abecéda Frazemi s sestavino abecéda:
bojeváti se z abecédo čésa, boríti se z abecédo čésa, naučíti kóga abecéde čésa, naučíti se abecéde čésa, ne obvládati niti abecéde čésa, ne poznáti niti abecéde čésa, poznáti abecédo čésa, seznaníti se z abecédo čésa, seznánjati kóga z abecédo čésa, učíti kóga abecéde čésa, učíti se abecéde čésa, začéti z abecédo čésa
Zadetki iskanja
Celotno geslo
Frazemi
Celotno geslo
eSSKJ
ájurvéda ájurvéde samostalnik ženskega spola [ájurvéda]
- 1. indijski nauk o zdravju, telesnem in duhovnem ravnovesju človeka, ki se vzpostavlja, ohranja s posebno prehrano, zdravilnimi zelišči, jogo
- 1.1. tradicionalna indijska metoda zdravljenja, ki temelji na tem nauku
SSKJ²
beséditi -im nedov. (ẹ̄ ẹ̑)
besedovati: besedili so o upanju in tolažbi / začne tiho besediti
besedovati: besedili so o upanju in tolažbi / začne tiho besediti
- beséditi se nar.
pričkati se, prepirati se: Tako sta se besedila gospoda še nekaj časa (I. Pregelj)
Jezikovna
Besedni red pri velelnem naklonu v navodilih za uporabo
Spodnje vprašanje me zaposluje že dolgo časa – mislila sem že, da končno poznam odgovor, pa se mi čedalje bolj zdi, da drugi poznajo drugačen odgovor ;-)
Gre za besedni red v velelnih stavkih v navodilih za uporabo–- tukaj izmišljen primer:
- Naprava X obsega: vreteno A, rezilo B, posodo C in pokrov D. Sestavljanje naprave X: Namestite rezilo B na vreteno A v posodi C in posodo C pokrijte s pokrovom D, tako da je vse skupaj trdno pritrjeno.
To je moja predstava o tem, kje točno se v takšnih kontekstih uporablja povedek (v velelnem načinu), namreč na začetku stavka, sledijo mu že znani sestavni deli naprave X (kot "tema"), tem pa sledijo nove informacije (tako da je vse skupaj trdno pritrjeno kot rema).
Namen takšne stavčne strukture je seveda, da bralci a) takoj prepoznajo velelni stavek (zato je povedek na začetku) in b) takoj prepoznajo novo informacijo, saj se ta pojavi na koncu, za znanimi informacijami (tukaj: deli naprave A, B, C in D).
Smem?
Ali bi bilo bolj pravilno pisati tako (velelnik za delom "teme"):
- Naprava X obsega: vreteno A, rezilo B, posodo C in pokrov D. Sestavljanje naprave X: Rezilo B namestite na vreteno A v posodi C in posodo C pokrijte s pokrovom D, tako da je vse skupaj trdno pritrjeno.
Celotno geslo
eSSKJ
búla1 búle samostalnik ženskega spola [búla]
ETIMOLOGIJA: = češ. boule < pslov. *bula < ide. bhou̯H-lah2 iz baze bheu̯H- ‛napihniti’, tako kot nem. Beule, lat. bulla ‛bula, oteklina, vodni mehur’ - več ...
- 1. okroglasta nabreklina, oteklina, navadno na koži ali tik pod njo
- 2. skupek izrojenih celic kakega tkiva, navadno znotraj telesa
- 3. valjasta blazina za klekljanje
- 4. klobasi podobna koroška jed iz koščkov mesa, kruha, jajc v svinjskem ali govejem črevesu
ETIMOLOGIJA: = češ. boule < pslov. *bula < ide. bhou̯H-lah2 iz baze bheu̯H- ‛napihniti’, tako kot nem. Beule, lat. bulla ‛bula, oteklina, vodni mehur’ - več ...
Celotno geslo
eSSKJ
cíkel cíkla; in cíklus samostalnik moškega spola [cíkəl]
ETIMOLOGIJA: ↑ciklus
- 1. zaključena celota pojavov, procesov iz več predvidljivo spreminjajočih se oblik, faz, ki se navadno redno ponavlja
- 2. umetniško delo iz več dopolnjujočih se delov, ki tvorijo zaključeno celoto
- 2.1. več tematsko povezanih nastopov, dogodkov, ki tvorijo zaključeno celoto
ETIMOLOGIJA: ↑ciklus
Celotno geslo
eSSKJ
cíklus cíklusa; in cíkel samostalnik moškega spola [cíklus]
ETIMOLOGIJA: prevzeto prek nem. Zyklus in lat. cyclus iz gr. kýklos ‛kolo, krog’ - več ...
- 1. zaključena celota pojavov, procesov iz več predvidljivo spreminjajočih se oblik, faz, ki se navadno redno ponavlja
- 2. umetniško delo iz več dopolnjujočih se delov, ki tvorijo zaključeno celoto
- 2.1. več tematsko povezanih nastopov, dogodkov, ki tvorijo zaključeno celoto
ETIMOLOGIJA: prevzeto prek nem. Zyklus in lat. cyclus iz gr. kýklos ‛kolo, krog’ - več ...
Celotno geslo
eSSKJ
crkováti crkújem nedovršni glagol [cərkováti]
ETIMOLOGIJA: iz crkati, glej ↑crkavati
- 1. neformalno, slabšalno prihajati v stanje, ko osnovni življenjski procesi ne potekajo več; SINONIMI: neformalno, slabšalno crkavati
- 2. neformalno prihajati v stanje neodzivnosti, nedelovanja, nedosegljivosti; SINONIMI: neformalno crkavati
- 3. neformalno, navadno slabšalno živeti v pomanjkanju zlasti materialnih dobrin; SINONIMI: neformalno, navadno slabšalno crkavati
ETIMOLOGIJA: iz crkati, glej ↑crkavati
Celotno geslo
eSSKJ
depresíja depresíje samostalnik ženskega spola [depresíja]
ETIMOLOGIJA: prevzeto prek nem. Depression, frc. dépression iz lat. depressiō ‛tlačenje, pogrezanje, potopitev’ iz dēprimere ‛tlačiti, pogrezati, potopiti’ - več ...
- 1. duševna motnja, za katero so značilni dolgotrajna izrazita potrtost, otopelost, nizko samovrednotenje, pomanjkanje notranjih spodbud
- 2. slabo duševno počutje, razpoloženje
- 3. iz geografije del kopnega, ki leži nižje od morske gladine
- 4. iz ekonomije obdobje večjega in dalj časa trajajočega upadanja gospodarske aktivnosti, ki nastopi po krizi
- 5. iz meteorologije območje nizkega zračnega tlaka
ETIMOLOGIJA: prevzeto prek nem. Depression, frc. dépression iz lat. depressiō ‛tlačenje, pogrezanje, potopitev’ iz dēprimere ‛tlačiti, pogrezati, potopiti’ - več ...
Celotno geslo
Frazemi
dómina Frazemi s sestavino dómina:
pádati kot dómine, podírati se kot dómine, podréti se kot dómine, popádati kot dómine, teoríja dómin
pádati kot dómine, podírati se kot dómine, podréti se kot dómine, popádati kot dómine, teoríja dómin
Celotno geslo
Sprotni
gaslighting samostalnik moškega spola
- iz psihologije psihološka manipulacija, navadno dolgotrajna, zaradi katere prizadeti začne dvomiti o zanesljivosti svojih misli, svojega dojemanja resničnosti ali spominov SINONIMI: mračenje
Celotno geslo
Frazemi
gláva Frazemi s sestavino gláva:
báti se za svôjo glávo, belíti si glávo [s čím], bíti [bòlj] počásne gláve, bíti brez gláve in répa, bíti brez répa in gláve, bíti ob glávo, brez gláve in répa, brez répa in gláve, čez glávo je kjé čésa, čez glávo zrásti kómu, délo je zráslo kómu čez glávo, dobíti jíh po glávi, dobíti króglo v glávo, [êno] kolésce [v glávi] mánjka kómu, gláva [kóga] je kot sód, gláve bódo letéle, glávo za glávo, iméti čésa čez glávo, iméti čésa prek gláve, iméti glávo in rèp, iméti glávo kot čebèr, iméti glávo kot sód, iméti glávo na právem kôncu, iméti glávo na právem méstu, iméti glávo za kàj, iméti kàj na glávi, iméti kàj [vèč] solí v glávi, iméti máslo na glávi, iméti pólno glávo čésa, iméti prázno glávo, iméti rèp in glávo, iméti slámo v glávi, iméti sršéne v glávi, in če se [vsì] na glávo postávijo, íti z glávo skozi zíd, izgubíti glávo, kàj je ráslo kómu čez glávo, kàj je zráslo kómu čez glávo, kàj (vsè) je obŕnjeno na glávo, kàj (vsè) je postávljeno na glávo, kákšen koléšček [v glávi] mánjka kómu, kómu se je posvetílo v glávi, kot kúra brez gláve, krí je búhnila kómu v glávo, krí je gnálo kómu v glávo, krí je pognálo kómu v glávo, krí je sílila kómu v glávo, krí je šínila kómu v glávo, krí je šlà kómu v glávo, krí je udárila kómu v glávo, króna ne bo pádla kómu z gláve, krónana gláva, mísliti bòlj s sŕcem kot z glávo, nakopáti kómu kàj na glávo, nakopáti kómu [právega] vrága na glávo, nakopáti si kàj na glávo, ne belíti si gláve [s čím], ne iméti [dovòlj, niti tróhice] solí v glávi, ne iméti ne gláve ne répa, ne iméti ne répa ne gláve, ne razbíjati si gláve [s čím], ne védeti, kjé se drží gláva kóga, [nójevsko] skrívanje gláve v pések, [nójevsko] skrívati glávo v pések, [nójevsko] tiščánje gláve v pések, [nójevsko] tiščáti glávo v pések, nosíti glávo napródaj, nosíti glávo v tórbi, nosíti kàj na glávi, obŕzdati vróče gláve, od gláve do nôg, od gláve do pêt, od pêt do gláve, odnêsti célo glávo, ohladíti vróče gláve, opráti kómu glávo, pámetna gláva, plačáti z glávo, pognáti kómu króglo v glávo, pognáti si króglo v glávo, pomáhana gláva, posípati si glávo s pepélom, postáviti kàj na glávo, postáviti se na glávo, postáviti vsè na glávo, potrésti si glávo s pepélom, prázna gláva, rásti kómu čez glávo, razbíjati si glávo [s čím], ríniti z glávo skozi zíd, rínjenje z glávo skozi zíd, sedéti kómu na glávi, síliti z glávo skozi zíd, skríti glávo v pések kot nój, tiščáti glávo v pések kot nój, vróča gláva, vsè je na glávi, z glávo skozi zíd, zahtévati glávo kóga, zméšati kómu glávo, zrásti kómu čez glávo
báti se za svôjo glávo, belíti si glávo [s čím], bíti [bòlj] počásne gláve, bíti brez gláve in répa, bíti brez répa in gláve, bíti ob glávo, brez gláve in répa, brez répa in gláve, čez glávo je kjé čésa, čez glávo zrásti kómu, délo je zráslo kómu čez glávo, dobíti jíh po glávi, dobíti króglo v glávo, [êno] kolésce [v glávi] mánjka kómu, gláva [kóga] je kot sód, gláve bódo letéle, glávo za glávo, iméti čésa čez glávo, iméti čésa prek gláve, iméti glávo in rèp, iméti glávo kot čebèr, iméti glávo kot sód, iméti glávo na právem kôncu, iméti glávo na právem méstu, iméti glávo za kàj, iméti kàj na glávi, iméti kàj [vèč] solí v glávi, iméti máslo na glávi, iméti pólno glávo čésa, iméti prázno glávo, iméti rèp in glávo, iméti slámo v glávi, iméti sršéne v glávi, in če se [vsì] na glávo postávijo, íti z glávo skozi zíd, izgubíti glávo, kàj je ráslo kómu čez glávo, kàj je zráslo kómu čez glávo, kàj (vsè) je obŕnjeno na glávo, kàj (vsè) je postávljeno na glávo, kákšen koléšček [v glávi] mánjka kómu, kómu se je posvetílo v glávi, kot kúra brez gláve, krí je búhnila kómu v glávo, krí je gnálo kómu v glávo, krí je pognálo kómu v glávo, krí je sílila kómu v glávo, krí je šínila kómu v glávo, krí je šlà kómu v glávo, krí je udárila kómu v glávo, króna ne bo pádla kómu z gláve, krónana gláva, mísliti bòlj s sŕcem kot z glávo, nakopáti kómu kàj na glávo, nakopáti kómu [právega] vrága na glávo, nakopáti si kàj na glávo, ne belíti si gláve [s čím], ne iméti [dovòlj, niti tróhice] solí v glávi, ne iméti ne gláve ne répa, ne iméti ne répa ne gláve, ne razbíjati si gláve [s čím], ne védeti, kjé se drží gláva kóga, [nójevsko] skrívanje gláve v pések, [nójevsko] skrívati glávo v pések, [nójevsko] tiščánje gláve v pések, [nójevsko] tiščáti glávo v pések, nosíti glávo napródaj, nosíti glávo v tórbi, nosíti kàj na glávi, obŕzdati vróče gláve, od gláve do nôg, od gláve do pêt, od pêt do gláve, odnêsti célo glávo, ohladíti vróče gláve, opráti kómu glávo, pámetna gláva, plačáti z glávo, pognáti kómu króglo v glávo, pognáti si króglo v glávo, pomáhana gláva, posípati si glávo s pepélom, postáviti kàj na glávo, postáviti se na glávo, postáviti vsè na glávo, potrésti si glávo s pepélom, prázna gláva, rásti kómu čez glávo, razbíjati si glávo [s čím], ríniti z glávo skozi zíd, rínjenje z glávo skozi zíd, sedéti kómu na glávi, síliti z glávo skozi zíd, skríti glávo v pések kot nój, tiščáti glávo v pések kot nój, vróča gláva, vsè je na glávi, z glávo skozi zíd, zahtévati glávo kóga, zméšati kómu glávo, zrásti kómu čez glávo
Botanika
Celotno geslo
Frazemi
hláče Frazemi s sestavino hláče:
hláče se trésejo kómu, iméti pólne hláče, izprašíti kómu hláče, kóga je kàj v hláčah, kóga je kóliko v hláčah, kot [da] bi imél pólne hláče, ménjati kóga/kàj kot spódnje hláče, menjávati kóga/kàj kot spódnje hláče, nosíti hláče, pès poméri kómu hláče, podélati se v hláče, pomériti kómu hláče, skočíti v hláče, srcé je pádlo v hláče kómu, strésati kóga iz hláč, strésti kóga iz hláč, tŕgati hláče po šólskih klopéh, uíti v hláče kómu, žêna hláče nósi, žénska hláče nósi
hláče se trésejo kómu, iméti pólne hláče, izprašíti kómu hláče, kóga je kàj v hláčah, kóga je kóliko v hláčah, kot [da] bi imél pólne hláče, ménjati kóga/kàj kot spódnje hláče, menjávati kóga/kàj kot spódnje hláče, nosíti hláče, pès poméri kómu hláče, podélati se v hláče, pomériti kómu hláče, skočíti v hláče, srcé je pádlo v hláče kómu, strésati kóga iz hláč, strésti kóga iz hláč, tŕgati hláče po šólskih klopéh, uíti v hláče kómu, žêna hláče nósi, žénska hláče nósi
Celotno geslo
Vezljivostni G
hotéti hóčem nedovršni glagol, stanjski (duševni) (naklonski) glagol
1.
kdo/kaj izražati voljo, željo, prošnjo narediti kaj
Hoče biti gospodar v hiši.
Hoče biti gospodar v hiši.
2.
kdo/kaj želeti koliko česa / kaj
Hoče novo obleko.
Kdo (ti) pa kaj hoče.
Hoče novo obleko.
2.1.
Kdo (ti) pa kaj hoče.
3.
navadno čustvenostno, z nikalnico kdo/kaj ne nastopiti
Otroci se niso hoteli prebuditi.
Otroci se niso hoteli prebuditi.
3.1.
ne biti česa
Dežja noče biti.
Dežja noče biti.
4.
čustvenostno kdo/kaj začne dejanje
Obleka se že hoče trgati.
Obleka se že hoče trgati.
5.
knjižno pogovorno kdo/kaj imeti željo, možnost
Kaj čemo mu pa dati.
Kaj čemo mu pa dati.
6.
v zvezi s kaj, knjižno pogovorno, čustvenostno kaj pomagati/koristiti kaj
Kaj če (mi) zdaj denar.
Kaj če (mi) zdaj denar.
7.
v zvezi z reči kdo/kaj uvajati, zaključiti kaj 'povzetek, vsebino'
Hoče reči, da to ni res.
Hoče reči, da to ni res.
8.
navadno v 3. osebi kdo/kaj nedoločno/poljubno izražati
Naj stori /kakor/ hoče.
Naj stori /kakor/ hoče.
Celotno geslo
Frazemi
hudíč Frazemi s sestavino hudíč:
báti se kóga/čésa kot hudíč kríža, báti se kóga/čésa kot hudíč žégnane vôde, bíti od hudíča, čŕn kot hudíč, gŕd kot hudíč, hudíč ni takó čŕn, kot, iméti hudíča v sêbi, íti [hudíču] v rìt, íti k hudíču, izogibati se kóga/čésa kot hudíč kríža, izpúliti hudíču rép, málanje hudíča na sténo, málati hudíča na sténo, ne báti se ne biríča ne hudíča, ne báti se ne bogá ne hudíča, ne báti se ne hudíča ne biríča, ne báti se ne hudíča ne smŕti, ne bíti már ne bogá ne hudiča kómu, ne bíti ne bogá ne hudíča za kóga, od hudíča, pójdi [hudíču, vrágu] v rìt, posláti kóga/kàj k hudíču, pošíljati kóga/kàj k hudíču, trísto hudíčev, zapisáti se hudíču, zgrábiti hudíča za róge
báti se kóga/čésa kot hudíč kríža, báti se kóga/čésa kot hudíč žégnane vôde, bíti od hudíča, čŕn kot hudíč, gŕd kot hudíč, hudíč ni takó čŕn, kot, iméti hudíča v sêbi, íti [hudíču] v rìt, íti k hudíču, izogibati se kóga/čésa kot hudíč kríža, izpúliti hudíču rép, málanje hudíča na sténo, málati hudíča na sténo, ne báti se ne biríča ne hudíča, ne báti se ne bogá ne hudíča, ne báti se ne hudíča ne biríča, ne báti se ne hudíča ne smŕti, ne bíti már ne bogá ne hudiča kómu, ne bíti ne bogá ne hudíča za kóga, od hudíča, pójdi [hudíču, vrágu] v rìt, posláti kóga/kàj k hudíču, pošíljati kóga/kàj k hudíču, trísto hudíčev, zapisáti se hudíču, zgrábiti hudíča za róge
Celotno geslo
Frazemi
jétra Frazemi s sestavino jétra:
iméti béla jétra, íti kómu na jétra, poglédati kómu v jétra, poznáti kóga do jéter, poznáti kóga v jétra, sedéti kómu na jétrih, (u)sésti se kómu na jétra
iméti béla jétra, íti kómu na jétra, poglédati kómu v jétra, poznáti kóga do jéter, poznáti kóga v jétra, sedéti kómu na jétrih, (u)sésti se kómu na jétra
Celotno geslo
Frazemi
jêzik Frazemi s sestavino jêzik:
beséda gré kómu težkó z jezíka, bíti óstrega jezíka, bíti strupénega jezíka, brez dláke na jezíku, bŕzdati jêzik, dobíti píko na jezíku, dólg jêzik, držáti jêzik za zobmí, govoríti ísti jêzik, iméti [dôbro] namázan jêzik, iméti dólg jêzik, iméti [dólg, ták] jêzik kot kráva rép, iméti jêzik kot káča, iméti jêzik óster kot mèč, iméti kàj na jezíku, iméti kàj na kôncu jezíka, iméti nabrúšen jêzik, iméti óster jêzik, iméti píko na jezíku, iméti strupén jêzik, jêzik srbí kóga, jêzik têče kómu kàkor mlín, jêzik za zóbe, káčji jêzik, máčka je snédla jêzik kómu, na jezíku méd, v sŕcu léd, nájti skúpni jêzik, namázan jêzik, ne iméti dláke na jezíku, ti je múca jêzik snédla, ugrízniti se v jêzik, vzéti kómu besédo z jezíka
beséda gré kómu težkó z jezíka, bíti óstrega jezíka, bíti strupénega jezíka, brez dláke na jezíku, bŕzdati jêzik, dobíti píko na jezíku, dólg jêzik, držáti jêzik za zobmí, govoríti ísti jêzik, iméti [dôbro] namázan jêzik, iméti dólg jêzik, iméti [dólg, ták] jêzik kot kráva rép, iméti jêzik kot káča, iméti jêzik óster kot mèč, iméti kàj na jezíku, iméti kàj na kôncu jezíka, iméti nabrúšen jêzik, iméti óster jêzik, iméti píko na jezíku, iméti strupén jêzik, jêzik srbí kóga, jêzik têče kómu kàkor mlín, jêzik za zóbe, káčji jêzik, máčka je snédla jêzik kómu, na jezíku méd, v sŕcu léd, nájti skúpni jêzik, namázan jêzik, ne iméti dláke na jezíku, ti je múca jêzik snédla, ugrízniti se v jêzik, vzéti kómu besédo z jezíka
Celotno geslo
eSSKJ
káča káče samostalnik ženskega spola [káča]
FRAZEOLOGIJA: asfaltna kača, dolg kot jara kača, imeti kačo v žepu, jara kača, kača v žepu, kot bi koga pičila kača, povest o jari kači, rediti kačo na prsih, sikati kot kača, skrivati koga, kaj kot kača noge, viti se kot kača, vleči se kot jara kača, zgodba o jari kači, zvijati se kot kača, zvit kot kača, železna kača, Kogar je pičila kača, se boji zvite vrvi.
ETIMOLOGIJA: = hrv. nar. kȁča, prvotneje morda ‛modras’, iz *kačiti ‛dvigati se, skakati’ (sorodno s ↑skakati), prvotno torej ‛skakač’ - več ...
- 1. plazilec brez nog in z dolgim valjastim telesom; primerjaj lat. Serpentes
- 1.1. meso te živali kot hrana, jed
- 2. mitološko bitje z dolgim kačjim trupom in glavo, pogosto upodobljeno v templjih, svetiščih
- 3. ozek, podolgovat predmet iz mehkega materiala
- 4. ekspresivno dolga vijugasta vrsta česa, kar se počasi premika
- 6. slabšalno kdor je hudoben, nesramen ali se mu to pripisuje
FRAZEOLOGIJA: asfaltna kača, dolg kot jara kača, imeti kačo v žepu, jara kača, kača v žepu, kot bi koga pičila kača, povest o jari kači, rediti kačo na prsih, sikati kot kača, skrivati koga, kaj kot kača noge, viti se kot kača, vleči se kot jara kača, zgodba o jari kači, zvijati se kot kača, zvit kot kača, železna kača, Kogar je pičila kača, se boji zvite vrvi.
ETIMOLOGIJA: = hrv. nar. kȁča, prvotneje morda ‛modras’, iz *kačiti ‛dvigati se, skakati’ (sorodno s ↑skakati), prvotno torej ‛skakač’ - več ...
Jezikovna
Kako je prav: »deaktivirati« ali »dezaktivirati«?
Že nekaj časa me mučita glagolski obliki deaktivirati in dezaktivirati bombo. Slednjo so uporabili pri poročilih na RTV, in sicer: "Strokovnjaki dezaktivirali bombo." Sam bi tu avtomatsko napisal deaktivirali bombo, zato me zanima, zakaj so uporabili obliko dezaktivirati.
- « Prejšnja
- 1
- 2
- 3
- 4
- Naslednja »
Število zadetkov: 68
Dostopnost