jeru'zálemi ſzkoncsajo, ka ſze je vecs nej potrejbno obrizávati KŠ 1771, 387; Kakoli je on ſzkoncsao Ino na mé navrgao KŠ 1754, 269; Kakoli je on ſzkoncsao Ino na mé navrgao BKM 1789, 264; Vucseniczke ſzo pa ſzkoncsali KŠ 1771, 377; da szo v-rákiskom szpráviscsi szkoncsali KOJ 1848, 71
3. pokončati, uničiti: ino gori djál, náſz czeilo vſze ſzkoncsati SM 1747, 79; Nakano je nász ſzkoncsati BKM 1789, 320; Ar zaiſztino velim vám, ne ſzkoncsate mejſzta Izraelſzka KŠ 1771, 33; so szmrti, stera ga je tüdi v-Bécsi szkoncsala KOJ 1848, 68
skònčati se -am se
1. končati se: Csi ſze 1.) kaj brezi prſzéganya nemore ſzkoncsati KŠ 1754, 18; Za táksov recsjôv pa, stera sze vküpglasznikmi szkoncsa AIN 1876, 22; Ár je Boug nikaj bougſega nám ſzpravo, naj ſze brezi náſz ne ſzkoncsajo KŠ 1771, 694; Potom znavſi Jezus, kaj ſzo ſze 'ze vſza ſzkoncsala KŠ 1771, 330; 'Zelejjo da bi ſze hitro Dén ſzkoncsao KŠ 1754, 261; Naj ſze ſzkoncsa preſztoupanye KŠ 1754, 120; Naj sze tákse právde szkoncsajo AI 1875, kaz. br. 1
2. pokončati se, umoriti se: i po trétyem dnévi ſze ſzkoncsam KŠ 1771, 217; i kak ſze ſztiſzkávam, dokecs ſze ſzkoncsa KŠ 1771, 214; ſzmrtyom ſze naj ſzkoncsa KŠ 1771, 123
skònčavši -a -e ko je dokončal: veſz národ cslovecsánſzki .. ſzkoncsávſi naprej zrendelüvana vrejmena KŠ 1771, 396
skònčani -a -o
1. določen, sklenjen: Potomtoga da je od Bogá tak szkoncsano KOJ 1833, VII; Zákona ſzredbenik, ſteri je i nad bougſim obecsanyem ſzkoncsan KŠ 1771, 684; Keliko je Artikulusov .. szkoncsani: az, a’ KOJ 1833, 13; I Szin cslovecsi iſztina ide, liki je ſzkoncsano KŠ 1771, 246; toga nazavüpsztva szkoncsano delo sze naprêpolo'zi AI 1875, kaz. br. 2; zapovedali ſzo nyim varvati návuke ſzkoncsane od Apoſtolov KŠ 1771, 391
2. dokončan: Verno szkoncsani nas be'záj KAJ 1848, 6; Toga, ſzkoncsanoga tanácsa vö dánoga KŠ 1771, 346; Po szkoncsanom potüvanyi BRM 1823, 432; nisteri mladénci sze po szkoncsanoj sôli detinsztva dale vcsijo KAJ 1870, 160
3. umorjen: Za volo pravice szkoncsan KOJ 1845, 127
Zadetki iskanja
Slovar stare knjižne prekmurščine
Prekmurski
Prekmurski
spotréjti tudi spotréti -tèrem dov. streti, uničiti: Sz. Stevani je Boug pomágo etih protivnikov moucs szpotrejti KOJ 1848, 13; i zobé ti neverni szpoteres TA 1848, 4; táksi parôvec v-szili tak vêke drevja szpotore AIP 1876, br. 9, 7; ino rimszki Czaszar bio on junák, ki je Avarczov moucs szpotro KOJ 1848, 6; naj bi sze zmirili, ino szpajdáseni .. i szpotrli nepriátela KOJ 1845, 54; pred sterov sztojécsemi drevji golombisje szo vnôgo vêk szpotrli AIP 1876, br. 1, 5
spotr̀ti -a -o strt, uničen: Szpotrt ſzi bio vtejli ſztraſno BKM 1789, 82; Gde de v-krvi sztao, pokápan Eden ország szpotrt AIP 1876, br. 6, 2
spotr̀ti -a -o strt, uničen: Szpotrt ſzi bio vtejli ſztraſno BKM 1789, 82; Gde de v-krvi sztao, pokápan Eden ország szpotrt AIP 1876, br. 6, 2
Prekmurski
spràviti správim dov.
1. pripraviti: Nagovárjao je Szlovene, tomi kraji lepse lice szpraviti KOJ 1914, 99; Tak ſzi ſzprávim vetom 'zitki Vſze ono, ka je drágo BRM 1823, 375; Szrdcze moje mi poprávi, Vu nyem szi posztelo szpravi BRM 1823, 17; Boldi'sár je veliko vecsérjo dáo ſzpraviti Goſzpodi KM 1796, 80; nemorem gorisztánoti jeszti ti szpraviti KAJ 1870, 8; ali k-vecsérji kâ bôgsega szprávim KAJ 1870, 44; Ár tou csinécsi 'zerjávo vougelje nyemi ſzprávis na glavou nyegovo KŠ 1771, 477; Tejlo moje takáj Tebi na czérkev ſzpravi KŠ 1754, 247; Naſa ſzrcza poſzvéti i vu nyih ſzpravi ſzi prebiváliſcse BKM 1789, 141; po tvojem ſz. Dühi ſzpravi na tou naſe ſzrczé KŠ 1771, 825; proſzi ga, naj nyemi na zimo ſztanyé ſzprávi KŠ 1771, 664; orſzág nebeſzki, Steroga ſzam ſzpravo SŠ 1796, 32; Ne ſzpozábi ſze ſz-tvojega ſzpraviscsa, ſtero ſzi ſzpravo od zacsétka KM 1783, 118; ki ſzi na etom ſzvejti pozványa ſzpravo KŠ 1771, 843; ſzpravoſzi mi nebéſza SŠ 1796, 137; Okou je nej vidilo, ka je Boug onim ſzpravo, ſteri nyega lübio KŠ 1754, 142; Ki je ſzpravio odküpitela BRM 1823, 11; sztrêle szvoje je szpravo na vöszkoncsanye TA 1848, 6; I pripelao je je k gori, stero je ſzprávila dêszna nyegova TA 1848, 64; vcséle bujti za on trüd, ka szo nam szlatki méd szpravile AI 1875, kaz. br. 8; I csi bom ſou i ſzprávim vám meſzto KŠ 1771, 313
2. narediti, da kdo pride v kako stanje, da je deležen česa: Eti me na dobro ſzprávis BRM 1823, 10; ino jo je malolejtno na Vogerszko dáo szpraviti KOJ 1848, 39; Tühe Bogé ſzpravte na ſpot KŠ 1754, 266; Jaſz ſzam je vama záto dáo, da bi ſzi dobro volo ſzpravila KM 1790, 28; i naſſo telovno ſzmrt na ſzlatki [sen] ſzem ſzpravo KŠ 1754, 109; Zvelicſanye, ko ſzi ſzpravil SM 1747, 58; Nej je na bláznoſzt ſzpravo Boug modrouſzt etoga ſzvejta KŠ 1771, 491; On ſzi je pri deczi ſpot ſzpravo KM 1790, 20
3. pridobiti, oskrbeti, priskrbeti: Szerezni; szpraviti KOJ 1833, 173; Jeli ſzi mi po naſſem deli nemoremo krüha ſzpraviti KŠ 1754, 167; da sze potrejbna skér z-náj ménsim sztroskom more szpraviti KOJ 1833, VI; Ka zdelom te pravicsni ſzprávi KŠ 1754, 169; I, ki 'zenya, nájem vzeme i ſzprávi ſzád na 'zitek vekivecsni KŠ 1771, 276; Ka ſzprávi ſzlejdnye Mázanye KMK 1780, 83; Hodte vu orſzágh Nebeſzki, steroga ſzem ſzpravil zvoljom ocza mega SM 1747, 83; jaſz ſzam ſzi za vnoge pejneze tou pörgarſztvo ſzpravo KŠ 1771, 412; Vek’vecsni 'zitek tak dobim, Steroga ſzi mi ti ſzpravo KŠ 1754, 270; Kristussi, kie nám odküplenye ſzpravil SM 1747, 59; Ki nám je miloſcso ſzpravo BKM 1789, 125; prebitek, Sterogaje Kriſztus Szpravo ſzám ſzvojim vörnim SŠ 1796, 6; Z-té bo'sepouti je drügoga haszka nej szpravo KOJ 1848, 34; Kincs ſzte ſzi ſzpravili vpoſzlejdnyi dnévi KŠ 1771, 752
4. uničiti, ubiti, odpraviti: liki, ka bi ſto mojo hválo na nikoj ſzpravo KŠ 1771, 507; Szpravi na nikoj hüdi lüdi naminyávanye KŠ 1754, 224; 'Siga vnouge szvoje nevoscsenike z-pouti szprávi KOJ 1848, 50; Boug pa i tou i ovo na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 500; i protivnike tvoji krſztsanov na nikoj ſzprávis BKM 1789, 349; liki da bi právdo ſteo na nikoj ſzpraviti KŠ 1771, 440; Ah ti ſze je ſzpravo na ſzramouto BKM 1789, 393; Törci szo lüsztvo na nikoj szpravili AI 1875, kaz. br. 3
spràviti se správim se
1. urediti se, postaviti se: Kakda sze more szpraviti verbum na persóno gledoucs KOJ 1833, 137; kakda sze szprávi nomen vu ablativus KOJ 1833, 129
2. zbrati se, priti: Na zemli, ki jeſzte ſzpravte ſze kmeni vſzi BKM 1789, 187; ſzpravilo ſze je knyemi lüſztva vnogo KŠ 1771, 199; i ſzpravilo ſze je knyemi vno'zino lüſztva KŠ 1771, 111
3. pridobiti: zrák, kâ sze on povszéd nahája i brezi trüda ino sztroska szpraviti dá KAJ 1870, 150
4. uničiti se, izgubiti: Te ſzlejdnyi nepriáteo ſzmrt ſze na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 522; Od vszega sze szprávi, Ki tebé osztávi KAJ 1848, 4
5. spraviti se, pomiriti se: ino sze vu Nikolszburgi szprávita tak KOJ 1848, 92; eden drügomi tüdi rokou podájo ino sze 'snyimi lepou szprávijo KOJ 1845, 20; ino 'snyim sze szpravo etak KOJ 1848, 71; da ſze Izrael knyemi ſzprávi KŠ 1771, 816; teda, ka je ſztála, ſze na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 517; szo sze na szlovenszke národe namerili, z-sterimi szo sze nekaj z-dobrim szpravili KOJ 1848, 7
spràvivši -a -e
1. ko je pridobil: i poredno vucsenikov ſzpravivſi, povrnola ſzta ſze v-Lyſtro KŠ 1771, 387
2. ko je uničil: I mejſzta Sodome i Gomorre je, na pepéo ſzpravivſi, oſzoudo KŠ 1771, 719
správleni -a -o
1. pripravljen: Po nyem sitek vu Nebéſzi, nam je ſzprávlen SM 1747, 87; vekivecsni ogen, ſteri je ſzprávleni vrági KŠ 1754, 144; ka ſzte liſzt Kriſztuſov po naſoj ſzlü'zbi ſzprávleni KŠ 1771, 533; ár je tou te dén ſzvéti od Bouga nám ſzprávleni KM 1783, 242; I 'zitek vu nebéſzi, Nám ſzprávleni BKM 1789, 358; V-moj orſzág nebeſzki, ki je ſzprávleni vám SŠ 1796, 102; ſzkvarjenoszt, nego escse i ſzprávlena po vnougoj hüdoj ſegej KŠ 1754, 4b; V-nébi nám je hi'sa ſzprávlena SŠ 1796, 44; právda po poszlavci od národa szprávlena AI 1875, kaz. br. 2; ár on má ſzprávleno moucs ſzvojo BKM 1789, 12; so ovoga dečáka roditelje od vsega bili správleni BJ 1886, 9; düſa, más vnouga dobra na vnogo lejt ſzprávlena KŠ 1771, 212; dobroutami, nám od Kristussa ſzprávlenim SM 1747, 18
2. spravljen, pomirjen: i obadvá szta od csészti szprávleniva AI 1875, br. 2, 2; Gda bi pa eta etak ſzprávlena bilá KŠ 1771, 685
3. zbran: Kikoli vu eto hi'so zdaj ſzprávlen je SIZ 1807, 34
4. ubit, odpravljen: i menye vojnikov je szveta szprávleno AI 1875, br. 2, 2; od té ſegé právde po Kriſztuſi na nikoj ſzprávlene KŠ 1754, 6
5. sestavljen, zložen, napisan: ti je 'ze pred temtoga od nyega ſzprávleni Vöre Krſztsanſzke Návuk KŠ 1771, A7b; Nouvoga Zákona ono piſzmo od národa, jáko 'zmetno ſzprávlenoga KŠ 1771, A2a; nôve Peſzmi dávajo v-rôke. Szprávlene ſzo v-csiſztom Tvojem Szlovenſzkom jeziki BRM 1823, II; peszmi eti szprávlene KAJ 1848, X; Knige szprávlene po KAJ 1870, 1; Knige správlene po BJ 1886, 1; peſzmi, ſtere vete réd ſzprávlene nej vö dao ſtámpati BKM 1789, 2
1. pripraviti: Nagovárjao je Szlovene, tomi kraji lepse lice szpraviti KOJ 1914, 99; Tak ſzi ſzprávim vetom 'zitki Vſze ono, ka je drágo BRM 1823, 375; Szrdcze moje mi poprávi, Vu nyem szi posztelo szpravi BRM 1823, 17; Boldi'sár je veliko vecsérjo dáo ſzpraviti Goſzpodi KM 1796, 80; nemorem gorisztánoti jeszti ti szpraviti KAJ 1870, 8; ali k-vecsérji kâ bôgsega szprávim KAJ 1870, 44; Ár tou csinécsi 'zerjávo vougelje nyemi ſzprávis na glavou nyegovo KŠ 1771, 477; Tejlo moje takáj Tebi na czérkev ſzpravi KŠ 1754, 247; Naſa ſzrcza poſzvéti i vu nyih ſzpravi ſzi prebiváliſcse BKM 1789, 141; po tvojem ſz. Dühi ſzpravi na tou naſe ſzrczé KŠ 1771, 825; proſzi ga, naj nyemi na zimo ſztanyé ſzprávi KŠ 1771, 664; orſzág nebeſzki, Steroga ſzam ſzpravo SŠ 1796, 32; Ne ſzpozábi ſze ſz-tvojega ſzpraviscsa, ſtero ſzi ſzpravo od zacsétka KM 1783, 118; ki ſzi na etom ſzvejti pozványa ſzpravo KŠ 1771, 843; ſzpravoſzi mi nebéſza SŠ 1796, 137; Okou je nej vidilo, ka je Boug onim ſzpravo, ſteri nyega lübio KŠ 1754, 142; Ki je ſzpravio odküpitela BRM 1823, 11; sztrêle szvoje je szpravo na vöszkoncsanye TA 1848, 6; I pripelao je je k gori, stero je ſzprávila dêszna nyegova TA 1848, 64; vcséle bujti za on trüd, ka szo nam szlatki méd szpravile AI 1875, kaz. br. 8; I csi bom ſou i ſzprávim vám meſzto KŠ 1771, 313
2. narediti, da kdo pride v kako stanje, da je deležen česa: Eti me na dobro ſzprávis BRM 1823, 10; ino jo je malolejtno na Vogerszko dáo szpraviti KOJ 1848, 39; Tühe Bogé ſzpravte na ſpot KŠ 1754, 266; Jaſz ſzam je vama záto dáo, da bi ſzi dobro volo ſzpravila KM 1790, 28; i naſſo telovno ſzmrt na ſzlatki [sen] ſzem ſzpravo KŠ 1754, 109; Zvelicſanye, ko ſzi ſzpravil SM 1747, 58; Nej je na bláznoſzt ſzpravo Boug modrouſzt etoga ſzvejta KŠ 1771, 491; On ſzi je pri deczi ſpot ſzpravo KM 1790, 20
3. pridobiti, oskrbeti, priskrbeti: Szerezni; szpraviti KOJ 1833, 173; Jeli ſzi mi po naſſem deli nemoremo krüha ſzpraviti KŠ 1754, 167; da sze potrejbna skér z-náj ménsim sztroskom more szpraviti KOJ 1833, VI; Ka zdelom te pravicsni ſzprávi KŠ 1754, 169; I, ki 'zenya, nájem vzeme i ſzprávi ſzád na 'zitek vekivecsni KŠ 1771, 276; Ka ſzprávi ſzlejdnye Mázanye KMK 1780, 83; Hodte vu orſzágh Nebeſzki, steroga ſzem ſzpravil zvoljom ocza mega SM 1747, 83; jaſz ſzam ſzi za vnoge pejneze tou pörgarſztvo ſzpravo KŠ 1771, 412; Vek’vecsni 'zitek tak dobim, Steroga ſzi mi ti ſzpravo KŠ 1754, 270; Kristussi, kie nám odküplenye ſzpravil SM 1747, 59; Ki nám je miloſcso ſzpravo BKM 1789, 125; prebitek, Sterogaje Kriſztus Szpravo ſzám ſzvojim vörnim SŠ 1796, 6; Z-té bo'sepouti je drügoga haszka nej szpravo KOJ 1848, 34; Kincs ſzte ſzi ſzpravili vpoſzlejdnyi dnévi KŠ 1771, 752
4. uničiti, ubiti, odpraviti: liki, ka bi ſto mojo hválo na nikoj ſzpravo KŠ 1771, 507; Szpravi na nikoj hüdi lüdi naminyávanye KŠ 1754, 224; 'Siga vnouge szvoje nevoscsenike z-pouti szprávi KOJ 1848, 50; Boug pa i tou i ovo na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 500; i protivnike tvoji krſztsanov na nikoj ſzprávis BKM 1789, 349; liki da bi právdo ſteo na nikoj ſzpraviti KŠ 1771, 440; Ah ti ſze je ſzpravo na ſzramouto BKM 1789, 393; Törci szo lüsztvo na nikoj szpravili AI 1875, kaz. br. 3
spràviti se správim se
1. urediti se, postaviti se: Kakda sze more szpraviti verbum na persóno gledoucs KOJ 1833, 137; kakda sze szprávi nomen vu ablativus KOJ 1833, 129
2. zbrati se, priti: Na zemli, ki jeſzte ſzpravte ſze kmeni vſzi BKM 1789, 187; ſzpravilo ſze je knyemi lüſztva vnogo KŠ 1771, 199; i ſzpravilo ſze je knyemi vno'zino lüſztva KŠ 1771, 111
3. pridobiti: zrák, kâ sze on povszéd nahája i brezi trüda ino sztroska szpraviti dá KAJ 1870, 150
4. uničiti se, izgubiti: Te ſzlejdnyi nepriáteo ſzmrt ſze na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 522; Od vszega sze szprávi, Ki tebé osztávi KAJ 1848, 4
5. spraviti se, pomiriti se: ino sze vu Nikolszburgi szprávita tak KOJ 1848, 92; eden drügomi tüdi rokou podájo ino sze 'snyimi lepou szprávijo KOJ 1845, 20; ino 'snyim sze szpravo etak KOJ 1848, 71; da ſze Izrael knyemi ſzprávi KŠ 1771, 816; teda, ka je ſztála, ſze na nikoj ſzprávi KŠ 1771, 517; szo sze na szlovenszke národe namerili, z-sterimi szo sze nekaj z-dobrim szpravili KOJ 1848, 7
spràvivši -a -e
1. ko je pridobil: i poredno vucsenikov ſzpravivſi, povrnola ſzta ſze v-Lyſtro KŠ 1771, 387
2. ko je uničil: I mejſzta Sodome i Gomorre je, na pepéo ſzpravivſi, oſzoudo KŠ 1771, 719
správleni -a -o
1. pripravljen: Po nyem sitek vu Nebéſzi, nam je ſzprávlen SM 1747, 87; vekivecsni ogen, ſteri je ſzprávleni vrági KŠ 1754, 144; ka ſzte liſzt Kriſztuſov po naſoj ſzlü'zbi ſzprávleni KŠ 1771, 533; ár je tou te dén ſzvéti od Bouga nám ſzprávleni KM 1783, 242; I 'zitek vu nebéſzi, Nám ſzprávleni BKM 1789, 358; V-moj orſzág nebeſzki, ki je ſzprávleni vám SŠ 1796, 102; ſzkvarjenoszt, nego escse i ſzprávlena po vnougoj hüdoj ſegej KŠ 1754, 4b; V-nébi nám je hi'sa ſzprávlena SŠ 1796, 44; právda po poszlavci od národa szprávlena AI 1875, kaz. br. 2; ár on má ſzprávleno moucs ſzvojo BKM 1789, 12; so ovoga dečáka roditelje od vsega bili správleni BJ 1886, 9; düſa, más vnouga dobra na vnogo lejt ſzprávlena KŠ 1771, 212; dobroutami, nám od Kristussa ſzprávlenim SM 1747, 18
2. spravljen, pomirjen: i obadvá szta od csészti szprávleniva AI 1875, br. 2, 2; Gda bi pa eta etak ſzprávlena bilá KŠ 1771, 685
3. zbran: Kikoli vu eto hi'so zdaj ſzprávlen je SIZ 1807, 34
4. ubit, odpravljen: i menye vojnikov je szveta szprávleno AI 1875, br. 2, 2; od té ſegé právde po Kriſztuſi na nikoj ſzprávlene KŠ 1754, 6
5. sestavljen, zložen, napisan: ti je 'ze pred temtoga od nyega ſzprávleni Vöre Krſztsanſzke Návuk KŠ 1771, A7b; Nouvoga Zákona ono piſzmo od národa, jáko 'zmetno ſzprávlenoga KŠ 1771, A2a; nôve Peſzmi dávajo v-rôke. Szprávlene ſzo v-csiſztom Tvojem Szlovenſzkom jeziki BRM 1823, II; peszmi eti szprávlene KAJ 1848, X; Knige szprávlene po KAJ 1870, 1; Knige správlene po BJ 1886, 1; peſzmi, ſtere vete réd ſzprávlene nej vö dao ſtámpati BKM 1789, 2
Prekmurski
sprázniti -im dov. izprazniti, uničiti: Nego je ſzám ſzebé ſzprázno KŠ 1754, 106; Nego je ſzám ſzebé ſzprázno KŠ 1771, 594
sprázniti se -im se izprazniti se, uničiti se: naj ſze kris Kriſztuſov ne ſzprázni KŠ 1771, 491; Szpráznili ſzte ſze z-Kriſztuſa KŠ 1771, 567
spráznjeni -a -o izpraznjen, uničen: Tak je ſzpráznyena ſzpáka kri'za KŠ 1771, 567; sze je zgoudilo, da je orszácska peneznicza szpráznyena KOJ 1848, 72; i ſzpráznyeno je obecsanye KŠ 1771, 455; I pridoucs nájde jo ſzpráznyeno, pometeno KŠ 1771, 41; Nikédik szo szpráznyeni klostri z-barátmi pá napunyeni KOJ 1848, 107
sprázniti se -im se izprazniti se, uničiti se: naj ſze kris Kriſztuſov ne ſzprázni KŠ 1771, 491; Szpráznili ſzte ſze z-Kriſztuſa KŠ 1771, 567
spráznjeni -a -o izpraznjen, uničen: Tak je ſzpráznyena ſzpáka kri'za KŠ 1771, 567; sze je zgoudilo, da je orszácska peneznicza szpráznyena KOJ 1848, 72; i ſzpráznyeno je obecsanye KŠ 1771, 455; I pridoucs nájde jo ſzpráznyeno, pometeno KŠ 1771, 41; Nikédik szo szpráznyeni klostri z-barátmi pá napunyeni KOJ 1848, 107
Prekmurski
vkònčati -am dov. pokončati, uničiti: Vsze tiszte kmeszti dá vkoncsati KOJ 1848, 27; Nyih dika je bila vsze vkoncsati KOJ (1914), 130; ne dáj tve czérkve vkoncsati BKM 1789, 177; Stevan IV. vkoncsa doszta KOJ 1848, 39; nistere vesznice szo pa zcsiszta vkoncsali KOJ 1848, 86
vkònčati se -am se pokončati se, uničite se: ſzmrtyom ſze naj vkoncsa KŠ 1771, 50
vkònčati se -am se pokončati se, uničite se: ſzmrtyom ſze naj vkoncsa KŠ 1771, 50
Prekmurski
Prekmurski
vkǜp skúčti ~ skučém dov. stolči, uničiti: Nyegov be'zaj je od Ocsé do pekla, naj ga vküp ſzkucsé BKM 1789, 20
Prekmurski
vkǜp spotréjti ~ -tèrem dov. streti, uničiti: On ſzám nyé vſze vküp ſzpotere BKM 1789, 320; Etak moudro Je vragá, pekla vküp ſzpotro BKM 1789, 411; Etak moudro Je vragá, pekla vküp ſzpotro SŠ 1796, 143; nyuve belice vküpespoterli BJ 1886, 26
Prekmurski
vkǜp stréjti tudi vkǜp stréti ~ stèrem dov. streti, uničiti: on ſzám nye vſze vküp ſztere SM 1747, 79; Vküp ſztere vſzo moucs pozoja BKM 1789, 126; Ednáko vküp ſztere ſzirmáka, bogácza SŠ 1796, 147; kača živali vküpstere AI 1878, 29; Szteri vküp ſzrcza okornoſzt BKM 1789, 117; Bôg I nyega bi vküpesztr’o KAJ 1848, 165
vkǜp str̀vši ~ -a ~ -e ko je strl, uničil: i komaj odſztoupi od nyega vküp ga ſztrvſi KŠ 1771, 199; I ovo düh ga zgrábi, i komaj odſztoupi od nyega vküp ga ſztrvſi KŠ 1771, 199
vkǜp str̀ti ~ -a ~ -o strt, uničen: Vidite, kak je niki vküp sztrti BKM 1789, 396; Vküp je ſztrti veſz tvoj obráſz BKM 1789, 87; gda bom vküp ſztrt SŠ 1796, 115; Etak, gda bom vküpsztrti KAJ 1848, 93; Vküp je ſztrto 'ze vſze poule BKM 1789, 351
vkǜp str̀vši ~ -a ~ -e ko je strl, uničil: i komaj odſztoupi od nyega vküp ga ſztrvſi KŠ 1771, 199; I ovo düh ga zgrábi, i komaj odſztoupi od nyega vküp ga ſztrvſi KŠ 1771, 199
vkǜp str̀ti ~ -a ~ -o strt, uničen: Vidite, kak je niki vküp sztrti BKM 1789, 396; Vküp je ſztrti veſz tvoj obráſz BKM 1789, 87; gda bom vküp ſztrt SŠ 1796, 115; Etak, gda bom vküpsztrti KAJ 1848, 93; Vküp je ſztrto 'ze vſze poule BKM 1789, 351
Prekmurski
vsǘšati -am dov. uničiti: nej stejla Protesztan-sztvo po szili szkrcsiti, ali celou vszüsati KOJ 1848, 112; je ona nej na miszli mejla lutheransztvo vszüsati KOJ (1914), 151
Prekmurski
vtréti tudi vtréjti vtèrem dov.
1. zadušiti: Ki csemére zná vtrêti KAJ 1848, 174
2. utreti: ár je Béla pout vtro na sztensenyé szirouvih Magyarov KOJ 1848, 31
vtréjti se vtèrem se vdati se, uničiti se: nyegova gláva sze je nej vtrla KOJ 1848, 120
1. zadušiti: Ki csemére zná vtrêti KAJ 1848, 174
2. utreti: ár je Béla pout vtro na sztensenyé szirouvih Magyarov KOJ 1848, 31
vtréjti se vtèrem se vdati se, uničiti se: nyegova gláva sze je nej vtrla KOJ 1848, 120
Prekmurski
vtr̀gnoti tudi vtèrgnoti -em dov.
1. iztrgati, uničiti: i vtrgne to poſzejano rejcs vſzrczé nyegovo KŠ 1771, 43
2. odtrgati, ločiti: je on ſteo mené Vtrgnoti od tébe KŠ 1754, 249; ni ſzmert od Jesusa me ne vtrgne SM 1747, 77; i niscse je ne vtrgne zmoje roké KŠ 1754, 144; vász Ni nikse ſztiszkávanye Ne vtrgne od nyega BKM 1789, 11; Szrczé je od méne vtrgno KM 1783, 253; i priſztoupivſi vtrgnoli ſzo ga i pelali ſzo ga vu tanács KŠ 1771, 358
3. zlomiti: ſinyek ſzi je vtrgno KM 1796, 51
vtr̀gnoti se -em se odtrgati se, ločiti se: nacsi vtrgne ſze záplata nouva od ſztároga KŠ 1771, 108; vtrgni ſze vö ſzkorenyom KŠ 1771, 228; Da ſze od méne ne vtrgni BKM 1789, 66; I on ſze je vtrgno od nyih KŠ 1771, 247
vtr̀gnjeni -a -o utrgan, odtrgan: na deſzkáj, ki pa na kákſem táli od ládje vtrgnyenom KŠ 1771, 427
1. iztrgati, uničiti: i vtrgne to poſzejano rejcs vſzrczé nyegovo KŠ 1771, 43
2. odtrgati, ločiti: je on ſteo mené Vtrgnoti od tébe KŠ 1754, 249; ni ſzmert od Jesusa me ne vtrgne SM 1747, 77; i niscse je ne vtrgne zmoje roké KŠ 1754, 144; vász Ni nikse ſztiszkávanye Ne vtrgne od nyega BKM 1789, 11; Szrczé je od méne vtrgno KM 1783, 253; i priſztoupivſi vtrgnoli ſzo ga i pelali ſzo ga vu tanács KŠ 1771, 358
3. zlomiti: ſinyek ſzi je vtrgno KM 1796, 51
vtr̀gnoti se -em se odtrgati se, ločiti se: nacsi vtrgne ſze záplata nouva od ſztároga KŠ 1771, 108; vtrgni ſze vö ſzkorenyom KŠ 1771, 228; Da ſze od méne ne vtrgni BKM 1789, 66; I on ſze je vtrgno od nyih KŠ 1771, 247
vtr̀gnjeni -a -o utrgan, odtrgan: na deſzkáj, ki pa na kákſem táli od ládje vtrgnyenom KŠ 1771, 427
Prekmurski
Prekmurski
zapràviti -právim dov.
1. zapraviti, pogubiti: I düso zaprávis KAJ 1848, 140; ſzám ſzebé zaprávi KŠ 1771, 198; da nasz grêh nezaprávi KAJ 1848, 366; Nyé obláſzt ſzem jaſz zapravo BKM 1789, 66; i tam je zapravo blágo ſzvoje KŠ 1771, 222; Te ſzvêt ga je nej zapravio BRM 1823, 71
2. uničiti, pokvariti: i voda náſz ne zaprávi BKM 1789, 356; Vrôcsa hrána zaprávi zobe KAJ 1870, 32; szi z-palinkov 'zalôdec tak zaprávi AIP 1876, br. 5, 7; ogen szilje zapravo AI 1875, br. 1, 8; trsztna vüs, stera cêla bregov goric zaprávila AI 1875, kaz. br. 8
3. ubiti: Francúzi ga i z-csemérom zapraviti poszküsávajo KOJ 1848, 31
zaprávleni -a -o uničen: Najbolje szo gorice zaprávlene AIP 1876, br. 6, 8
1. zapraviti, pogubiti: I düso zaprávis KAJ 1848, 140; ſzám ſzebé zaprávi KŠ 1771, 198; da nasz grêh nezaprávi KAJ 1848, 366; Nyé obláſzt ſzem jaſz zapravo BKM 1789, 66; i tam je zapravo blágo ſzvoje KŠ 1771, 222; Te ſzvêt ga je nej zapravio BRM 1823, 71
2. uničiti, pokvariti: i voda náſz ne zaprávi BKM 1789, 356; Vrôcsa hrána zaprávi zobe KAJ 1870, 32; szi z-palinkov 'zalôdec tak zaprávi AIP 1876, br. 5, 7; ogen szilje zapravo AI 1875, br. 1, 8; trsztna vüs, stera cêla bregov goric zaprávila AI 1875, kaz. br. 8
3. ubiti: Francúzi ga i z-csemérom zapraviti poszküsávajo KOJ 1848, 31
zaprávleni -a -o uničen: Najbolje szo gorice zaprávlene AIP 1876, br. 6, 8
Prekmurski
zjèsti zjém dov. razžreti: Táksi kincs bodes meo, koga erja ne zej SŠ 1796, 83
zjèsti se zjém se razžreti se, uničiti se: csloveka zej sze lepota nyegova TA 1848, 32
zédeni tudi zéjdeni -a -o izjeden, razjeden: ni kêp od csrvôv zêden KAJ 1848, 202; Ár je nej keip od csrvouv zejden BKM 1789, 305; od csrvouv zejden bodes SŠ 1796, 171; Ár od ti csrvouv vſze bodo zejdene SŠ 1796, 50; i od csrvouv zejdeni ſzpüſzto je düſo KŠ 1771, 380
zjèsti se zjém se razžreti se, uničiti se: csloveka zej sze lepota nyegova TA 1848, 32
zédeni tudi zéjdeni -a -o izjeden, razjeden: ni kêp od csrvôv zêden KAJ 1848, 202; Ár je nej keip od csrvouv zejden BKM 1789, 305; od csrvouv zejden bodes SŠ 1796, 171; Ár od ti csrvouv vſze bodo zejdene SŠ 1796, 50; i od csrvouv zejdeni ſzpüſzto je düſo KŠ 1771, 380
Slovar Pohlinovega jezika
Celotno geslo
Pohlin
Celotno geslo
Pohlin
Slovar jezika Janeza Svetokriškega
Svetokriški
frderbati -am dov. uničiti: prideio gosenize vam farderbaio 3. mn. sele (V, 332) ǀ aku bo taiſte gobe jedil, de bo ſvoio naturo farderbal del. ed. m (V, 342) ǀ bò ſturil ſe kaſsati temu kateri je njega peld ferderbal del. ed. m (II, 405) ← srvnem. verderben ‛pokvariti, uničiti, ubiti’
Svetokriški
izcerati -am dov. oslabiti, uničiti, požreti: deteze s' ſobmy je tergala, inu posherala, ali vender ga nej mogla ſzerat nedol., ſakaj kir ie en koſs odgriſnla, ie prezei ſupet tu meſsu ſraslu ǀ ga nej ſmela ſadushiti, ali s'zerat nedol. ǀ Ti ſi bil kakor ta ſvejzha, katera drugim ſvejti, ali ſama ſebe szera 3. ed. ǀ vrozhina je taku mozhnu duh ſzerala del. ed. ž, de ſamu meſſu je ratala ǀ ſtrupena kuga, katera cilu koſti v' zhloveku je szerala del. ed. ž ǀ nyh truplu zhervy ſo szerali del. mn. m, dushe pak hudizhi v'pakli martraio izcerati se oslabeti, izrabiti se, izmučiti se: Sonze, kateru vſe skuſi tezhe, inu vener nihdar ſe neſzira +3. ed., ali vtrudi ǀ So kakor pile, katere shlatu pilio, one ſe szeraio 3. mn., slatu pak zhiſtishi rata ǀ taku tardu ſa Nebeſſa ſe je poſtil, de ſe je bil ſzeral del. ed. m, de druſiga nej bil, ampak ſama kuſt, inu Kosha ǀ ſe nenaide rezhj na semli taku mozhne, tarde, inu ſtanovite, de bi s' zhaſſam ſe nepreminila, nepermankala, inu ſe neszerala +del. ed. ž ǀ Maria Egiptiaca, katera ſe je bila takuszerala +del. ed. ž, inu na ſonzi opekla, de nej bila vezh zhloveskimu truplu, temuzh eni h'rastavi shkorij podobna ǀ sheleſſu nej taku tardu, de bi s' zhaſſam ſe neszeralu +del. ed. s → cerati1
Svetokriški
končati -am dov. pokončati, uničiti: sapovej s'uodò vus'volni ſvejt potopiti, inu konzhati nedol. ǀ je hotel vſe Judje konzhat nedol. ǀ ta hudobna poshreshnoſt Nabuzardam konzha 3. ed. tempel te dushe ǀ Kar vojska nekonzha +3. ed., ty ſilini potreſsi paK hozheio Konzhati nedol. ǀ My nej ſmò urshoh vashe shkode, ampak vashi grehi, leti nas perſilio skuſi pravizo boshio, de vam shitu, inu vinu konzhamo 1. mn. ǀ poshle kobilze, inu vſe kar je ſeleniga konzhaio 3. mn. ǀ sapovej oblakam, inu vus svejt s'deshiam konzhajo 3. mn. ǀ zhe lete nekonzhaio +3. mn. vinograd te dushe ǀ vſe kar bosh shiviga ne shil pobj, inu konzhai vel. 2. ed., ter obeniga ſe neshonai ǀ Bug je konzhal del. ed. m krajla Amalecha ǀ vojska ſe vſhe perblishuie, Katera bo vſe Konzhala del. ed. ž ǀ ſe je tudi bala, de bi leteh oſſem nekonzhala +del. ed. ž ǀ de bi prishli, inu vſe reſneſli, bobyli, inu Konzhali del. mn. m ǀ nej pshenize taku zhiſte, de bi s' zhaſſam taiſto moli nekonzhali +del. mn. m ǀ Poshle zhes Midio ene majhine tize, inu vſe kar je bilu v'desheli oſianiga ſo bile konzhale del. mn. ž
- « Prejšnja
- 1
- ...
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- 19
- Naslednja »
Število zadetkov: 368
Dostopnost