Ta stran uporablja piškotke zato, da lahko razločujemo med uporabniki, štejemo njihovo število in tako izboljšujemo delovanje strani. Uporabljamo tudi piškotke partnerjev Google Analytics, ki analizirajo vaše vedenje na spletnih straneh. Več o posameznih piškotkih si lahko  preberete tu.  Če ne dovolite uporabe piškotkov za izboljšanje portala Fran, kliknite sem.

Fran

Zadetki iskanja

Celotno geslo Frazemi
dáti Frazemi s sestavino dáti:
beséda je dála besédo, čìč ne dá nìč, dáti besédo [kómu], dáti [částno] besédo [kómu], dáti ga na zób, dáti [jíh] kómu na góbec, dáti [jíh] kómu po góbcu, dáti [jíh] kómu po ríti, dáti kàj ad acta, dáti kàj na brádo, dáti kàj na strán, dáti kàj na svêtlo, dáti kóga na čêvelj, dáti kóga na pránger, dáti kóga na rešêto, dáti kóga v kládo, dáti kóga v kòš, dáti kóga v lúknjo, dáti kóga/kàj na bóben, dáti kóga/kàj na tapéto, dáti kóga/kàj na stránski tír, dáti kóga/kàj pod drobnoglèd, dáti kóga pod kòš, dáti kóga/kàj pod lúpo, dáti kóga/kàj v žéhto, dáti kómu banáno, dáti kómu bŕco [v rìt], dáti kómu êno na góbec, dáti kómu êno po góbcu, dáti kómu êno po ríti, dáti kómu kájlo, dáti kómu oróžje v rôke, dáti kómu pêlin, dáti kómu po nósu, dáti kómu po pŕstih, dáti kómu pópra, dáti kríla kómu, dáti na krédo, dáti nôge pod pázduho, dáti [právi] tón čému, dáti rôko v ôgenj za kóga/kàj, dáti svój pečát čému, dáti v èn lônec, dáti v ísti kòš, dáti vsè od sêbe, dáti zelêno lúč za kàj, ne dáti glasú od sêbe, ne dáti níti fícka, ne dáti [niti] póčenega gróša za kóga/kàj, ne dáti [níti] prebíte páre, ne iméti čésa dáti v lônec, ne iméti kàj dáti v lônec
Planinstvo
dílferjev sédež -ega -a m
Celotno geslo Frazemi
dobíti Frazemi s sestavino dobíti:
dobíti banáno, dobíti bŕco [v rìt], dobíti čŕni mádež, dobíti čŕno píko, dobíti êno na góbec, dobíti jásno slíko [čésa; o čém], dobíti jíh na góbec, dobíti jíh po glávi, dobíti jíh po góbcu, dobíti jíh po gŕbi, dobíti jíh po hŕbtu, dobíti jíh po nósu, dobíti jih po pŕstih, dobíti jíh po ríti, dobíti jíh po zádnji pláti, dobíti kàj kot na pládnju, dobíti kàj za zelêno mízo, dobíti kóga na láži, dobíti kóga na lím, dobíti kóga na límanice, dobíti kóga na múho, dobíti kóga v pást, dobíti kóga v pést, dobiti kóga/kàj v svôje krémplje, dobíti košárico, dobíti kríla, dobíti króglo v glávo, dobíti kúrjo kóžo, dobíti lovoríko, dobíti manévrski prôstor, dobíti mêhka koléna, dobíti na krédo, dobíti óšpice, dobíti pêlin, dobíti píko na jezíku, dobíti poléna pod nôge, dobíti [svój] prôstor pod sóncem, dobíti svôjih pét minút [sláve], dobíti zdrávo bárvo, dobíti zelêno lúč za kàj, dobíti žúlje na ríti, dobíti žúlje na zádnjici, ne dobíti níti fícka, ne dobíti níti prebíte páre
Celotno geslo Frazemi
dobívati Frazemi s sestavino dobívati:
dobívati jíh po gŕbi, dobívati jíh po hŕbtu, dobívati jíh po pŕstih, dobívati kàj kot na pládnju, dobívati óšpice, dobívati poléna pod nôge, dobívati žúlje na zádnjici
Celotno geslo ePravopis
Dolgi hrbet
Podatki v ePravopisu do potrditve Pravopisa 8.0 nimajo normativne veljave.
Predlog
Dolgega hrbta samostalniška zveza moškega spola
PRAVOPISNA OZNAKA: zemljepisno ime
gora v Kamniško-Savinjskih Alpah
v prenesenem pomenu stena Dolgega hrbta
IZGOVOR: [dôu̯gi hə̀rbət], rodilnik [dôu̯gega hə̀rpta]
SSKJ²
dorzálen -lna -o prid. (ȃ)
knjiž. nanašajoč se na hrbet; hrbten: dorzalna stran telesa
♦ jezikosl. dorzalna artikulacija oblikovanje glasov s hrbtom jezika; zool. dorzalna plavut
Pravopis
dórzi.. prvi del podr. zlož. (ọ̑) |hrbet| dórziventrálen
Celotno geslo Etimološki
dosjẹ̑ -ja m
SSKJ²
dregljáj -a m (ȃ)
rahel sunek s koncem česa: začutil je nenaden dregljaj v hrbet
Pravopis
dregljáj -a m z -em pojm. (ȃ) ~ v hrbet; ~ s komolcem
Celotno geslo Sinonimni
dregljáj -a m
rahel sunek s koncem česapojmovnik
SINONIMI:
GLEJ ŠE SINONIM: sunek
Celotno geslo Sinonimni
dŕgniti -em nedov.
kaj s čim/po čem s čim premikati kaj sem in tja po površini in pri tem močno pritiskati nanjo
SINONIMI:
pog. drajsati, slabš. drgajsati, zastar. drgati, star. garati1, knj.izroč. otirati, ekspr. ribati, knj.izroč. treti1
GLEJ ŠE SINONIM: cvrčati, čistiti, drgniti se, nositi
GLEJ ŠE: igrati, hoditi, šolati se
SSKJ²
fotélj -a m (ẹ̑)
udoben stol z naslonjalom za hrbet in roke, navadno oblazinjen: sedeti na fotelju, v fotelju; mehek, usnjen fotelj; ob steni je stala miza z zofo in fotelji
Planinstvo
funkcionálni pálčnik -ega -a m
Celotno geslo ePravopis
Galapaški hrbet
Podatki v ePravopisu do potrditve Pravopisa 8.0 nimajo normativne veljave.
Predlog
Galapaškega hrbta samostalniška zveza moškega spola
PRAVOPISNA OZNAKA: zemljepisno ime
podmorski hrbet pri Galapaških otokih
IZGOVOR: [galapáški hə̀rbət], rodilnik [galapáškega hə̀rpta]
BESEDOTVORJE: galapaškohrbtski
PRIMERJAJ: galapaški
Celotno geslo Etimološki
góra -e ž
SSKJ²
gôrski -a -o prid. (ó)
nanašajoč se na goro: gorski greben; gorski vrhovi; gorska skupina; strma gorska pobočja / gorski zrak; gorska cesta; gorske rastline, živali / gorski svet; gorska pokrajina / gorski reševalec kdor je usposobljen za reševanje ponesrečencev v gorah; gorski vodnik kdor se ukvarja z vodenjem ljudi po visokih gorah; gorska reševalna služba organizacija za pomoč ponesrečencem v gorah; gorska straža organizacija za varstvo gorske narave
♦ bot. gorski brest; gorska sretena gorska rastlina z velikimi rumenimi cveti in pernatimi listi, Geum montanum; geogr. gorski čok osamljena gora ali gorska skupina, nastala ob prelomih; gorski hrbet zaobljena, podolgovata gorska vzpetina; med. gorska bolezen slabost zaradi zredčenega zraka; pravn. gorske bukve zapis dolžnosti in dajatev zakupnikov vinogradov v fevdalizmu; zgod. gorski gospod v fevdalizmu zemljiški gospod, ki daje vinograde v zakup po gorskem pravu; gorsko pravo v fevdalizmu pravila, ki urejajo pravna razmerja med gorskim gospodom in zakupniki
SSKJ²
gŕba -e ž (ŕ)
1. večja izboklina na hrbtu zaradi skrivljene hrbtenice: grbo je imel že od rojstva
// pog., ekspr. hrbet: mahnil ga je po grbi
2. izbočeni del hrbta nekaterih živali: velblodova grba; pren. gorski greben s strmo grbo
3. zastar. guba (na koži): čelo je bilo polno grb; grbe na licih
● pog., ekspr. če njemu ustrežem, bom kmalu dobil vso vas na grbo vsi vaščani me bodo nadlegovali s prošnjami; pog., ekspr. na grbi ima tri otroke skrbeti mora za tri otroke; pog., ekspr. na grbi jih imam že šestdeset star sem že šestdeset let; pog., ekspr. to sem občutil na svoji grbi na sebi, sam; pog., ekspr. dobiti jih po grbi biti tepen; biti premagan
♦ rib. mreni podobna sladkovodna riba, Barbus plebejus
Celotno geslo Etimološki
gŕba -e ž
SSKJ²
grbáča -e ž (á)
pog., ekspr. hrbet: naložil si je vrečo na grbačo in odšel
● pog., slabš. dobiti jih po grbači biti tepen; biti premagan
Število zadetkov: 485